Přinášíme list Moniky Kahancové, výkonné ředitelky české větve Christian Solidarity International, ke Dni modliteb za pronásledované křesťany. Organizace CSI pomáhá perzekuovaným křesťanským komunitám v mnoha zemích světa.
Blíží se 6. neděle velikonoční (5. 5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat, hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát.
Počet křesťanů pronásledovaných pro víru vzrostl z 240 milionů v roce 2019 na současných 365 milionů. Každý sedmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. 5997 křesťanů bylo vloni zavražděno z náboženských důvodů. 4125 křesťanů bylo bez procesu vězněno téměř vždy na základě smyšlených obvinění. Bylo zaznamenáno 14 766 útoků na kostely a křesťanské budovy a majetky. Zeměmi extrémního pronásledování jsou Severní Korea, Somálsko, Libye, Eritrea, Jemen, Nigérie, Pákistán, Súdán, Irán, Afghánistán, a Indie. Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, represe ze strany komunistických režimů a hinduistický extremismus v Indii. V Indii jsou křesťané napadáni, biti, vyháněni a zároveň jsou nejčastější obětí obchodu s lidmi. V „lidové“ Číně jsou křesťané pod stále dokonalejší technickou kontrolou ze strany komunistické „bezpečnosti“. Jednou ze zemí s extrémním pronásledováním je Nigérie, kde byly v posledních letech zavražděny desetitisíce křesťanů a statisíce byly násilně vysídleny. Protikřesťanské útoky džihádistů zaznamenáváme v dalších zemích subsaharské Afriky. Tragická je situace arménských křesťanů, kteří byli vyhnáni Ázerbájdžánem z Náhorního Karabachu. V Súdánu, kde křesťanské komunity čelí různým formám pronásledování (zejména křesťanští konvertité od islámu), došlo v loňském roce s vypuknutím občanské války k výraznému nárůstu násilí na křesťanech. Nekončícím utrpením prochází stále se zmenšující komunita křesťanů v Sýrii, která s lidem Sýrie nese těžké následky války a sankcí uvalených Západem. Zprávy o únosech, nucených sňatcích a islamizaci nezletilých nemuslimských dívek v Pákistánu a dalších islámských zemích jsou na denním pořádku.
Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Mezinárodní prezident CSI John Eibner k tomu řekl: „Jak se stupňuje státně prosazovaný sekularismus a Evropa se stává naprosto postkřesťanskou společností, protikřesťanských činů – včetně násilných – bude nevyhnutelně přibývat. Sekulární politické a ekonomické elity čím dále tím více spatřují v evropském křesťanství překážku pro globalizaci Evropy.“
Nezájem veřejnosti
Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv rozsáhlé a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. Mnohé náboženské násilí na křesťanech je politiky, médii ale i některými náboženskými představiteli buď ignorováno, nebo prezentováno jako spor o půdu nebo etnický konflikt.
Důležitost modlitby
V době, která se považuje za moderní, osvícenou a spravedlivou, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru šikanováni, biti, mučeni a vražděni. Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v Prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12,26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách alespoň o 6. neděli velikonoční!
Monika Kahancová
výkonná ředitelka CSI ČS
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!