Studie o zdraví kněží ve Francii odhaluje znepokojivá čísla: Dva z deseti kněží vykazují příznaky deprese a dvě procenta jsou postižena syndromem vyhoření. Kromě toho mnozí trpí obezitou nebo vykazují známky závislosti. Profesní spokojenost je také omezená, uvádí online portál „Vatican News“: 40 procent kněží uvedlo, že jejich osobní naplnění ve službě je „relativně nízké“. „To vše biskupy znepokojilo,“ řekl francouzský biskup Benoît Bertrand. Vzhledem k vysoké míře stresu vyzývá k lepší podpoře kněží. Konkrétně biskup z Pontoise zmínil lékařskou péči, duchovní vedení a jednoduchá gesta pozornosti, jako jsou společné stolování a sdílení.
Podkladem této studie je studie z roku 2020, kterou si zadala biskupská konference a v níž bylo mezi 6 300 aktivními diecézními kněžími provedeno dotazování na témata, jako je psychický stres a fyzická a duševní pohoda. Bertrand, který se studie zúčastnil, uvedl jako zátěž pro kněze následující faktory: „Zažili jsme vážnou zdravotní krizi (s covidem); k tomu se přidává obtížná mezinárodní situace, výzvy, kterým církev čelí, a někdy i skandály, které jsou samozřejmě velmi smutné a nepříjemné.“ Biskupa šokovala také nedávná sebevražda 35letého jezuity Dona Mattea Balzana v italské diecézi Novara.
Kněz, „který se necítí dobře v osobním životě, v duchovním životě, ve fyzickém ani psychickém životě“, nemůže být ani ve své službě příliš šťastný. To by mohlo mít v konečném důsledku důsledky pro křesťanské komunity, poznamenal Bertrand. Ačkoli podle biskupa „více než 90 procent“ dotázaných kněží uvedlo, že jsou „v dobré fyzické kondici“, psychický stres a fyzické varovné signály byly stále vysoké.
Bertrand jako první důsledek ke zvýšení povědomí o tomto problému uvedl zveřejnění výsledků studie. Důležité jsou také pravidelné návštěvy lékaře a odpočinky – to vše jsou oblasti, na kterých mnoho kněží „klouže“. Dále jsou klíčové mezilidské vztahy, a to jak ze strany biskupa a generálního vikáře, tak i ze strany věřících, kteří je také potřeba být senzibilizováni.
V současné době jsou lidé zvyklí na to, že kněží jsou neustále k dispozici a trpělivě naslouchají. Kněží jsou však také „často velmi zdrženliví lidé, kteří mají potíže s vyjádřením svých slabin, utrpení nebo těžkostí“. Jako podporu Bertrand uvedl společné večeře, na které by laici ve farnostech a pastoračních institucích mohli kněze pozvat. Mnoho křesťanů je velmi pozorných, ale: „I sami kněží se do toho musí zapojit a být připraveni sdílet, když zažívají těžkosti.“
„Nejsme hrdinové.“
Ani biskupové nejsou imunní vůči vyčerpání, zdůrazňuje Bertrand: „Samozřejmě! Nejsme hrdinové.“ Francouzská biskupská konference proto povzbudila spolubratry a laiky k návštěvám biskupů, „aby se setkali s biskupem, naslouchali jemu a jeho spolupracovníkům – jako pomoc jeho biskupskému poslání.“
Jeho jednoduchý lék na přetížení: jasné hranice. „Někdy musíte mít odvahu říct: ‚Podívejte, je mi líto, ale to teď není možné. Uvidíme se za dva týdny, za měsíc, za dva měsíce.‘“
Podkladem této studie je studie z roku 2020, kterou si zadala biskupská konference a v níž bylo mezi 6 300 aktivními diecézními kněžími provedeno dotazování na témata, jako je psychický stres a fyzická a duševní pohoda. Bertrand, který se studie zúčastnil, uvedl jako zátěž pro kněze následující faktory: „Zažili jsme vážnou zdravotní krizi (s covidem); k tomu se přidává obtížná mezinárodní situace, výzvy, kterým církev čelí, a někdy i skandály, které jsou samozřejmě velmi smutné a nepříjemné.“ Biskupa šokovala také nedávná sebevražda 35letého jezuity Dona Mattea Balzana v italské diecézi Novara.
Kněz, „který se necítí dobře v osobním životě, v duchovním životě, ve fyzickém ani psychickém životě“, nemůže být ani ve své službě příliš šťastný. To by mohlo mít v konečném důsledku důsledky pro křesťanské komunity, poznamenal Bertrand. Ačkoli podle biskupa „více než 90 procent“ dotázaných kněží uvedlo, že jsou „v dobré fyzické kondici“, psychický stres a fyzické varovné signály byly stále vysoké.
Bertrand jako první důsledek ke zvýšení povědomí o tomto problému uvedl zveřejnění výsledků studie. Důležité jsou také pravidelné návštěvy lékaře a odpočinky – to vše jsou oblasti, na kterých mnoho kněží „klouže“. Dále jsou klíčové mezilidské vztahy, a to jak ze strany biskupa a generálního vikáře, tak i ze strany věřících, kteří je také potřeba být senzibilizováni.
V současné době jsou lidé zvyklí na to, že kněží jsou neustále k dispozici a trpělivě naslouchají. Kněží jsou však také „často velmi zdrženliví lidé, kteří mají potíže s vyjádřením svých slabin, utrpení nebo těžkostí“. Jako podporu Bertrand uvedl společné večeře, na které by laici ve farnostech a pastoračních institucích mohli kněze pozvat. Mnoho křesťanů je velmi pozorných, ale: „I sami kněží se do toho musí zapojit a být připraveni sdílet, když zažívají těžkosti.“
„Nejsme hrdinové.“
Ani biskupové nejsou imunní vůči vyčerpání, zdůrazňuje Bertrand: „Samozřejmě! Nejsme hrdinové.“ Francouzská biskupská konference proto povzbudila spolubratry a laiky k návštěvám biskupů, „aby se setkali s biskupem, naslouchali jemu a jeho spolupracovníkům – jako pomoc jeho biskupskému poslání.“
Jeho jednoduchý lék na přetížení: jasné hranice. „Někdy musíte mít odvahu říct: ‚Podívejte, je mi líto, ale to teď není možné. Uvidíme se za dva týdny, za měsíc, za dva měsíce.‘“
Zdroj Kathpress
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!