Na letošní rok připadá 350. výročí úmrtí jednoho z nejznámějších českých barokních skladatelů, Adama Michny z Otradovic. Díky jeho mistrovskému skladatelskému umu se v české hudbě zabydlel nově se rodící barokní styl založený na harmonii a doprovodném basu, tzv. bassu continuu. Michna je tak pro Čechy stejně důležitý jako Heinrich Schütz pro Němce či Claudio Monteverdi pro Italy.
Život
Adam Václav Michna se narodil kolem roku 1600 v Jindřichově Hradci a tomuto městu zůstal také celoživotně věrný. Pocházel ze staré nepříliš významné aristokratické rodiny a náležel mu titul rytíř z Otradovic. Ve městě zastával úlohu varhaníka proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie a minimálně v jednom ze svých dvou domů provozoval vinný šenk.
Vzdělání dostal na místní jezuitské koleji, která významně přispívala i k rozvoji kulturního života v regionu. Právě z nemnohých zpráv z Jezuitské koleje, především jeho zápisu ke studiu z r. 1611 a ze zprávy o jeho vstupu do městské gardy mušketýrů v r. 1618, lze odhadovat jeho rok narození. Další zprávy o Michnovi se objevují až v roce 1633, kdy se dozvídáme o jeho varhanické činnosti, kterou pak vykonával až do konce života. Styky s jezuitským řádem udržoval i v pozdějším období, což dokládá většina jeho dochovaných skladeb vytištěných jezuitskou univerzitní tiskárnou v pražském Klementinu. Michna se v rodném městě těšil všeobecné vážnosti a zastával rovněž významné pozice mezi radními města a ve zdejším literátském bratrstvu.
Stejně jako není známo přesné datum jeho narození, tak se jednotlivé prameny rozcházejí i v datu jeho úmrtí. Poznámka v albu latinského bratrstva Zvěstování Panny Marie uvádí datum úmrtí 2. listopadu 1676, ale již 22. září toho roku se jeho manželka Terezie podepsala jako vdova. Lze tedy říci, že zemřel mezi 22. zářím a 30. červnem roku 1676, což je datum u Michnova posledního dochovaného podpisu. Nejsou dochovány zápisy o Michnových potomcích. Ačkoliv jeho věhlas přetrval staletí, stopy po jeho fyzickém životě v pramenech velmi rychle mizí.
Dílo
Ačkoliv v té době ještě v Čechách převládal polyfonní styl pozdní renesance, Michna komponoval své skladby již v novém, barokním stylu. Jeho kancionál Česká mariánská muzika z r. 1642 je nejstarším známým českým tiskem s generálbasovými značkami, které jsou po toto období typické. S oblibou používal strukturovaný rytmus a střídání sólových hlasů s homofonními sbory, jejichž sazba je obvykle čtyřhlasá. Z hudebních nástrojů rád do svých skladeb zapojoval housle, violy, cinky a trombóny. V jeho díle můžeme cítit inspiraci tvorbou jeho italských současníků Claudia Monteverdiho či Giacoma Carissimiho.
V Michnově díle je hudba silně provázána s texty, které rovněž sám skládal. Jejich význam je umocněn mnoha hudebně-rétorickými figurami. Díky poetickým textům písní, které jsou mnohdy mimořádné literární kvality, se řadí i mezi naše nejvýznamnější básníky. Jeho poezii charakterizuje zvukomalebnost, velká jazyková bohatost a časté využití metafor.
Adam Michna je znám především jako autor duchovní hudby a zvláště písňového repertoáru, který sestavil do sbírek „Česká mariánská muzika“ z r. 1642 a „Svatoroční muzika“ z r. 1661. Za samostatnou zmínku stojí sbírka „Loutna česká“ z r. 1653, která obsahuje cyklus třinácti písní věnovaných mystickému sňatku Ženicha a Nevěsty připodobňujících vztah Krista a církve či Boha Otce a Panny Marie. Věnoval se však i figurálním dílům; zmiňme sbírky „Obsequinum Marianum“ (1642), „Officium vespertinum“ (1648), „Sacra et litaniae“ (1654), která obsahuje 5 mší, 2 litanie, Te Deum a mši Missa VI pro defunctis – Requiem, či rozsáhlou „Missu Sancti Wenceslai“ (1669).
Michnovými oblíbenými tématy textů písní jsou, kromě oslavných duchovních písní či písní zaměřených ke konkrétním událostem církevního roku či k jednotlivým světcům, souboj Boha a ďábla uvnitř člověka, k čemuž využívá na jedné straně idylické obrazy ráje a na straně druhé barvité líčení pekelných muk. Ze všech veršů je však cítit hluboká víra a oddanost Bohu, stejně jako pokora a vědomí vlastní hříšnosti. O básníkově vysoké inteligenci svědčí i jemná dávka humoru, kterým poukazuje na různé společenské problémy té doby.
Jeho hluboký a pokorný přístup k hudební práci i to, nakolik jeho dílo vychází z jeho osobního prožitku víry a naděje, můžeme posoudit na ukázce z předmluvy ke sbírce latinských skladeb „Officium vespertinum“, kterou vydal na konci třicetileté války v Praze r. 1648.
„Předkládám s úctou Vašim Urozenostem, velkým a veleváženým mužům, chudičký dar – důkaz velké náklonnosti a věřím, že čeho se mi nedostává na schopnosti, vyváží ona úcta a snaha zavděčit se Vašim Urozenostem.
Přináším žalmy a chvály Bohorodičky, což je zajisté nejvhodnější a nejvítanější dar pro ty, jejichž oddaná zbožnost budí všeobecně velikou chválu a vskutku příkladně ukazuje cestu ke zbožnosti tak mnohým.“ „Jsou to harmonie složené tehdy, kdy nepřátelský Mars rušil dunivým lomozem harmonii míru a svornosti, kdy železnými hroty kopí udával takt ne už našim zpěvům, nýbrž nářkům a vzlykům.
Abych v nich zcela neutonul, objevil jsem, jak se pro mne stanou pláčem i zpěvem zároveň –zpěv je lékem proti pláči. A tak jsem se jím podle příkladu krále Davida jako nový žalmista povznesl nad společné i vlastní útrapy, projasnil jsem bouře času a zvítězil.“
Hudební program k 350. výročí úmrtí
Michnova tvorba je dodnes přístupná širokému okruhu posluchačů i hudebníků, a to od amatérských skupin až po profesionální tělesa.
K oslavě výročí úmrtí Adama Michny z Otradovic se připojí i kladenský komorní soubor staré hudby Gemini musicales svým celoročním projektem „Michna 350“, který zahrnuje jak koncerty, tak hudbu užitou v liturgii, pro niž byla primárně určena. Jako nosnou část repertoáru si soubor vybral Missu IV. ze sbírky „Sacra et litaniae“, výběr skladeb ze sbírky „Officium vespertinum“ a výběr písní ze sbírek „Česká mariánská muzika“, „Svatoroční muzika“ a „Loutna česká“.
První ze série koncertů nazvaný Liturgický rok v díle Adama Michny se uskuteční v sobotu 9. května od 18 hodin v kostele sv. Štěpána ve Skřivani na Rakovnicku a přinese ukázky ze všech těchto sbírek. Společně s Michnovou hudbou projdeme celým liturgickým rokem od adventu přes dobu vánoční, postní a velikonoční, zastavíme se u některých svátků a putování časem zakončíme u Slavnosti Všech svatých. Pořadatelem koncertu je Spolek Skřivaň.
Podrobnosti ke svému celoročnímu programu Michna 350 soubor Gemini musicales průběžně zveřejňuje na svém webu gemini.varhany.org.
Lenka Harigelová je zpěvačka a hudební pedagog
Zdroje:
- SEHNAL, Jiří. Adam Michna z Otradovic – skladatel. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 206 s. ISBN 978-80-244-3435-3.
- Český hudební slovník osob a institucí: Adam Michna z Otradovic
- Jiří Bartoš Sturz: Loutna česká – Adam Michna z Otradovic Jindřichohradecký
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
