Dva katoličtí kněží v Bělorusku budou propuštěni z vězení v rámci aktu „dobré vůle“ poté, co se národní představitelé zapojili do jednání s Vatikánem.
Státní mediální agentura BelTA 20. listopadu informovala, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko „udělil milost dvěma katolickým kněžím odsouzeným za závažné zločiny proti státu“.
Udělení milosti otci Henryku Akalatovičovi a otci Andzeji Juchněvičovi přišlo po „zintenzívnění kontaktů s Vatikánem, stejně jako v souladu s principy dobré vůle, milosrdenství a jubilejním rokem vyhlášeným římskokatolickou církví“, uvedla vládní mediální agentura.
Samostatná tisková zpráva Konference katolických biskupů Běloruska vyjádřila „vděčnost všem, kteří přispěli k propuštění vězněných kněží“.
Biskupové poděkovali jak vatikánským hodnostářům, tak i běloruským církevním představitelům za pomoc při udržování „pozitivní dynamiky bilaterálních vztahů založených na tradičních hodnotách, bratrství, toleranci a respektu k věřícím“.
Akalatovič byl 30. prosince 2024 odsouzen k 11 letům vězení za „velezradu“, což je obvinění, které Lukašenkův režim uplatňuje na politické vězně. Kněz údajně již před svým zatčením v listopadu 2023 prodělal infarkt a podstoupil operaci rakoviny.
Agentura Reuters mezitím informovala, že Juchněvič byl začátkem tohoto roku odsouzen k 13 letům vězení za zneužívání nezletilých. Kněz tato obvinění popřel.
Lidskoprávní skupina Viasna 20. listopadu informovala, že k propuštění došlo částečně „díky návštěvě kardinála Claudia Gugerottiho“, který je prefektem Dikasteria pro východní církve.
Pater Akalatovič dříve prohlásil, že jeho odsouzení za „špionáž ve prospěch Polska ve Vatikánu“ bylo „hrubou provokací“.
„V celém případu proti mě nebylo ani slovo pravdy, ani jediný fakt, který by mě usvědčoval ze špionáže, zatímco celé obvinění je založeno na lžích, výhrůžkách a vydírání,“ řekl kněz podle Viasny.
Během obžaloby ve svém vlastním případu Juchněvič „popřel všechna obvinění a snažil se dokázat svou nevinu,“ uvedla Viasna. Lidskoprávní skupina tvrdila, že údajné oběti, které proti němu svědčily, „mohly podat svou výpověď pod tlakem“, ačkoli neposkytla žádné další informace.
Ve zprávě z roku 2023 americká Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu uvedla, že podmínky náboženské svobody v Bělorusku „se nadále vyvíjejí negativně“, jelikož vláda „pokračuje v kontrole nad všemi aspekty společnosti“.
Zpráva zdůraznila uzavření významného kostela sv. Šimona a Heleny v Minsku v září 2022, který během protestů v roce 2020 označila za „symbol politické opozice proti Lukašenkovu režimu“.
Zdroj: Catholic News Agency
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!