Jako jediná Češka a jedna ze tří Evropanů, působila Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska České biskupské konference, v komunikačním týmu synody o synodalitě v Římě. Po čtyřech týdnech, kdy synoda probíhala, jsme ji zastihli ještě v Římě.
Do Říma i zpět jsi jela s antibiotiky, může to souviset i s tím, že to bylo extrémně náročné?
Těsně před odjezdem jsem dostala angínu a bohužel jsem v průběhu synody zase onemocněla, tak mám další antibiotika a ještě je budu dobírat po návratu domů. Může to být i tím, že je tu velké horko. Ještě na konci října je v Římě 25 stupňů. Také to bylo časově hodně náročné, začínali jsme každý den v 8.45, ale snažili jsme se být v aule i dřív. Pro účastníky synody byla přestávka od 12.30 do 16.00, ale my z komunikačního týmu jsme v rámci této pauzy šli každý den na novinářský brífing a po něm jsme se vraceli rovnou do auly na odpolední část a končili jsme kolem 21.00.
Měli jste vy, v komunikačním týmu, nějaký filtr, co se smí pustit ven, a co ne?
Nemohli jsme komunikovat nic z toho, co nebylo veřejně přenášené a co se týkalo obsahu výstupů z pracovních skupinek nebo osobních projevů delegátů. Několik týdnů předtím, než synoda začala, rozhodl papež František, že si přeje, aby celé shromáždění probíhalo v jakémsi „tichu“ a delegáti neposkytovali rozhovory médiím. Důvod byl ten, aby se účastníci mohli bez obav svobodně vyjadřovat a nevytvářel se prostor pro spekulace a rychlé závěry. Samozřejmě, že novináři z celého světa chtěli vědět, co se na synodě děje a mnoho zástupců ze světových agentur přijelo i sem do Říma. Ale ani během každodenních brífingů se nekomunikoval obsah výstupů, které na synodě zazněly, ale spíše osobní zkušenosti delegátů. Na každý brífing jsme zvali tři až čtyři delegáty, zástupce z různých kontinentů, kteří mluvili o tom, co pro ně znamená být tady na synodě, co je oslovilo anebo čemu se věnují doma. Vše bylo zapojeno do kontextu aktuálního dění. Takže když vypukla válka v Izraeli, hluboce se to reflektovalo. Nebo když vyšla exhortace papeže Františka na svatou Terezii z Lisieux, o tom například před novináři hovořil náš biskup Zdenek Wasserbauer.
Tys byla jediná z Čech, to je hodně exkluzivní postavení…
Sama si uvědomuji, i když mi to možná ještě úplně nedochází, že to bylo velké privilegium být této akce součástí. Z Evropy jsme byli v týmu tři: Němec, Portugalka a já. Myslím, že má účast vyplynula z toho, že evropské kontinentální synodální setkání se konalo v Praze a já jsem měla na starosti mediální tým. Později jsme se dohodli se sekretariátem biskupské synody, že bych mohla přijet vypomoct i na celosvětové shromáždění. Jsem moc ráda, že to vyšlo, protože to byla naprosto skvělá zkušenost. Strávit měsíc s delegáty v jedné aule, kam pravidelně chodil papež František i mnoho dalších významných osobností.
A jaký je tvůj celkový dojem?
Velice dobrý. Všichni byli schopni bavit se i o rozdílných tématech, vyslechnout si názor druhého s úctou, i když s pohledem druhého třeba nesouhlasili. Po třech výstupech byl vždy prostor na tichou modlitbu. Vše působilo velmi klidným dojmem, cítila jsem hluboký respekt k názoru druhého.
Na sociálních sítích jsme mohli vidět tvou fotku s papežem Františkem. Bylo to první setkání takhle zblízka?
Jednou už se mi to podařilo, před dvěma lety, když jsem sem jela s biskupy na návštěvu ad limina do Říma a předtím jsem měla možnost setkat se i s papežem Benediktem. Myslím, že dostat se blízko k papeži je vždy silný zážitek. Během synody jsem ho viděla několikrát, měl ve zvyku jezdit o dost dříve před začátkem, takže ho účastníci mohli vždy pozdravit, což bylo moc hezké.
O čem jsi s ním mluvila?
Ptal se mě, odkud jsem. Řekla jsem, že z České republiky, z Prahy, a že bychom byli rádi, kdyby k nám také někdy přijel. Zazářily mu oči a řekl, že mu všichni říkají, že Praha je nejkrásnější město na světě. Tak jsem ho pozvala, ať přijede, že mu to rádi dokážeme.
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!