Z Katolické teologické fakulty UK se v poslední době šíří zprávy zdaleka přesahující její význam a snad i zdravý rozum. Válka rektorky s děkanem ukazuje na bídné vedení celé univerzity.
Co se děje na Katolické teologické fakultě, to širší společnost moc nezajímá. Koho trápí, kdo je jejím děkanem a kdo zde vyučuje? Jen studenty a vyučující a také akademické orgány fakulty, resp. celé univerzity. Většina lidí bohužel teologii nepovažuje za vědu, ale snad respektuje, ať každý studuje, co ho baví. Mě situace na fakultě zajímá, protože jsem na ní externě přednášel. Nejde mi o jednotlivé aktéry, ale o dobré jméno fakulty, potažmo Karlovy univerzity.
Na teologické fakultě probíhá vážný konflikt. V podstatě jde o dva spory. První se týká zadání, aby se na všech fakultách univerzity hledaly úspory, ve druhém jde o rozvoj fakulty, aby se zajistily předpoklady pro růst kvality vědy, výzkumu a výuky.
První krok k plnění zadání učinil děkan prof. Vojtěch Novotný. Pod jeho vedením byly provedeny nové akreditace studijních programů. Následně muselo proběhnout zhodnocení výkonu všech akademických pracovníků, aby výuka studijních programů odpovídala rozhodnutí o udělení akreditace. To předpokládalo přeskupení pracovních úvazků, zejména externích vyučujících, aby se snížil počet lidí pracujících na dohodu. Tím se snížil počet pracovníků a upravily se pracovní náplně kmenových akademických pracovníků podle nově provedených akreditací studijních programů.
Tato úprava se dotkla i mě osobně, děkan se mnou ukončil externí spolupráci a já jsem rozhodnutí respektoval. A dotkla se také pracovní pozice prof. Tomáše Petráčka, který si situaci vyložil po svém – a medializoval ji jako pochybení fakulty.
Mediální tlak vyvolaný nuceným Petráčkovým odchodem z fakulty vedl děkana Novotného k rezignaci. Medializované důvody nebyly zásadní, klíčový byl apel akademických orgánů univerzity, aby byly na všech fakultách nastaveny podmínky, jež garantují rozhodnutí o akreditacích studijních programů. Novým děkanem fakulty byl zvolen doc. Jaroslav Brož. Musel pokračovat v restrukturalizaci fakulty, nemohl jinak.
V té době byly navíc právní normou „navýšeny odměny akademických pracovníků“a děkani univerzity, včetně Brože, dostali z rektorátu univerzity za úkol zvýšit tarify vyučujícím, aniž by dostali více peněz. Rezervy museli hledat na fakultách. Brož problém, jak získat prostředky, řešil rozhodnutím neobnovit pracovní smlouvy na dobu určitou několika osobám. To je manažerské rozhodnutí, které muselo udělat na univerzitě mnoho děkanů – a pes po tom neštěkl.
Ne tak ale na teologické fakultě. Manažerské rozhodnutí děkana Brože vedlo k jeho odvolání, ač jeho jednání nebylo označeno za protiprávní. Akademický senát fakulty navrhl odvolat děkana a rektorka UK prof. Milena Králíčková tak učinila. Děkan se následně obrátil na soud s návrhem, aby rozhodnutí o jeho odvolání označil za neplatné. Soud ve věci dosud pravomocně nerozhodl.
Tady měl příběh skončit. Kdyby se dodržovaly principy právního státu, mělo se vyčkat do pravomocného rozhodnutí soudu, aby bylo jisté, zda děkan Brož byl řádně odvolán. Na tom si měly univerzita i fakulta trvat.
Místo toho se začaly dít prapodivné věci. Předně akademický senát fakulty rozhodoval znovu o návrhu na odvolání děkana Brože a opět navrhl rektorce Králíčkové, aby ho odvolala. Nechápu proč: jestli si byl akademický senát jistý svým původním rozhodnutím, proč rozhodoval znovu?
Králíčková je první rektorkou, která osobně doručuje zaměstnanci rozhodnutí o odvolání.
A Králíčková je nejen první ženou ve své pozici v dějinách univerzity, ale také první rektorkou, která osobně doručuje rozhodnutí o odvolání svému zaměstnanci v pracovní neschopnosti, který je v době doručení v neschopnosti doma a poštu nepřebírá. Zdravotní stav pana Brože neposuzuji, ale byl-li řádně v pracovní neschopnosti, má právo na to, že nikoho a nic doma nepřijímá. Rektorka se domáhala vstupu do jeho bytu pomocí složek integrovaného záchranného systému, včetně policie – a stejně se jí nepodařilo listinu doručit.
Pan Brož byl v právu, ale celé je to jako scéna z Divadla Járy Cimrmana. Proč se rektorka tak mimořádně osobně angažuje? Normálně listiny doručují lidé z aparátu rektorátu, ne sama rektorka. Zřejmě usiluje o podporu akademického senátu univerzity, kde kandiduje znovu na rektorku, a tímto divadlem si chce zajistit hlasy pro zvolení.
Teologickou fakultu vede statutární zástupce, proděkan docent Aleš Prázný. Rektorka po odvolání děkana Brože odstavila proděkana na překážky v práci a jmenovala do čela fakulty doktorku Michaelu Falátkovou. Její rozhodnutí odmítly jako protiprávní ministerstvo školství, Legislativní komise Akademického senátu UK i sám akademický senát. Tak je nadále v čele fakulty proděkan Prázný, ovšem je v roli statutárního zástupce děkana pro akademický senát fakulty konfliktním bodem. Jeho odvolání, úprava pravomocí pověřeného děkana a proděkanů byly několikrát hlasovány. Akademický senát fakulty teď v září navrhl Prázného z funkce zastupujícího děkana odvolat.
Postup akademického senátu fakulty je absurdní, protože Městský soud v Praze vydal předběžné opatření, kterým rektorce zakázal jmenovat nového děkana nebo pověřit vedením fakulty třetí osobu do právně pravomocného rozhodnutí soudu.
Neobvyklé jednání pokračuje. Ač soud ještě pravomocně nerozhodl o odvolání původního děkana Brože, akademický senát fakulty vyhlásil volbu nového děkana na 30. září. Tu pak městský soud zakázal upořádat, dokud ve věci pravomocně nerozhodne. Protože co by se stalo, kdyby se volby uskutečnily, ale soud vrátil do úřadu děkana Brože?
Celý příběh poukazuje na stav vedení celé univerzity. Není dobrý.
Cyril Svoboda pedagog a diplomat, bývalý člen několika vlád a bývalý předseda KDU-ČSL
Foto: Jaroslav Tatek, FB C. Svobody
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!