Vbrzku si připomeneme 90. výročí vypuknutí španělské občanské války, ve které španělští nacionalisté pod vedením generála Franka bojovali proti španělské levicové republikánské vládě. Z osudového boje vzešlo církvi mnoho mučedníků, zavražděných rudými. Souběžně s tímto historickým výročím papež Lev XIV. schválil blahořečení 80 mučedníků, kteří byli v časech španělského konfliktu zavražděni v Santanderu.
Kněží zastřelení, hození do moře nebo zmizelí na vězeňské lodi: papež uznal mučednictví Francisca Gonzáleze de Córdovy a 79 jeho společníků zavražděných během války.
Lev XIV. schválil blahořečení 80 mučedníků, kteří byli zavražděni v Santanderu jen několik dní před zahájením své apoštolské cesty v zemi. Budoucí blahoslavení, z nichž většinu tvořili kněží, byli popraveni za to, že zůstali věrni své víře v nejkrvavějších měsících konfliktu.
Papež schválil 22. května vyhlášení šesti dekretů Dikasteria pro svatořečení po audienci, kterou udělil jeho prefektovi, kardinálu Marcellovi Semerarovi. Mezi jmény jsou mučedníci Francisco González de Córdova a 79 jeho společníků: 67 kněží, tři karmelitáni, tři seminaristé a sedm laiků, všichni zavražděni v provincii Santander během občanské války.
Mučedníci z vězeňské lodi a z Kantabrijského moře
Santander byl jediným kastilským velkým městem, které po povstání národních sil v červenci 1936 zůstalo v rukou republikánů. Od té chvíle se ve městě a jeho provincii rozpoutala spirála násilí proti církvi, která trvala až do srpna 1937.
Podle zprávy diecéze Santander mučedníci zemřeli, aniž by se zřekli své víry. A odpustili svým útočníkům. Někteří byli svázáni na rukou i nohou a vhozeni do Kantabrijské moře, jiní byli popraveni nebo zmizeli na lodi Alfonso Pérez, kterou úřady vládní levicové Lidové fronty přeměnily na věznici.
Francisco González de Córdova, farář v Santoñě, se odmítl vzdát své farnosti a až do svého zatčení tajně sloužil mše a uděloval svátosti. Uvězněn v lodi Alfonso Pérez, pokračoval ve zpovídání svých spoluvězňů. Když začaly popravy, požádal, aby byl zastřelen jako poslední, aby mohl požehnat všem, kteří budou zavražděni před ním. Byl popraven ve skladu lodi.
Mezi 80 mučedníky je také Felipe Sobrado Fernández, farář z Pontejosu, kterému bylo v době smrti 51 let a jehož tělo bylo nalezeno s 16 střelnými ranami. Popravování začalo v srpnu 1936, kdy bylo sedm kněží odvedeno ze svých farností a zastřeleno. Masakry organizované rudou vládou trvaly rok.
Patriarcha Elías Hoyek, „otec Velkého Libanonu“
Na stejné audienci schválil Lev XIV. zázrak připisovaný přímluvě ctihodného Elíasa Hoyeka, maronitského patriarchy Antiochie, což otevírá cestu k jeho blahořečení.
Hoyek, který se narodil 4. prosince 1843 v libanonské Heltě, založil v Ebrine Kongregaci maronitských sester Svaté rodiny, první ženský řeholní řád apoštolského života v maronitské církvi. V roce 1899 byl zvolen patriarchou a tuto funkci vykonával více než třicet let „s velkou oddaností a pastorační citlivostí, neustále se staral o formaci kněží a katechezi věřících“, jak uvádí Dikasterium pro svatořečení.
Během první světové války budoucí blahoslavený dal kláštery a konventy k dispozici libanonskému lidu, což mu vyneslo trest vyhoštění, kterému se nakonec vyhnul díky zásahu papeže Benedikta XV. Později na Versailleském kongresu požadoval nezávislost své země a 1. září 1920 dosáhl vyhlášení nového státu Velký Libanon, což mu vyneslo titul „Otec Velkého Libanonu“.
Čtyři noví ctihodní
Papež rovněž uznal hrdinské ctnosti čtyř Božích služebníků:
Boží služebník Constantino Vendrame, italský salesiánský misionář známý jako „apoštol Shillongu“, za svou evangelizační činnost v Indii.
Boží služebník Nazareno da Pula (1911–1992), laik z řádu kapucínů.
Služebnice Boží María Ana Alberdi Echezarreta (1912–1998), pokřtěná jako María de la Concepción Cruz, abatyše kláštera františkánských sester koncepcionistek.
Služebník Boží Jean-Thierry de Jesús Niño y de la Pasión (1982–2006), řeholník Řádu bosých karmelitánů, původem z Kamerunu.
Zdroj: Infocatolica.com
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
