Každý rok Světový index pronásledování křesťanů mapuje a hodnotí země, kde je pro křesťany nebezpečné žít svou víru. Mezi 50 zeměmi zařazenými do Indexu 2026 patří těchto deset k těm, kde jsou omezení a rizika nejzávažnější.
S dnešním zveřejněním výsledků Světového indexu pronásledování křesťanů 2026 se podívejme na deset nejnebezpečnějších zemí, kde je identifikace a život křesťana nejrizikovější.
Také letos závěry studie organizace Portes Ouvertes International (Open Doors) přinášejí alarmující čísla: 388 milionů křesťanů na celém světě je vystaveno silnému pronásledování a diskriminaci kvůli své víře. V celosvětovém měřítku to představuje 1 křesťana ze 7.
- Severní Korea
„Navzdory těmto nebezpečím je podzemní církev v Severní Koreji stále živá. Neuctívá Boha hlučně, ale tichými modlitbami a verši z Bible uloženými v paměti. Věřící dál následují Krista s tichou odvahou, hlubokou vírou a ochotou dát vše pro evangelium.“ – severokorejský křesťan
Severní Korea je již řadu let na prvním místě Světového indexu pronásledování křesťanů. Pokud je křesťan odhalen, následky jsou nekompromisní: buď je uvězněn v jednom z nechvalně proslulých pracovních táborů bez naděje na propuštění, nebo je okamžitě popraven. Ostatní členové rodiny často sdílejí stejný osud.
Církve existující v hlavním městě Pchjongjangu mohou vytvářet dojem určité tolerance, ve skutečnosti však jde o propagandu. Realita je zcela jiná: křesťanství nemá v Severní Koreji žádné místo – v zemi, kde může být loajalita směřována pouze k jediné entitě, režimu Kimů. Pod neustálým dohledem – dokonce i ze strany sousedů a rodiny – může i sebemenší podezření na křesťanskou víru mít zničující následky. Přesto se věřící i nadále scházejí, v naprostém utajení a s nasazením vlastního života.
V posledních letech se situace tajných křesťanů ještě zhoršila, zejména v důsledku zákona proti „reakčním myšlenkám“, zavedeného v roce 2020, který jasně stanoví, že být křesťanem nebo vlastnit Bibli je považováno za závažný zločin. Tento zákon posiluje vnímání křesťanství jako zásadní hrozby pro neústupný režim země.
- Somálsko
„[Můj otec] mi odpověděl: ‚Nemohu ti zakázat číst Bibli. Ale pokud se staneš křesťanem, zabiji tě sám.‘“– Aweis, somálský křesťan sloužící somálské církvi v oblasti Afrického rohu
V Somálsku přechod z islámu ke křesťanství zakazuje prozatímní ústava z roku 2012. Konverze je vnímána jako zrada země, klanu i rodiny a může vést k násilí, dokonce až k popravě, často ze strany vlastních příbuzných. Křesťané nemají žádnou právní ochranu. Úřady se na jejich sledování, obtěžování a zastrašování buď přímo podílejí, nebo nad ním přivírají oči, čímž vytvářejí prostředí, v němž je křesťanství kriminalizováno. Šaría je uplatňována ve všech regionech a v kombinaci se společenským a klanovým tlakem nutí křesťany praktikovat svou víru v utajení a izolaci.
V některých oblastech posílila svou kontrolu extremistická skupina al-Šabáb v důsledku zhoršující se politické a bezpečnostní situace. Tato skupina usiluje o vymýcení křesťanství a veřejně popravuje každého, kdo je podezřelý z toho, že je křesťanem.
- Jemen
„Když se setkávám s lidmi, snažím se to dělat na veřejných místech, abych se vyhnul jakýmkoli bezpečnostním problémům.“ – Khaled (pseudonym), jemenský křesťan
Nebezpečí, kterému čelí křesťané v Jemenu, se nadále zvyšuje v kontextu nepřetržitého konfliktu, extremismu a hospodářského kolapsu.
Místní církev je tvořena především konvertity z muslimského prostředí, kteří jsou nuceni žít svou víru v naprostém utajení. Odhalení křesťanské identity může být smrtelné, protože odpadlictví je ze zákona trestáno smrtí. Věřící navíc čelí dalším formám pronásledování, jako je nucený rozvod nebo odebrání dětí. Absence skutečně fungujícího právního státu tato rizika dále zvyšuje.
Žádná nemuslimská bohoslužebná místa nebyla již řadu let povolena a skupiny hlásící se k jinému vyznání se nemohou oficiálně registrovat. Většina nejemenských křesťanů ze země uprchla, zatímco mnoho kostelů bylo vyrabováno nebo zničeno.
- Súdán
„Nevíme, jak bude nový Súdán po válce vypadat, ale myslím si, že nastal čas, aby se církev postavila na obranu svých práv, aby měla své místo a svůj hlas.“ – Rafat Samir, súdánský náboženský představitel
Křesťanská komunita v Súdánu v současnosti prochází vážnou a stále se prohlubující krizí, kterou provázejí masové přesuny obyvatelstva. Tato situace je důsledkem vojenského převratu v roce 2021 a brutální občanské války, jež vypukla v roce 2023.
Vláda využívá staré islámské zákony k ospravedlnění nucených konverzí nebo tělesných trestů. Tyto praktiky zrušily veškerý pokrok v oblasti náboženské svobody, kterého bylo dosaženo po pádu režimu Umara al-Bašíra v roce 2021.
Súdán se v Indexu 2026 posunul o jedno místo výše oproti Indexu 2025. Mnoho kostelů bylo bombardováno, obsazeno nebo přeměněno na základny milic a radikálních skupin. Křesťané čelí silné diskriminaci u soudů, na pracovištích i ve školách.
Konvertité z muslimského prostředí žijí v neustálém strachu a čelí vážným hrozbám: společenské izolaci, násilí a odmítnutí ze strany rodiny. Historické křesťanské komunity trpí nuceným uzavíráním kostelů, odmítáním registrace a dokonce i ničením svých sakrálních staveb. Náboženští představitelé a cizinci jsou stále častěji oběťmi zatýkání a svévolného zadržování.
- Eritrea
„Žijeme ve strachu z toho, kdo bude zatčen jako další. Bude to zase nějaký bratr? Nebo to budu já?“– Paulos (pseudonym), eritrejský křesťan
Eritrejská vláda uznává pouze čtyři náboženské skupiny (sunnitský islám, pravoslavnou církev, katolickou církev a evangelickou luterskou církev), přičemž většinu evangelikálních církví vylučuje a považuje je za nelegální.
Křesťané, kteří praktikují svou víru mimo církve uznané státem, jsou vystaveni intenzivnímu dohledu, násilným policejním raziím a časově neomezenému zadržování, často v nelidských podmínkách. Konvertité z islámu nebo z eritrejské pravoslavné církve navíc riskují odmítnutí ze strany rodiny a společenské vyloučení.
Militarizace společnosti represi dále prohlubuje. Vojenská služba je povinná na neurčitou dobu, bez jakékoli tolerance pro ty, kteří odmítnou sloužit. Křesťané přistižení při modlitbě nebo čtení Bible v armádě jsou přísně trestáni. Čelí zničujícímu dilematu: snášet pronásledování a nucenou službu, nebo uprchnout ze země po nebezpečných trasách poznamenaných obchodem s lidmi, mučením a smrtí.
- Sýrie
„Prošli jsme čtrnácti lety občanské války. Útok uvnitř kostela je však bezprecedentní událostí. Je to masakr.“ – Elias, přeživší útoku na kostel sv. Eliáše v Damašku v červnu 2025
Situace křesťanů v Sýrii se v uplynulém roce výrazně zhoršila. Země se v Indexu 2026 dostala do první desítky, a to v důsledku dramatického nárůstu tlaku a násilí. Zatímco loni byla na 18. místě, nyní se nachází na 6. příčce a dosahuje nejvyšší míry nebezpečnosti od doby, kdy rozsáhlé části území ovládal takzvaný Islámský stát.
Po pádu Asadova režimu v prosinci 2024 převzala kontrolu nad zemí skupina Hajat Tahrír aš-Šám (HTS) s extremistickou minulostí. Ačkoli tato skupina učinila určité vstřícné kroky a setkala se se zástupci historických křesťanských komunit, je zatím příliš brzy hodnotit, kam nová forma vlády povede.
Všeobecná nestabilita vyústila v krvavé střety postihující i další náboženské menšiny, zejména Drúzy a alavity, přičemž křesťané se často ocitají mezi dvěma znepřátelenými stranami.
- Nigérie
„Muž, který mě vezl na motorce, se mě zeptal, proč pláču. Řekla jsem mu, že jsem vdaná, ale on odpověděl: ‚Kdyby byl tvůj manžel silný, zachránil by tě z našich rukou.‘“ – Rifkatu (pseudonym), nigerijská křesťanka unesená a znásilněná fulanskými ozbrojenci
V Nigérii čelí křesťané mimořádně brutálnímu pronásledování, do té míry, že země zůstává pro ně nejsmrtelnějším místem na světě. Násilí pokračuje bez přestávky a udržuje Nigérii mezi deseti nejhoršími státy Indexu.
Stovky křesťanů byly zabity – 3 490 v Nigérii z celkových 4 849 na celém světě, tedy 70 % v roce 2025 – a miliony křesťanů byly vysídleny při útocích, které vedli především ozbrojení fulanští pastevci, ale také Boko Haram a nově vznikající extremistické skupiny.
Na severu země uplatňuje 12 států právo šaría, které staví křesťany do pozice občanů druhé kategorie a přísně trestá konverze z islámu. Naproti tomu v pobřežních oblastech žijí křesťané v zásadně odlišném prostředí, kde se křesťanské církve mohou rozvíjet bez omezení.
Násilí se rozšířilo i do centrálních oblastí, zejména v důsledku aktivit fulanských ozbrojenců operujících z lesních oblastí. Na jihovýchodě navíc pronásleduje křesťany také skupina IPOB, především církevní představitele, kteří odmítají podřídit se její ideologii.
- Pákistán
„Pákistánské zákony proti rouhání jsou již řadu let používány jako nástroje pronásledování.“
– Thomas Mueller, analytik pro Open Doors
Křesťané v Pákistánu, jako zranitelná menšina, čelí každodenní diskriminaci a neustálé hrozbě smrtícího násilí.
Nechvalně proslulé zákony proti rouhání jsou čím dál častěji využívány k zastrašování křesťanů a dalších náboženských menšin, někdy i v konfliktech, které s náboženstvím nijak nesouvisí, například při sporech o pozemky. Jediné obvinění může vyvolat lynčování obětí, jejich rodin a celé křesťanské komunity. Slabost státu a rostoucí vliv extremistických skupin nechává křesťany bez účinné ochrany.
Většina křesťanů pochází z kastovního systému hinduismu, který přetrval po získání nezávislosti Pákistánu. Jsou považováni za „nečisté“, a proto se s nimi muslimové nesdružují při jídle nebo pití. Nadále trpí institucionalizovanou diskriminací. Mnozí žijí v chudobě a jsou uvězněni v systémech nucené práce.
Konvertité z muslimského prostředí čelí tvrdým represím od svých rodin a radikálních skupin, které považují jejich konverzi za hanebnou zradu.
- Libye
Situace v Libyi je natolik nebezpečná, že nemůžeme zveřejňovat žádné konkrétní informace o křesťanech, kteří zde žijí. Země se v Indexu 2026 propadla o 5 míst, především kvůli poklesu počtu násilných incidentů, ale pro každého, kdo je křesťanem, zůstává extrémně nebezpečná. Většina křesťanů žije v utajení.
Nepřítomnost centrální vlády schopné uplatnit pořádek činí situaci velmi nejistou. Úroveň násilí je klasifikována jako „velmi vysoká“. Od zatčení několika libyjských křesťanů v roce 2023 úřady zpřísnily dohled nad křesťanskými aktivitami online.
Konvertité z muslimského prostředí čelí silnému tlaku ze strany rodiny a komunity, aby svou víru opustili. Všichni praktikují svou víru v tajnosti. Cizinci, především z ostatních afrických zemí, jsou terčem islamistických skupin a organizovaného zločinu. Dochází k únosům, vydírání, nuceným pracím nebo obchodování s lidmi.
Každoročně mnozí migrující křesťané umírají na moři při pokusu dostat se do Evropy nebo podlehnou násilí v detenčních centrech.
- Írán
„Položili přede mě prázdný papír a hlas mi řekl: ‚Pokud sem napíšeš, že lituješ, že jsi se stala křesťankou, a chceš se vrátit k islámu, můžeme ti ušetřit soud.‘ Chvíli jsem mlčela a pak klidně odpověděla: ‚To není vyznání, je to nucená lež. Nenapíšu něco, čemu nevěřím.‘“– Shima, íránská křesťanka
Ačkoli se Írán v Indexu 2026 posunul o jedno místo zpět, jeho skóre pronásledování se zvýšilo. Konflikt mezi Izraelem a Íránem zesílil útlak konvertitů z muslimského prostředí, často obviňovaných z prozápadních sympatií. Po příměří bylo v 21 městech zatčeno alespoň 54 křesťanů.
Parlament rovněž naléhavě přijal nový špionážní zákon zavádějící trest smrti na základě velmi širokých definic. Od války mezi Íránem a Izraelem jsou konvertité veřejně označováni za špiony a kolaboranty.
Konvertité jsou nejvíce ohroženi: razie v domácích církvích, zatýkání, výslechy, nátlak k udání dalších věřících, dlouhé tresty odnětí svobody za ohrožení národní bezpečnosti. Podmínky věznění jsou hrozné a vysoké kauce rodiny zadlužují, pokud je vůbec mohou zaplatit. Propuštění křesťané čelí přísným omezením, jako je vnitřní exil či autocenzura, a setkávají se s nepřátelstvím rodiny a společnosti.
Za statistikami a čísly stojí lidské životy. Těchto deset zemí ukazuje, jak vážně je ohrožena svoboda náboženství a vyznání pro miliony křesťanů po celém světě. Index světového pronásledování křesťanů tak dokumentuje zhoršování lidských práv na globální úrovni.
Zdroj: Portes ouvertes, https://www.portesouvertes.fr/informer/analyse/les-10-pays-les-plus-dangereux-pour-les-chretiens-selon-l-index-2026
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
