Druhý svátek vánoční nás hned po radosti z narození Spasitele staví před postavu svatého Štěpána, prvomučedníka církve. Liturgie nás vede od betlémských jeslí k dramatu věrnosti Kristu až k prolití krve. Tento zdánlivý kontrast není náhodný: narození Ježíše totiž už v sobě nese výzvu k následování, které může vést až ke kříži.
Svatý Štěpán, jeden ze sedmi jáhnů první církve, vynikal vírou, moudrostí a láskou k pravdě. Ve chvíli pronásledování vydává největší svědectví: odpouští svým katům a svěřuje se Bohu, podobně jako sám Kristus. Jeho smrt není porážkou, ale vítězstvím víry a lásky, která přemáhá nenávist.
Druhý svátek vánoční nám tak připomíná, že křesťanské Vánoce nejsou jen sentimentální vzpomínkou, ale pozváním k životu podle evangelia. Radost z narozeného Krista se má proměnit v odvahu žít víru konkrétně, pravdivě a s láskou – i tehdy, kdy to něco stojí.
Zvláštní místo mají k tomuto dni také lidové a církevní tradice. V mnoha krajích se světí víno na památku sv. Štěpána jako prosba o Boží ochranu a požehnání pro nový rok. Druhý svátek vánoční byl rovněž spojen s koledováním, návštěvami příbuzných a skutky vzájemného smíření. Tradice tak připomínají, že svědectví víry se neodehrává jen ve velkých činech mučedníků, ale i v každodenní ochotě sdílet radost, odpouštět a upevňovat vztahy v rodinách i společenstvích.
Svatý Štěpáne, oroduj za nás.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!