U nás vyšli zastánci života a tradiční rodiny do ulic zjara. V některých evropských zemích se konal pochod pro život v posledních dnech a týdnech. Ve velké většině se těchto manifestací účastnili mladí lidé. Pro základní křesťanské a lidské hodnoty však zvedly hlas všechny generace. Ideální pochod pro život připomíná velkou manifestaci rodin se zastoupením všech věkových skupin. V Německu i Anglii šli v průvodu biskupové. Londýnský pochod doprovázel dudák. Poprvé zamíříme právě do Velké Británie. Později se podíváme do dalších zemí. Vědomí, že pro život pochodují lidé všude v Evropě, je jistě povzbuzením i pro organizátory těchto významných manifestací v Čechách.
Letošní Pochod pro život ve Velké Británii zaznamenal 6. září historicky největší počet účastníků, kteří spojili rodiny a jednotlivce z různých prostředí a národností, stejně jako katolické kněze, řeholníky, sedm katolických biskupů a poprvé i poselství od Svatého otce.
Organizátoři odhadují, že se 10. ročníku multidenominačního křesťanského pochodu, který začal poblíž Westminsterské katedrály a skončil poblíž budovy parlamentu, zúčastnilo 10 000 účastníků.
Hráč na dudy vedl pochodující klikatými ulicemi, zatímco byly vztyčeny transparenty s nápisy jako „Lidská práva začínají početím“, „Život od početí není výjimkou“ a „Potrat zastaví tlukot srdce“.
Navzdory několika nepředvídaným překážkám, včetně pozastavení účtu March for Life UK X dva dny před pochodem, byla akce všeobecně považována za velký úspěch.
„Bylo to naprosto fantastické, zdaleka největší pochod s úžasnou podporou v mnoha ohledech,“ řekla Isabel Vaughan-Spruce, ředitelka March for Life UK, National Catholic Register, zpravodajskému partnerovi CNA.
„Zaznamenali jsme nejen nárůst počtu, ale také více mladších lidí, více náboženských vůdců, více lidí z různých politických kruhů i občanů, kteří nemají žádné náboženské přesvědčení. Viděli jsme, jak průvod roste na každém rohu – je to fantastické, opravdu.“
Vaughan-Spruce však zdůraznila, že i když jsou důležitá čísla, pochod se stal „mnohem víc“ než to a zahrnuje „krásné, individuální a osobní příběhy“, které lidé na akci přinášejí.
„Je to tak úžasné, protože ti, kteří přicházejí na tento pochod, nakonec již skutečně žijí v této hluboké pravdě, že lidský život je posvátný,“ řekl biskup David Waller, ordinář osobního Ordinariátu Panny Marie z Walsinghamu. „A není to jen o nenarozeném dítěti; v naší společnosti jsou nejrůznější problémy, ale pokud nenarozené dítě není posvátné, pak od té chvíle opravdu všechno padá.“
Waller řekl Registeru, že mnoho žen účastnících se pochodu podstoupilo potrat (podle statistik 1 ze 3 žen v Anglii podstoupí potrat ve věku 45 let), ale zdůraznil, že „to není o nenávisti k lidem, kteří se uchýlili k potratu, protože jejich životy jsou také svaté a posvátné. Je to o základní důstojnosti lidského života.“
Parlament bojující proti životu
Letošní pochod se konal v době, kdy Británie zažívá parlament, který je silně orientován proti životu. V červnu zákonodárci v Dolní sněmovně schválili zákon o asistované sebevraždě a dodatek k zákonu, který odstraňuje trestní odpovědnost žen, které ukončí své vlastní těhotenství v jakémkoli gestačním věku včetně až do narození. Oba zákony musí ještě projít dalšími legislativními fázemi, než se stanou zákonem, ale oba získávají značnou podporu mezi politickými vůdci a velkou částí britské veřejnosti.
Když byl Paul Malloy, katolický laik, který se zúčastnil pátého britského Pochodu pro život, dotázán na tuto legislativu, řekl, že taková legislativa „je jistě hrůza“ a že tím, že v podstatě dělá z „lékařů vrahy, je ohrožena budoucnost naší společnosti“.
Navzdory těmto hrozbám a zvýšené účasti na Pochodu pro život řekl, že pochod „nikdy nebyl zmíněn BBC“ ani jinými mainstreamovými médii.
„To vše je součástí tohoto mlčení, které se nad touto otázkou rozprostírá, a tak pokračuje předstírání, že to nejsou skutečné životy, že to nejsou lidské životy, což kultura stále hlasitěji a hlasitěji říká,“ řekl Malloy. „Ale realita, kterou všichni známe, je taková, že lidský život od početí je lidským životem.
„Jsme tady, jak můžete vidět, lidé všech věkových kategorií, abychom skutečně ukázali realitu,“ řekl.
Otec Martin Boland, kněz z diecéze Brentwood, severovýchodně od Londýna, byl velmi povzbuzen přítomností tolika mladých lidí na pochodu, který ukázal, že hlouběji přemýšlejí o těchto životních otázkách. Vyjádřil naději, že v budoucích letech se bude stále více kněží cítit sebejistě, když pozvou své farníky, aby se připojili k pochodu, jako to učinil on.
Pochod procházel kolem malé, ale hlasité skupiny propotratových protestujících, z nichž většina měla na sobě chirurgické masky. Jeden z maskovaných demonstrantů vysvětlil, že je měli na sobě, protože se „báli sledování“ a možná také ze „zdravotních důvodů“.
Pochod byl zakončen klíčovými projevy, včetně projevu Josiaha Presleyho z Oklahomy, který se podělil o strhující svědectví o tom, jak přežil pokus o chirurgický potrat, po kterém měl zdeformovanou ruku.
Presley, vychovaný milujícími adoptivními rodiči, byl kdysi plný hořkosti vůči svým biologickým rodičům, kteří se ho pokusili zbavit potratem, ale podělil se o to, jak mu setkání s Ježíšem Kristem v 16 letech změnilo život a připomnělo mu jeho osobní lidskou hodnotu. Vybízel zástup, aby nepřestával říkat pravdu, ale aby podle ní jednal.
Vaughan-Spruce vyzvala přítomné, aby se v otázce nenarozených dětí postavili jednotně na jejich stranu. „Neocenitelné lidské bytosti nebo bezcenné kousky tkáně – čemu věříte, a co je důležitější, jak na to zareagujete?“ zeptala se. „Rodiče, politici, pastoři, policie, zdravotníci, právníci, novináři a každý jednotlivý člověk zde musí učinit tuto volbu. Tyto dva světonázory nemohou koexistovat. Oba nemohou mít pravdu. Vyberte si svou stranu, ale pamatujte na to, že Satana je třeba zastavit.“
Lidská práva „v temnotě“
Téma britského Pochodu pro život 2025 – „Lidská práva pro všechny lidi“ – bylo ústředním tématem vášnivých proslovů a dvou panelů řečníků, které se konaly v evangelikálním kostele těsně před zahájením pochodu.
Profesor Philip Booth, který vyučuje na St. Mary’s University v Twickenhamu v Londýně, připomněl účastníkům, aby se modlili za nenarozené a za rodiče nenarozených dětí ve své farnosti a za ty matky a otce, kteří trpěli potratem svého nenarozeného dítěte. Vyzval také věřící, aby povzbuzovali ženy, které potratily, a možná je požádali, aby ve farnosti přednesly svědectví.
„Pokud máme skutečně změnit kulturu tak, abychom znovu přemýšleli o nenarozeném dítěti jako o lidské osobě, musíme začít s naší vlastní praxí a můžeme to udělat jednoduchými způsoby, a to pak může skutečně změnit kulturu,“ řekl.
Na panelu nazvaném „Lidská práva ve tmě: Co se ženám neříká“ žena jménem Natalia vyprávěla, jak když byla v roce 2020 ve věku 19 let těhotná, třikrát navštívila potratové centrum, pokaždé příliš emocionálně rozrušená na to, aby šla na potrat, ale při třetí návštěvě jí byly nabídnuty a přijaty potratové pilulky (které byly ve Velké Británii legalizovány v roce 2018) poté, co jí bylo naznačeno, že by to mohlo být jednodušší. Později našla podporu po traumatu ze svého potratu prostřednictvím skupiny Rachel’s Vineyard a nyní je matkou malého dítěte, které na pochod přivedla.
Americké matce Suzanne lékaři ve 22. týdnu těhotenství řekli, že její nenarozené dítě má něco chromozomálně špatně, že dítě určitě nebude žít a že Suzannin život je také ohrožen. A tak na ni lékaři naléhali, aby šla na potrat. Suzanne a její manžel byli proti a poté, co její vlastní matka řekla své dceři: „Pokud je tu ještě tlukot srdce, je naděje,“ Suzanne porušila rady lékařů a nechala si své dítě. Rachel Mary se narodila ve 26. týdnu a nyní je z ní zdravá mladá žena, která byla přítomna v publiku.
„Potrat není zdravotní péče a lékaři by nikdy, nikdy neměli vyslovit slovo potrat,“ zdůraznila Suzanne vroucně za bouřlivého potlesku.
Druhý panel diskutoval o stavu svobody projevu a sdružování ve Spojeném království, o potenciálním riziku pronásledování za obhajobu pro-life na internetu a na pracovišti a o tom, jak by mohla vypadat Británie, pokud by byl zrušen zákon o potratech z roku 1967.
Papež Lev zdraví účastníky
Ve svém poselství k účastníkům, které přednesl apoštolský nuncius, papež Lev XIV. poslal své pozdravy s přáním všeho dobrého účastníkům této významné události a zopakoval to, co řekl členům diplomatického sboru v květnu – že je „odpovědností vládních představitelů pracovat na budování harmonické a mírumilovné občanské společnosti“.
Toho lze dosáhnout především „investováním do rodiny a respektováním důstojnosti každého člověka, zejména těch nejkřehčích a nejzranitelnějších, od nenarozených až po staré“.
Na závěr udělil své apoštolské požehnání „všem, kteří se účastní Pochodu pro život ve Velké Británii“ a na přímluvu Matky Boží vyprošoval „hojnost Božích milostí“.
Edward Pentin působil jako novinář ve Vatikánském rozhlase, později se stal římským korespondentem pro EWTN’s National Catholic Register. O Svatém stolci a katolické církvi psal pro řadu dalších médií: Newsweek, Newsmax, Zenit, The Catholic Herald a The Holy Land Review.
Text a foto: Catholic News Agency
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
