Spor o financování katolických organizací v EU. Rodina jako problém.
Federace katolických rodinných asociací v Evropě (FAFCE) vyzývá k veřejné solidaritě poté, co Evropská komise zamítla šest jejích žádostí o evropské financování. Podle FAFCE se jedná o ideologickou diskriminaci vůči organizaci, jejímž hlavním posláním je podpora a ochrana rodiny.
Rozhodnutí Evropské komise zamítnout šest nedávných žádostí Federace katolických rodinných asociací v Evropě (FAFCE) o evropské financování vyvolalo silnou odezvu jak ze strany samotné organizace, tak na politické scéně. FAFCE v reakci vyzvala k veřejné solidaritě a označila postup Komise za ideologickou diskriminaci vůči organizaci, jejímž hlavním posláním je podpora a ochrana rodiny. Podle federace je její vyloučení z evropských dotačních programů součástí širší ofenzivy namířené proti tradiční rodině. Evropská komise při hodnocení šesti předložených projektů totiž dospěla k závěru, že návrhy postrádají dostatečnou genderovou rozmanitost a představují „porušení ustanovení EU o rovnosti“. FAFCE uvádí, že bodové hodnocení jejích projektů bylo sníženo o 30 procent kvůli absenci prvků začleňujících genderovou různorodost a kvůli údajnému nedostatku „záruk proti diskriminaci“. Předseda FAFCE tato rozhodnutí ostře kritizoval a označil je za ideologickou diskriminaci organizací občanské společnosti, jako je FAFCE, která podle jeho slov vždy podporovala dialog a hájila důstojnost každého člověka. Zdůraznil rovněž, že projekty byly penalizovány navzdory tomu, že rodina byla v návrzích prezentována jako nástroj sociální inkluze a ochrany. To se podle něj týkalo i projektu plně zaměřeného na digitální vzdělávání nezletilých.
Federace katolických rodinných asociací v Evropě byla založena v roce 1997 a je jedinou rodinně orientovanou nevládní organizací v Evropské unii, která má ve svém oficiálním názvu označení „katolická“. Sdružuje 33 členských asociací ve 21 zemích a dlouhodobě se věnuje advokátní činnosti v oblastech demografických výzev, slaďování pracovního a rodinného života, ochraně dětí, boji proti pornografii či otázkám života a lidské důstojnosti.
«Ochrana rodiny je v Bruselu dnes považována za zločin»
Vyloučení FAFCE z evropských financí vyvolalo rovněž ostré politické reakce. Maďarská europoslankyně Kinga Gál, místopředsedkyně politické skupiny Patriots for Europe, rozhodnutí Evropské komise odsoudila a označila je za „nejextrémnější formu diskriminace založené na genderové ideologii“. Podle ní je FAFCE terčem tohoto kroku výhradně proto, že hájí rodinu jako základní buňku společnosti. „V Bruselu je to dnes považováno za zločin,“ prohlásila.
Segregace katolíků ve veřejném prostoru Evropské unie
Za rétorikou inkluzivity se v prostředí evropských institucí postupně formuje znepokojivý trend: selektivní pojetí začleňování, které se stále častěji vymezuje vůči křesťanství a může vést k faktické ideologické segregaci katolíků ve veřejném prostoru Evropské unie. Mezi katolíky aktivními v evropské občanské společnosti již několik let narůstá pocit znepokojení. Nejde přitom o vágní obavy, ale o sled konkrétních rozhodnutí, která v souhrnu otevírají dnes již nevyhnutelnou otázku: zachází Evropská unie s katolickými organizacemi stále spravedlivě, nebo jsme svědky postupné ideologické marginalizace jejich přesvědčení? Případ Federace evropských katolických rodinných sdružení bývá označován za symbolický příklad.
Rezoluce EU vyzývající k usnadnění a financování přeshraničního přístupu k potratům
Pocit dvojího metru byl navíc posílen dalším nedávným krokem evropských institucí. Evropský parlament totiž přijal rezoluci vyzývající k usnadnění a financování přeshraničního přístupu k potratům. Dokument požaduje vytvoření mechanismu, který by umožnil hradit z evropských fondů náklady žen cestujících do jiného členského státu za účelem interrupce. Rezoluce, schválená výraznou většinou, politicky zavazuje Unii k aktivní podpoře potratů, prezentovaných jako právo, které je třeba garantovat.
Vytlačování katolických aktérů z občanské společnosti
Kontrast mezi oběma přístupy je podle kritiků zřejmý. Zatímco katolické organizace jsou vylučovány z financování projektů v oblasti sociální a rodinné politiky pro údajnou ideologickou nekonformitu, iniciativa výslovně spojená s potraty získává silnou politickou podporu a může vést i k využití veřejných evropských prostředků. Tento nesoulad nevyhnutelně vyvolává otázky ohledně skutečné neutrality evropských institucí. Uvedené příklady přitom nespadají do roviny polemiky, ale vycházejí z ověřitelných skutečností. Přímo tak zpochybňují pojetí pluralismu, k němuž se Evropská unie oficiálně hlásí. Lze pluralismus chápat pouze jako akceptaci světonázorů slučitelných s dominantní antropologickou koncepcí, zatímco ty, které se od ní odchylují – zejména ty zakořeněné v křesťanské tradici –, jsou systematicky vytlačovány? Tato otázka je o to citlivější, že zakládající smlouvy Evropské unie výslovně uznávají roli rodiny a zdůrazňují nutnost respektovat rozmanitost přesvědčení. Pokud je však přístup k veřejným prostředkům podmíněn implicitním přijetím určitého pojetí lidské osoby, vzniká reálné riziko, že se deklarovaná inkluzivita promění v mechanismus vylučování. Nejde přitom o požadavek zvláštního zacházení pro katolíky ani o snahu vnucovat jejich přesvědčení celé společnosti. Jde o konstatování skutečnosti, že některé postoje se v institucionálním prostoru Evropské unie stávají fakticky znevýhodňujícími. Tento vývoj posiluje obavy z postupného administrativního a nenápadného vytlačování katolických aktérů z občanské společnosti. Z dlouhodobého hlediska se tak rýsuje hrozba tiché ideologické segregace; nikoli otevřené perzekuce, ale systému, v němž jsou katolíci tolerováni pouze tehdy, pokud mlčí nebo se přizpůsobují, a marginalizováni ve chvíli, kdy otevřeně vyjadřují své přesvědčení. Taková dynamika neohrožuje pouze postavení katolíků v Evropě, ale oslabuje samotné základy demokratického pluralismu.
Zůstává Evropská unie prostorem, v němž mohou loajálně koexistovat hluboce odlišné světonázory, nebo se postupně proměňuje v politický projekt založený na jednotné vizi člověka a společnosti? Na pozadí těchto kroků se dnes rozhoduje o tom, zda je evropský diskurz o rozmanitosti a inkluzi více než jen deklarací.
Alice Muthspiel je zahraniční zpravodajkou Českého rozhlasu ve Francii
Obrázek: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
