Fiktivní rozhovor katolického redaktora s knížetem temnot o Halloweenu

„Dýně mě nezajímá. Zpovědi ano,“ přiznává ďábel.

Fiktivní rozhovor katolického redaktora s knížetem temnot. Host dorazil bez rohů, ocasu a kopyta. Prý nechce, aby ho čtenáři poznávali jen podle pracovního oděvu.

Je Halloween váš největší svátek?

Prosím vás. Mým svátkem je každá neděle, kdy se katolík rozhodne, že do kostela nemusí, protože je přece slušný člověk. Zvlášť když to cestou na nákup vysvětlí manželce tak, že s ním do večera nemluví.

Takže vás vydlabané dýně v oknech nezajímají?

Dýně jsou zelenina. Mě zajímají duše. Nerad bych vám zasahoval do kompetencí zelinářství.

A děti převlečené za démony či mrtvoly?

Kostým se večer svlékne. Mnohem zajímavější je, co dítě odkouká od tatínka, když mu někdo zabere parkovací místo před kostelem.

Katolický rodič ale může mít důvod dítě na Halloween nepustit.

Jistě. Jen ať to, pokud možno, oznámí slovy: „Protože všichni ostatní jsou idioti.“ Nerad vidím, když se správné rozhodnutí obejde bez nějakého hříchu.

Co říkáte argumentu, že Halloween je jen legrace?

Používám ho často. „To byl jen vtip.“ „To byly jen řeči.“ „To byl jen flirt.“ Člověk se diví, kolik vážných škod se vejde do slova jen.

A politická korektnost?

Někdy mi komplikuje práci: lidé se snaží být ohleduplní. Jindy je výborná. Třeba když může ve škole viset kostlivec, ale u kříže se musí nejdřív prověřit, zda někoho nevyděsí a pro jistotu se sundá ze zdi.

Co vám vadí na svátku Všech svatých?

Ten personální výsledek. Tolik lidí, které jsem měl slušně rozpracované — a oni jsou nakonec u Něho.

A Dušičky?

Přímluvy za zemřelé. Vy katolíci si zkrátka pomáháte i přes hrob. Velmi nepříjemná síť kontaktů.

Co by tedy měla katolická rodina na přelomu října a listopadu udělat?

Pohádat se o Halloween, pomluvit faráře, urazit babičku a pak dát na internet obrázek svíčky s nápisem „Pokoj vám“, nebo “RIP”. Ale hlavně se nemodlit.

A co by vám opravdu zkazilo večer?

Kdyby šli ke zpovědi. Na mši. Pomodlili se za zemřelé. A doma si odpustili.

To zní dost obyčejně.

Právě. Vy pořád čekáte, že rozhodující bitva bude mít kouř, rohy a dramatickou hudbu. A ona zatím začne a skončí tím, že někdo řekne: „Promiň. Byla to moje chyba.“

Takže se máme méně bát dýní a více hříchu?

Vidím, že rozhovor chápete dobře.

Host následně odmítl honorář v mešních intencích a požádal, abychom rozhovor nezakončovali modlitbou.

Svatý Michaeli, archanděli…

Obrázek: archiv redakce KaN.

Katolické noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme

100 Kč 200 Kč 500 Kč