Letošní rok je plný rozličných výročí; jedno kulaté si budeme připomínat už za pár týdnů. Na jevišti naší historické paměti se objeví den, kdy byla vlajka jedné (nacistické) ideologie a jedné skupiny obyvatelstva prohlášena za vlajku všech.
Stalo se to na tzv. Sjezdu svobody roku 1935, a to zákonem s označením RGBl. 1935 I S. 1145. Tento zákon stanovoval, že vlajka, již dosud používalo jedno konkrétní hnutí s jasně deklarovanou ideologií, se napříště stane vlajkou celé země a veškerého obyvatelstva.
Její vyvěšování nebylo běžně povinné. Ale pokud někdo vlajku nevyvěsil při státních svátcích nebo jiných významných příležitostech, bylo to vnímáno jako akt odporu. Vyvěšování vlajek monitorovali tzv. vedoucí bloků, což si lze představit zhruba jako předsedy uličních výborů nebo domovní důvěrníky. A samozřejmě si vedli pečlivou evidenci domácností, které vlajku nevyvěsily.
Do konfliktu s režimem se kvůli tomu dostalo mnoho katolických a protestantských duchovních, kteří odmítli vyvěšovat vlajku zatíženou zhoubnou ideologií na kostelech nebo při náboženských svátcích. Příkladem budiž katolický farář Karl Zaschka z Hochstadtu, který pro vědomé nevyvěšení povinné vlajky čelil nebanální šikaně, ale podobný osud stihl i mnohé další duchovní.
I když zákon neobsahoval přímé tresty za nevyvěšení vlajky, sociální a politický tlak na její akceptaci byl silný. Nevyvěšení vlajky vedlo pravidelně k výslechům, ale i ke ztrátě zaměstnání, zejména u státních zaměstnanců nebo učitelů. Zákon se tak stal silným nástrojem ideologické a symbolické kontroly veřejného prostoru a vytvářel atmosféru strachu a konformity, v níž totalitní moc rychle ovládla celou společnost.
Od přijetí německého Zákona o říšské vlajce uplyne letos právě 90 let.
Fotografie ulice ve Frankfurtu n. M. v době nacismu: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!