Historie nigérijského vraždění křesťanů
Protikřesťanské násilí v Nigérii, které hraničí s genocidou, je vytrvale světovými politickými lídry a mainstreamovými médii ignorováno, případně dezinterpretováno. Prvním významným politikem, který se otevřeně nigérijských křesťanů zastal, je americký prezident Donald Trump. V reakci na Trumpovu iniciativu veřejnoprávní Česká televize hovoří o chytání se zvěstí o „genocidě křesťanů“ s tím, že data hovoří jinak.
Zeptali jsme se Franco Majoka, programového manažera CSI pro Afriku, jakou zvěst pro nás má člověk, který v Nigérii působí od roku 2013.
Jaká je politická struktura Nigérie? Kdo je v současné době u moci a jak dlouho už vládne? Je Nigérie demokracií?
Nigérie přijala demokratickou strukturu v americkém stylu s prezidentem, senátem, dolní komorou parlamentu a nezávislou justicí. Ústava je ale pokřivená v tom směru, že země je řízena jako unitární stát, kde prezident má veškerou moc a kontroluje armádu, policii a určuje, kolik finančních prostředků jednotlivé státy místní vlády dostanou. Prezident jmenuje členy správních rad polostátních organizací, vedení univerzit atd.
V současnosti je prezidentem Ahmed Bola Tinubu, muslim z Lagosu v jižní Nigérii. Jeho zástupcem je další muslim ze severovýchodní části země.
Předchůdcem Ahmeda Tinubu byl Mohammed Buhari, který byl v 80. letech vojenským diktátorem. Buhari stál v čele 8 let a během jeho funkčního období zastávali všechny vedoucí pozice v armádě a policii muslimové. Zajistil, aby všechny strategické vládní posty byly obsazeny muslimy, mezi nimiž byli i lidé s radikálními protikřesťanskými postoji, např. jeho bývalý ministr digitálních komunikací.
Od vyhlášení nezávislosti Nigérie v roce 1960 byli jedinými křesťany, kteří vládli delší dobu, generál Yakubu Gowon a Olusegun Obasanjo. Ten se později v roce 1999 stal civilním prezidentem. Všichni ostatní byli muslimové.
Pravděpodobně lze tvrdit, že Nigérie je demokracií, ale z provozního hlediska ji řídí jednotná vláda určená severními islámskými politickými lídry z chalífátů ve státech Sokoto, Kaduna a Kano v severní Nigérii.
Jaké je demografické složení země? Kolik křesťanů, muslimů a dalších náboženských skupin žije v Nigérii?
To záleží na tom, na které dokumenty se díváte. Muslimové tvrdí, že Nigérie je převážně muslimská v poměru 60 % muslimů a 40 % křesťanů. Vláda tvrdí, že Nigérie je rovnoměrně rozdělena mezi křesťany a muslimy.
Bližší pohled na demografii ale ukáže, že v Nigérii žije 40 % muslimů, 50 % křesťanů a 10 % příslušníků tradičních afrických náboženských skupin.
Jelikož jsou vládní úřady řízeny muslimy, dochází z ekonomických důvodů k manipulacím s čísly. Alokace vládních zdrojů je založena na těchto vymyšlených číslech tak aby se vychýlila ve prospěch muslimů. Islámskou většinu musí Nigérie vykazovat i proto, aby se připojila k radě islámských národů a získala finanční prostředky od Saúdské Arábie, Kataru a Íránu.
Jaká je historie a kořeny konfliktu v Nigérii – kdy začalo pronásledování a zabíjení křesťanů? Je to boj o půdu nebo náboženský konflikt?
Jaký je kontext. Nigérie byla rozdělena od vyhlášení nezávislosti v roce 1960 na náboženském principu na převážně islámský sever a převážně křesťanský jih. Tři roky po získání nezávislosti vzrostla nedůvěra natolik, že v roce 1966 armáda provedla krvavý převrat. V letech 1967 až 1970 se země propadla do občanské války, při níž zahynul téměř milion převážně křesťanských separatistů z Biafry. Země se od té doby nikdy plně nevzpamatovala a neintegrovala.
V průběhu let následovalo občasné vraždění křesťanů, kostely byly napadány a ničeny pod jakoukoli záminkou, jakou byly karikatury proroka Mohameda v Dánsku, soutěž krásy v Abuji, nebo dokonce likvidace Usámy bin Ládina. Křesťané byli zabíjeni a kostely vypalovány v Maiduguri. V Kano, Zaria a Sokoto byli křesťané sťati na základě nepodložených obvinění z rouhání proti Koránu nebo Mohamedovi, jejich prorokovi.
Nedávné násilnosti se datují od roku 2000, kdy bylo ve většině severních států zavedeno islámské právo šaría. S šířící se protikřesťanskou rétorikou bylo mnoho křesťanů zavražděno v Kaduně.
U počátku teroru stál Mohammed Yusuf, zakladatel radikální islámské sekty Boko Haram, která byla sponzorována vládou státu Borno a byla součástí výboru, který ve státě zavedl právo šaría. Zbytek je krvavá historie.
Yusuf byl v roce 2009 zabit. Aby Boko Haram naverbovala více členů, vyhlásila na základě toxickém narativu proti křesťanům džihád v Jos, ve státě Plateau. Prohlášení z roku 2010 o tom, že křesťané zabíjejí muslimy v Jos bylo prvním videem, které teroristé z Boko Haram zveřejnili online. O rozšiřováním kampaně radikální džihádistické sekty jsou na internetu k dispozici záznamy udávající kolik křesťanských sborů bylo terčem útoků a kolik křesťanů a pastorů bylo zabito.
Přes veškeré vraždění a násilí proti křesťanům se našlo jen velmi málo muslimů, pokud vůbec nějací, kteří by tuto teroristickou skupinu odsoudili. Naopak, když USA označily Boko Haram za teroristickou organizaci, ti samí muslimové, kteří dnes popírají genocidu křesťanů v Nigérii, prohlásili, že označení Boko Haram za teroristickou organizaci je útokem proti muslimům.
Zatímco zuřily útoky Boko Haram proti křesťanům, někteří guvernéři severu, např. bývalý guvernér Kaduna Nasiru El Rufai, v televizi přiznali, že přivedli žoldáky, tedy další džihádistické skupiny napojené na Al-Káidu v oblasti Sahelu, aby bojovali za muslimy v centrální Nigérii. Mnoho dalších politiků ze severu tuto skutečnost potvrdilo. Další politické nátlakové skupiny v severní Nigérii, jakou je např. Asociace chovatelů dobytka Miyetti Allah, byly velmi hlasité při obraně fulbských milicí, které nyní páchají genocidní útoky v centrálních oblastech Nigérie v Plateau, Nasarawa, Benue a Taraba. Vzhledem k tomu, že podpora a sponzorství islámských milicí Fulbů přicházelo od prominentních politických osobností na severu a dokonce i od některých vysokých důstojníků v armádě, a protože i bývalý prezident Muhammadu Buhari byl jejich patronem, vláda neustále vysílala o vraždění zkreslené příběhy.
Také západní média se vyhýbala tomu, aby vraždění spojovala s radikální islámskou ideologií. Je přijatelnější násilí svést na „boj o zdroje“ a na „změnu klimatu“, protože západní veřejnost nebude mít pocit, že se tu rozdmýchává „islamofobie“ nebo „nenávist vůči muslimům“. A pokud by do Nigérie měly přijít finance, ať už z jakéhokoli důvodu, „boj o půdní zdroje“ je dobrý politicky korektní příběh, který by se měl studovat, a tak se do tohoto příběhu vmísí výzkum, vládní narativy a média.
Vzhledem k tomu, že skutečná příčina pronásledování a genocidy křesťanů v centrální Nigérii byla zamlčena, vraždění pokračuje již více než deset let.
To, co hlasatelé verze „boje o půdu“ záměrně odmítají zmínit je, že dobře organizované, dobře financované a vyzbrojené skupiny v Nigérii vraždí křesťany a vyhlazují křesťanské vesnice, které přejmenovávají na „Palestina“ nebo „Gaza“. Samozřejmě, že s lehkostí odmítají zmínit, že téměř 20 000 kostelů bylo napadeno a zničeno a stovky pastorů byly úmyslně uneseny a umučeny. Nikdy svá tvrzení nepodkládají podrobnostmi a fakty. Neřeknou, že 70 % zavražděných lidí jsou ženy a děti zabité v noci ve spánku.
Západ nechce náboženský konflikt vidět a nigerijská vláda z něj nevymůže žádné peníze. To, co přináší peníze, je „změna klimatu“, a boj o ekonomické zdroje. Nigerijská vláda to velmi dobře ví a hraje s touto kartou velmi účinně.
Jak dlouho cestujete do Nigérie? Byl jste svědkem protikřesťanských útoků?
Do Nigérie jezdím jako projektový manažer CSI od roku 2013. Byl jsem v mnoha vesnicích napadených islamistickými milicemi a hovořil jsem se svědky a oběťmi útoků. Nigérii navštěvuji 2x až 3x ročně. Byl jsem svědkem některých masakrů i přímo v době mého pobytu v oblasti.
Kdo útočí na křesťany? Jsou cílem i další skupiny?
Útoky přichází ze tří směrů:
- Radikální islámští fundamentalisté, kteří obviní křesťany z rouhání a zabijí je nebo vypálí kostely pod jakoukoli chatrnou záminkou. Třeba ti, kteří zavraždili Deborah v Sokotu a zveřejnili vraždu na internetu.
- Boko Haram, která již zdokumentovala svůj manifest proti křesťanům.
- Islamistické milice Fulbů, které v současné době devastují vesnice a komunity za spoluúčasti vlády, která muslimy kryje a popírá vraždění jako genocidní.
- Existuje čtvrtá hrozba, o které vláda mlčí – infiltrace dalších teroristických skupin napojených na Al-Káidu, jako jsou „Lakurawa“ a „Ansaru“, které ovládly rozsáhlý region v Nigeru a státech Kogi v Nigérii.
Členové Boko Haram se původně zaměřovali na muslimy, kteří nesouhlasili s její interpretací Koránu. Útočí na muslimy, kteří se odvážili říci, že tato sekta není muslimská. Navíc je jasné, že když odpálí nálože na veřejných místech, jako jsou parkoviště a trhy, určitě budou mezi zabitými i muslimové. Ironií je, že jak Boko Haram, tak někteří islámští fundamentalisté věří, že každý muslim zabitý v takové kampani skončí v ráji, takže to není ztráta pro islám.
Kolik křesťanů bylo zabito, kolik kostelů bylo zničeno a kolik vesnic bylo srovnáno se zemí?
Je obtížné uvést přesná čísla, ale mnoho organizací pracujících v Nigérii zdokumentovalo mezi 60 až 200 000 zabitými křesťany. Mnozí chtějí zůstat u konzervativního čísla asi 60 000.
Více než 18 000 kostelů bylo zničeno a více než 3000 vesnic bylo srovnáno se zemí jak islamistickými skupinami Fulbů, tak Boko Haram. Je mnoho zničených vesnic, které v těchto číslech ještě nebyly zaznamenány.
Zvyšuje se intenzita pronásledování?
Opět záleží na tom, kdo odpovídá. Vláda bude popírat, že by k nějakému pronásledování vůbec docházelo. Křesťanské organizace, církve a skupiny pro lidská práva pokračují v dokumentování probíhajících zvěrstev a pronásledování.
- Ve střední Nigérii zabíjení pokračuje, a to jak ve velkém měřítku, jako byly ty v Yelawatě ve státě Benue, nebo masakry v Bokkos a Bakin Ladi ve státě Plateau.
https://katolickenoviny.cz/nekoncici-protikrestanske-nasili-v-nigerii/
- Zvyšuje se počet loupežných vražd, kdy sotva uplyne týden, aniž by bylo 2, 3, nebo 5 lidí zabito na svých farmách nebo na cestě domů z trhů.
- Útoky Boko Haram se v posledních několika měsících zintenzivnily ve státě Borno, zejména v okolí oblastí Baga a Danboa.
Proč se křesťané nebrání?
Na rozdíl od muslimů, kteří podle Koránu a hadísů mají „poslouchat pokyny“ Mohameda, svého proroka, aby útočili na nevěřící a zabíjeli je nebo je nutili platit džizju, daň „nevěřících“, s nimiž se zachází jako s druhořadými, křesťané nemají žádný teologický základ k tomu, aby na někoho útočili.
Křesťané se učí, že mají milovat …..dokonce i nepřátele. Žádný křesťan nemůže ospravedlnit útok. Ale abych odpověděl na otázku, křesťané jsou bohužel závislí na vládě, která má výhradní odpovědnost za jejich ochranu. Jejich loajalita a očekávání byla masivně zrazena.
Nyní, o 15 let později a po mnoha nesplněných slibech, pracují na nalezení prostředků k obraně svých komunit.
Je třeba říci, že na vesničany, kteří se dokonce pokusili opatřit si na obranu jakékoli brokovnice, které mohli sehnat, provedla armáda razie a brokovnice zabavila. Milice Fulbů pak zaútočily na vesnice a zavraždily mnoho lidí.
Jaký je postoj nigerijské vlády k celé záležitosti? Snaží se pomoci těm, kteří jsou pronásledováni?
Vláda vždy poskytovala prázdné a nesplněné sliby o ochraně pronásledovaných. Ale jedním dechem vláda pokračuje v odklánění, popírání a zamlžování prostého faktu, že útoky jsou zaměřené speciálně na křesťany. Když výbor britského parlamentu pro svobodu náboženství zveřejnil v lednu 2020 zprávu poukazující na „rozvíjející se genocidu“, vláda ji zamítla a nic se nestalo.
Žádná komunita, pokud je nám známo, neobdržela pomoc od federální vlády, a vláda neudělala nic, aby odstranila ty, kteří vraždí křesťany a okupují vesnice, ze kterých byli křesťané vysídleni. Vláda se o tom ani nezmínila.
Jak může svět pomoci? Jak můžeme pomoci my?
Svět by měl usilovat o to, aby nigerijská vláda uznala cílené vraždění křesťanů bez výmluv, že jsou zabíjeni nejen křesťané, ale také muslimové, jako by to byla norma, kterou musí křesťané přijmout.
Je důležité pokračovat v informování a upozorňovat mezinárodní společenství na zvěrstva páchaná na křesťanech. Požadovat, aby nigerijská vláda místo zoufalé snahy zametat problém pod koberec dosáhla spravedlnosti a minimalizovala vraždění. Je tu mnoho křesťanů, jejichž životy už nikdy nebudou stejné, děti, které budou růst s touto hořkostí a jednoho dne budou hledat spravedlnost. Pokud svět ignoruje, že je jim spravedlnost odpírána, jednoho dne budou spravedlnost hledat, a historie ukázala, že to nikdy nekončí dobře.
Křesťané také potřebují okamžitou pomoc v podobě potravin, lékařské péče, přístřeší a vzdělání pro své děti.
FRANCO MAJOK (1963)
Narodil se v jižním Súdánu. V Egyptě, kam se dostal ve dvaceti letech, vystudoval učitelství, obor angličtina. Nikdy neučil, ve Spojených státech, kde od roku 1998 prožil dvacet let, pracoval nejprve jako sociální pracovník a později pro Křesťanskou mezinárodní solidaritu. Působí převážně v Jižním Súdánu a Nigérii.
Julius Kahanec je dobrovolný spolupracovník CSI, která v Nigérii působí od roku 2013
Foto: archiv autora
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!