Z dnešní mše svaté na poděkování Bohu a sv.Anežce České za 36 let svobody v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.
Vážení a vzácní hosté, drazí spolubratři, milí přátelé, kteří jste s námi spojeni prostřednictvím televize Noe a rozhlasové stanice Proglas, bratři a sestry!
Jak jsem již zmínil na začátku mše svaté, scházíme se, abychom dnes děkovali všemohoucímu Bohu za dar svobody. Scházíme se zde v překrásném kostele svatého apoštola Tomáše, který je již po celá staletí spojen s řádem augustiniánů. Nelze v tuto chvíli nemyslet i na skutečnost, že si Boží prozřetelnost vybrala jednoho ze členů tohoto řádu, jako Nejvyššího Pastýře univerzální církve. Papeže Lva XIV. zahrňme do svých modliteb a vyprošujeme mu sílu od Pána! V uplynulých měsících, právě i díky papeži Lvu, vzbuzovala mediální pozornost i zdejší komunita augustiniánů a jistě jsme všichni rádi za jejich otevřenost a děkujeme, že zde můžeme být spolu s nimi. Důvodů proč dnešní děkovnou bohoslužbu slavíme v tomto chrámu, je však vícero. Stačí totiž domyslet, že na tomto místě stával kostel, připomínaný již roku 1228, tedy už za života světice, Anežky Přemyslovny, a kdoví, kolikrát se ona modlila i na tomto místě, podobně jako se dnes modlíme i my.
Naše mysl se upírá k událostem roku 1989 a každému z nás – alespoň my, kdo patříme k pamětníkům oněch událostí – vybavuje se celá řada vzpomínek. Pokud bych měl mluvit sám za sebe, tak se mi z té doby – coby studentovi na Lateránské univerzitě v Římě – vybavuje atmosféra radosti a očekávání, atmosféra tak silná, že by se dala, takříkajíc, nožem krájet. Bylo to tehdy v římské bazilice sv. Pavla za hradbami, kde probíhala děkovná mše za svatořečení Anežky České, kdy všichni shromáždění poutníci zřetelně uslyšeli z úst slovenského kardinála Jozefa Tomka, který předsedal slavnostní liturgii, že nebude dlouho trvat a naše země bude svobodná… Skutečně to netrvalo dlouho a bylo možné zakusit, co znamená žít svobodně. Rychlý sled událostí byl samozřejmě překvapivý pro všechny. Dostalo se nám svobody, za níž můžeme a máme být vděčni svaté Anežce! I když si to někteří neradi připouští, byla to právě ona, kdo sehrál důležitou úlohu v listopadových dnech toho roku. Tak to často připomínal i zesnulý kardinál Dominik Duka, s nímž jsme se v sobotu rozloučili. Svou statečností a odvahou vždy ukazoval, co to znamená stát na stráži hodnot evangelia! Kolik jen lidí i z řad politiků, mluví o demokracii, svobodě, o křesťanských hodnotách, ale bohužel, mnohdy se zapomíná, že tyto hodnoty je třeba především žít!
Jestliže dnes vzpomínáme, je to dobře. Bylo by však špatně, kdybychom zůstávali jen a pouze u vzpomínání. Domnívám se, že bychom si měli znovu připomínat nejen to, co pro nás svoboda znamená, ale také i to, jak tento dar svobody přijímáme, jak se svobodou nakládáme a jak ji žijeme. A bezpochyby o tom můžeme přemýšlet i ve světle životního příkladu naší světice.
Znovunabytou svobodu můžeme chápat v několika různých rovinách. Je možné mluvit o svobodě politické, neboť jsme získali možnost vyjadřovat se bez zábran k veřejným záležitostem a účastnit se aktivně veřejného života. Je možné mluvit o svobodném pohybu, cestování, výměně informací či svobodném přístupu ke vzdělání.
Dostalo se nám i náboženské svobody, neboť po létech, mnohdy velice těžkých perzekucí a pronásledování, lidé všech konfesí mohou bez překážek prožívat a praktikovat svou víru.
Můžeme si však všimnout, že onen dar svobody získaný po listopadu ´89 nebyl vždy správně pochopen. Nechyběly totiž chvíle, kdy jako by se zdálo, že svoboda nemá žádných hranic, jako by byla zcela bezbřehá. Někdy jsme mohli být svědky i toho, jak snadno lze dospět k tomu, že nesprávně pochopená svoboda se může stát nebezpečnou, ba dokonce se může stát ohrožující pro svobodu druhého. Stačí, aby si někdo začal myslet: „Jsem svobodný, tudíž si mohu dělat, co se mi zlíbí“.
Jako křesťané máme před očima varovný příběh na počátku Bible. První lidé dostali od Boha dar svobody, kde platilo jen jedno jediné omezení a tím byl Boží příkaz, který lidé nesměli přestoupit. Jak to dopadlo, víme všichni. Dar svobody prvních lidí byl porušen a svoboda byla zneuctěna hříchem, který člověka stále provází celými dějinami lidského rodu. Stále jako ozvěna zaznívají vábivá slova: „Budete jako bohové!“ Vy sami si budete určovat, kde jsou hranice vaší svobody!
Nejen v minulosti, ale i dnes je toto našeptávání pro mnohé velmi sladké a lákavé. „Budete svobodní jako bohové!“ – toto může být pokušením, kterému lze snadno podlehnout. Jsou mu vystaveni nejen politici a státníci, nejen profesoři vědeckých laboratoří či mediální hvězdy. Jsme mu vystaveni i my, kdo máme bezvýhradně sloužit Kristu a jeho Církvi.
Zkrátka řečeno, tomuto pokušení je vystaven každý člověk bez rozdílu! Jak důležité je, abychom si toto všichni uvědomovali – nejenom tady a teď, ale stále! – že podléhá-li se takovému pokušení, jsou s tím spojeny i ty nejhorší důsledky a to ve všech oblastech života a vlastně i světa, v němž žijeme. Není snad bezostyšné dobývání přírodních zdrojů a ničení životního prostředí výrazem tohoto pokušení, kterému člověk podléhá? Nejsou snad takovým pokušením např. i vědecké pokusy vyšlechtit jakéhosi „dokonalého člověka“? „Budete jako bohové!“
Je evidentní, že společnost, spoléhající jen sama na sebe, je až příliš slabá, není životaschopná! To platí nejen o naší milé zemi, ale vlastně o celém našem kontinentu, o naší kdysi křesťanské Evropě. Je třeba se ptát. Kampak to kráčíš, jakým směrem se ubíráš? Proč zneužíváš daru svobody takovým způsobem?
Oproti zneužívání daru svobody, lze postavit cestu, kdy se jako křesťané řídíme určitými pravidly a předpisy, které nás nesvazují, nýbrž nám umožňují žít v pravé svobodě, umožňují kráčet svobodně a k plnosti svobody se stále více přibližovat. Je to cesta, kdy proti pýše a egoismu je stavěna zejména ctnost pokory a prostoty. Příkladem na této cestě pravé svobody v Kristu, nám zcela jistě může být i světice, Anežka Přemyslovna.
Její životní osudy nebyly lehké. Prošla svou dlouhou životní poutí v období, které můžeme pro náš národ považovat za zlomové. Zažila jak období slávy, tak i období bídy a strastí. I přesto, že nápadníků pro ni bylo víc než dost, rozhodla se ve svobodě Kristově pro Krista. A důsledkem tohoto jejího rozhodnutí bylo, mimo jiné, i založení špitálu v roce 1232 a krátce poté i založení kláštera „Na Františku“, kam také vstoupila. Ani v tichu rozjímání však v sobě nezapřela královskou a rytířskou krev. Jejím nejznámějším politickým činem je smíření mladého a horkokrevného Přemysla Otakara II. s jeho otcem Václavem I., proti němuž bojoval o královský trůn. Právě v klášteře „Na Františku“, pokorná a Kristu oddaná řeholnice, zabránila růstu občanské války v naší zemi a utišila tak zlověstné řinčení zbraní.
Nejvíce se ovšem Anežka zapsala do povědomí našeho národa svými skutky milosrdenství, kdy v období hladu a epidemií, pečovala o ty nejposlednější s neutuchající horlivostí a láskou. Její život byl naplněn především tichými skutky milosrdenství. Jak uvádí kronikáři: „pro utrpení druhého měla vždy soucitný pohled, pro radost bližního sdílený úsměv“. Modlitbou, a i svými skutky pomáhala všem, kteří ji prosili o pomoc.
Bratři a sestry, milí přátelé, život svaté Anežky, která kráčela cestou svobodného a pokorného souhlasu s Boží vůlí, je cestou nejen k obnovení přirozeného řádu ve světě a stvoření, ale je i cestou jednotlivce ke štěstí v pravé svobodě. Je cestou ke štěstí, které tento svět nemůže dát, neboť toto štěstí souvisí s vyrovnaností, vnitřní krásou, harmonií a pokojem, vyvěrajícím z Boha. Není to snad něco, co bychom tolik potřebovali i v dnešní tolik rozhárané době? Přejme si toto štěstí mezi sebou navzájem, jeden vůči druhému! A od toho, který nás všechny převyšuje, který je Absolutním a Nejvyšším, vyprošujme si potřebnou milost k správnému rozhodování, ale i vytrvalost na cestě pravé svobody! To vše i na přímluvu naší světice, k níž se obracíme slovy: Svatá Anežko Česká – oroduj za nás!
Amen.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!