HOMILIE JEHO EMINENCE KARDINÁLA GIOVANNIHO BATTISTY RE, DĚKANA KARDINÁLSKÉHO KOLEGIA
Bazilika svatého Petra, středa 7. května 2025
Ve Skutcích apoštolů čteme, že po Kristově nanebevstoupení a při čekání na Letnice byli všichni spojeni a vytrvale se modlili spolu s Marií, Ježíšovou Matkou (srov. Sk 1,14).
Právě to děláme několik hodin před začátkem konkláve pod pohledem Panny Marie vedle oltáře v této bazilice, která se tyčí nad hrobem apoštola Petra.
Cítíme se sjednoceni s celým Božím lidem v jeho smyslu pro víru, lásku k papeži a sebevědomé očekávání.
Jsme zde, abychom vzývali pomoc Ducha svatého, prosili ho o světlo a sílu, aby zvolený papež byl tím, koho církev a lidstvo v tomto obtížném a složitém dějinném zlomu potřebují.
Modlit se vzýváním Ducha svatého je jediným správným a vhodným postojem, který můžeme zaujmout, když se kardinálové volitelé připravují na akt nejvyšší lidské a církevní odpovědnosti a na mimořádně důležitou volbu. Jedná se o lidský čin, při němž musí jít stranou všechny osobní ohledy a je nutné mít na paměti a v srdci pouze Boha Ježíše Krista a dobro církve a lidstva.
Ve zvěstovaném evangeliu zaznívají slova, která nás přivádějí k jádru nejvyššího Ježíšova poselství a závěti, kterou předal apoštolům večer při Poslední večeři ve Večeřadle: „Toto je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“ Jako by chtěl toto „jako jsem já miloval vás“ objasnit a naznačit, jak daleko musí naše láska zajít, Ježíš pokračuje: „Milujte se navzájem: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele“ (J 15,13).
To je poselství lásky, které Ježíš nazývá „novým“ přikázáním. Nové je proto, že proměňuje v něco pozitivního a značně rozšiřuje starozákonní napomenutí, které říkalo: „Nečiň druhým, co bys nechtěl, aby bylo činěno tobě.“ V tomto případě se jedná o přikázání nové.
Láska, kterou Ježíš zjevuje, nezná hranic a musí charakterizovat myšlení a jednání všech jeho učedníků, kteří musí ve svém chování vždy projevovat autentickou lásku a zavázat se k budování nové civilizace, kterou Pavel VI. nazval „civilizací lásky“. Láska je jedinou silou schopnou změnit svět.
Ježíš nám dal příklad této lásky na začátku Poslední večeře překvapivým gestem: pokořil se ve službě druhým, když umýval nohy apoštolům, aniž by je rozlišoval, a nevynechal ani Jidáše, který ho měl zradit.
Toto Ježíšovo poselství navazuje na to, co jsme slyšeli v prvním čtení mše svaté, v němž nám prorok Izaiáš připomněl, že základní vlastností pastýřů je láska až k úplnému sebeodevzdání.
Liturgické texty této eucharistické slavnosti nás tedy vybízejí k bratrské lásce, vzájemné pomoci a závazku k církevnímu společenství a všeobecnému lidskému bratrství. Mezi úkoly každého Petrova nástupce patří podpora společenství: společenství všech křesťanů s Kristem; společenství biskupů s papežem; společenství biskupů mezi sebou. Nejedná se o společenství, které by se vztahovalo samo na sebe, ale o společenství, které je zcela zaměřeno na společenství mezi lidmi, národy a kulturami se zájmem o to, aby církev byla vždy „domovem a školou společenství“.
Je to také silná výzva k udržení jednoty církve na cestě, kterou vytyčil Kristus apoštolům. Jednota církve je chtěná Kristem; jednota, která neznamená uniformitu, ale pevné a hluboké společenství v rozmanitosti, pokud je zachována plná věrnost evangeliu.
Každý papež nadále ztělesňuje Petra a jeho poslání a představuje tak Krista na zemi; je skálou, na níž je církev postavena (srov. Mt 16,18).
Volba nového papeže není prostým střídáním osob, vždy se vrací apoštol Petr.
Kardinálové voliči budou hlasovat v Sixtinské kapli, v místě, jak uvádí apoštolská konstituce Universi Dominici Gregis, „kde vše napomáhá vědomí přítomnosti Boha, před jehož zrakem bude jednou každý člověk souzen“.
Papež Jan Pavel II. ve svém Římském triptychu vyjádřil naději, že během hodin hlasování o tomto závažném rozhodnutí bude Michelangelův rýsující se obraz Ježíše Soudce všem připomínat velikost odpovědnosti za vložení „nejvyšších klíčů“ (Dante) do správných rukou.
Modleme se tedy, aby nám Duch svatý, který nám v posledních sto letech dal řadu skutečně svatých a velkých pontifiků, dal nového papeže podle Božího srdce pro dobro církve a lidstva.
Modleme se, aby Bůh daroval církvi papeže, který bude vědět, jak nejlépe probudit svědomí všech lidí a morální a duchovní energii v dnešní společnosti, která se vyznačuje velkým technickým pokrokem, ale má tendenci zapomínat na Boha.
Dnešní svět očekává od církve mnoho, pokud jde o ochranu těch základních lidských a duchovních hodnot, bez nichž lidské soužití nebude lepší a nepřinese dobro ani budoucím generacím.
Kéž se blahoslavená Panna Maria, Matka církve, přimluví svou mateřskou přímluvou, aby Duch svatý osvítil mysl kardinálů voličů a pomohl jim shodnout se na papeži, kterého naše doba potřebuje.
Zdroj: Holy Mass «for the election of the Roman Pontiff» (7 May 2025)
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!