Reportáž z 65. pouti Českého velkopřevorství Maltézského řádu do Lurd.
Ve dnech 30. dubna až 4. května 2026 se uskutečnila 65. pouť Českého velkopřevorství Maltézského řádu do francouzských Lurd. Speciálním letem z Prahy cestovalo více než 200 poutníků z Čech, Moravy a Slovenska – nemocní, lidé s tělesným postižením, jejich doprovod, zdravotníci, dobrovolníci, kněží i další poutníci.
Pouť jako cesta srdce
Stejně jako v předchozích letech zajišťoval organizaci pouti Suverénní řád maltézských rytířů. Náročná logistika, zahrnující přepravu nemocných, zdravotní péči i duchovní program, byla výsledkem práce organizátorů, zdravotníků a desítek dobrovolníků.
Na začátku pouti požehnal všem účastníkům hlavní kaplan pouti P. Rudolf Kopecký O.Melit. Připomněl, že nejde pouze o cestu na určité místo, ale především o hlubokou duchovní cestu srdce.
„Zvláště vás, kteří nesete břemeno nemoci či různých omezení, obdivuji za odvahu, víru a vytrvalost. Vaše přítomnost je svědectvím toho, že i v těžkostech může člověk hledat světlo, naději a smysl,“ uvedl ve svém pozdravu poutníkům.
Dny naplněné modlitbou a službou
Speciální let odstartoval z pražského Letiště Václava Havla ve čtvrtek 30. dubna ráno a zamířil na letiště Tarbes-Lourdes-Pyrénées v jižní Francii. Odtud byli účastníci přepraveni do přibližně 25 kilometrů vzdálených Lurd.
Nemocní poutníci byli ubytováni v zařízení Accueil Notre-Dame, ostatní převážně v blízkých hotelech. Po celou dobu se o nemocné na vozících a rikšách starali zdravotníci, asistenti a dobrovolníci.
Již první večer se konala česká mše svatá v kapli sv. Josefa. Následující den sloužili čeští kněží mši svatou u Massabielské jeskyně, kde se podle katolické tradice v roce 1858 zjevovala Panna Maria čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Dopoledne následovala křížová cesta v areálu Prairie na břehu řeky Gávy.
Světelné a eucharistické procesí
K nejsilnějším okamžikům patřilo večerní světelné procesí. Poutníci z celého světa procházeli areálem svatyně se zapálenými svícemi, modlili se růženec a zpívali mariánské písně. Průvod vychází od jeskyně a vrcholí požehnáním na hlavním prostranství před bazilikou.
V sobotu odpoledne se poutníci zúčastnili také eucharistického procesí s Nejsvětější svátostí. To se v Lurdech koná od Velikonoc do října a patří k hlavním duchovním událostem dne. I letos se jej účastnili poutníci mnoha národností i představitelé Maltézského řádu.
Česká stopa v Růžencové bazilice
V sobotu 2. května celebrovali čeští kněží mši svatou v Růžencové bazilice a nemocným udělovali svátost pomazání nemocných. Právě v této bazilice se nachází významná česká památka – mozaika Nanebevzetí Panny Marie ve čtvrté kapli růžencových tajemství.
Kaple je darem českých poutníků z roku 1907. Nad mozaikou je umístěn nápis „Panně neposkvrněné národ český“, který připomíná dlouhou tradici českých poutí do Lurd. Po mši následovalo tradiční společné fotografování účastníků pouti před Růžencovou bazilikou.
„I zde jsem člověkem“
Vyvrcholením programu byla mezinárodní pontifikální mše svatá v podzemní bazilice Pia X. Tento mimořádný sakrální prostor pojme desetitisíce věřících a umožňuje společné slavení liturgie i nemocným poutníkům na vozících a rikšách.
Závěr pouti patřil setkání na rozloučenou, předávání pamětních medailí nemocným účastníkům, dobrovolníkům a členům týmu. Jedna z účastnic shrnula atmosféru pouti slovy: „Lurdy ukazují, že i zdravotně a tělesně postižení lidé, dlouhodobě nemocní i ti, kdo o ně pečují, jsou plnoprávnou a rovnocennou součástí společnosti. I zde jsem člověkem.“
Proč Maltézský řád putuje do Lurd
Péče o nemocné a trpící patří k základním poslání Maltézského řádu již od jeho vzniku v 11. století. V Lurdech se přirozeně spojují dva pilíře řádové spirituality: úcta k Panně Marii a služba potřebným.
Každoroční pouť umožňuje těžce nemocným lidem navštívit jedno z nejvýznamnějších poutních míst světa. O jejich bezpečí a důstojný průběh cesty pečují lékaři, zdravotníci, kněží, organizátoři a dobrovolníci. Velké poděkování patří všem, kdo svou službou umožňují, aby se této pouti mohli účastnit i lidé, pro něž by samostatná cesta nebyla možná.
Lurdy – místo naděje
Jihofrancouzské Lurdy leží na úpatí Pyrenejí v departementu Hautes-Pyrénées. Po mariánských zjeveních Bernadettě Soubirousové v roce 1858 se staly jedním z nejvýznamnějších katolických poutních míst světa.
Každoročně sem přijíždějí miliony poutníků hledajících duchovní posilu, pokoj a naději.
Pro mnohé nemocné představují Lurdy zkušenost přijetí, lidské blízkosti a solidarity.
Právě proto zůstávají i po více než sto šedesáti letech místem, které oslovuje věřící z celého světa.
Zdroj: vlastní účast a postřehy autorky; Maltézská pomoc; oficiální informace Svatyně Panny Marie Lurdské.
Renáta Veselá Lucková je novinářka, fotografka, PR a marketingová konzultantka, moderátorka a koučka. Je absolventkou VŠE a FF UK v Praze, oboru andragogika a personální řízení. Ve své publicistické práci se věnuje mimo jiné rozhovorům a reportážím s ekonomickými a církevními tématy.
Foto: Renáta Veselá Lucková
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
