Katolická teologická fakulta UK v těchto dnech měla volit svého děkana. Akademický senát vyhlásil volbu navzdory tomu, že Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl o právoplatnosti odvolání děkana doc. Jaroslava Brože. Ten byl odvolán v době, kdy se snažil stabilizovat finanční situaci fakulty. Že jednal jako řádný hospodář, potvrdil i nezávislý audit Národního akreditačního úřadu.
Vedle doc. Jaroslava Brože kandiduje církevní právník Jiří Dvořáček. Svůj projev věnoval především obecným a vágním cílům. Za klíčové označil podporu dlouhodobě ztrátového oboru, který chtěl Brož ekonomicky stabilizovat, a internacionalizaci fakulty prostřednictvím distančních online kurzů. Doc. Brož naproti tomu mluvil o nutnosti spojit rozdělenou akademickou obec, zachovat tradici fakulty a současně ji stabilizovat tak, aby měla budoucnost. Jeho projev byl zakončen několikaminutovým potleskem.
Veřejná debata se z velké části točila kolem kanonických misí, vztahu fakulty k církvi a Vatikánu. Tázající se se snažili zjistit, jaký postoj mají kandidáti k otázkám konzervativních a modernistických proudů, ke kanonické správnosti výuky i k podpoře pražského semináře. U doc. Brože všichni věděli, co mohou očekávat, a zdálo se, že podobné postoje by rádi slyšeli i od druhého kandidáta. Ten se však již od počátku netajil jistou benevolencí a zaujal spíše neutrální postoj, který by v praxi znamenal odklon od tradičního pojetí. Jeho deklarovaná snaha hledat s Arcibiskupstvím pražským společnou řeč tak působila rozporně a v průběhu debaty byla fakticky popřena. Odkazy na německou realitu, kde jsou i progresivistické proudy vnímány jako standard, navíc evidentně nebyly argumenty, které by akademickou obec uklidnily.
Zdá se však, že tato volba byla předem rozhodnutá. Kandidát Dvořáček, fakticky vygenerovaný Akademickým senátem, nesplňuje základní předpoklady pro vedení fakulty — postrádá zkušenost s řízením instituce i jasně prokázanou schopnost hájit její dlouhodobé zájmy. Má však podporu senátu, který se Brože chce zbavit za každou cenu. Není těžké pochopit proč: právě někteří senátoři jsou zároveň vyučujícími v ekonomicky problematickém oboru, jehož reformu se bývalý děkan pokusil prosadit.
Z jednání Akademického senátu tak vyplývá jediné: nejde o dobro fakulty, ale o ochranu vlastních pozic a zájmů. Lze proto očekávat, že ačkoli byl rozdíl mezi kandidáty zjevný a doc. Brož má podporu velké části akademické obce — což potvrdil i několikaminutový potlesk po jeho vystoupení — výsledek volby by byl opačný.
Protože o budoucnosti fakulty dnes nerozhoduje většina akademické obce, ale úzká skupina lidí v senátu. A ta se zjevně nebojí ničeho. Ani zvolit děkana, který na to nemá. PUČ má být dokončen.