Řeckokatolická božská liturgie za blahoslaveného kardinála Iulia Hossu v katedrále Notre-Dame v Paříži. Rumunský kardinál mučedníkem víry a svědkem jednoty.
V neděli 21. září byla v pařížské katedrále Notre-Dame slavena Božská liturgie podle byzantského ritu svatého Jana Zlatoústého. Sloužil ji Mons. Claudiu Lucian Pop, biskup z Cluj-Gherla, jehož biskupem byl samotný Mons. Iuliu Hossu.
Spolu s ním se ceremoniálu zúčastnili tři další biskupové Rumunské řeckokatolické církve: Mons. Virgil Bercea, biskup z Oradei, Mons. Mihai Frățilă, biskup z Bukurešti, a Mons. Cristian Crișan, pomocný biskup z Alba Iulia a Făgăraș. Obřadu se rovněž zúčastnilo na dvacet kněží a chrámovou atmosféru doplnil sbor Angeli z Cluje. Z domovského Rumunska přijelo přibližně 100 poutníků.
Mezi oficiálními hosty, kteří potvrdili svou účast, byli Její Excelence Ioana Bivolaru, velvyslankyně Rumunska ve Francii, a významné osobnosti z Rumunska a Evropského parlamentu: Vasile Dancu, poslanec Evropského parlamentu, Nicula Cristian, senátor rumunského parlamentu, Vasile Pușcaș, bývalý ministr a vedoucí oddělení pro evropské záležitosti při rumunské vládě a člen Academia Europaea, a Stefan Gadola, honorární konzul Republiky Kazachstán v Cluji.
Tato liturgie byla významnou událostí, připomínající život a utrpení blahoslaveného kardinála Iulia Hossu, který za komunistického režimu zůstal věrný své katolické víře a církvi, čímž se stal symbolem odvahy a vytrvalosti pro všechny věřící.
Mučedník víry a svědek jednoty
Kardinál Iuliu Hossu (1885–1970) je jednou z nejvýznamnějších postav rumunské řeckokatolické církve 20. století. Jeho život se stal symbolem věrnosti Kristu a církvi v dobách pronásledování, a proto byl papežem Františkem v roce 2019 spolu se šesti dalšími biskupy vyhlášen blahoslaveným jako mučedník víry. Hossu se významně zapojil do veřejného života: podporoval vzdělávání, péči o chudé a kulturní činnost. Nejvíce se však zapsal do dějin jako hlas sjednocení Transylvánie s Rumunskem v roce 1918, když 1. prosince v Alba Iulia přečetl Proklamaci sjednocení.
Narodil se 30. ledna 1885 v obci Milaș (dnes okres Bistrița-Năsăud) jako třetí z šesti dětí řeckokatolického faráře Ioana Hossu a jeho manželky Victorie. Studoval na gymnáziích v Milași, Reghinu, Târgu Mureși a v Blaji. Teologii absolvoval v Římě, kde získal doktorát z filosofie (1906) a teologie (1910). Téhož roku byl vysvěcen na kněze. Roku 1917 se stal biskupem diecéze Gherla. V roce 1930 bylo sídlo přeneseno do Cluje a diecéze dostala jméno Cluj-Gherla.
Utrpení kardinála Iulia Hossu v době komunismu
Po převzetí moci komunistickým režimem v Rumunsku v roce 1948 byla řeckokatolická církev násilně zrušena. Dekret č. 358 z prosince téhož roku připravil biskupy o jejich pravomoci a donutil věřící přejít pod pravoslaví. Biskup Iuliu Hossu byl zatčen 28. října 1948 a odvezen policií Securitate z domu svého bratra v Cluji. Krátce nato byl zbaven úřadu a stal se posledním žijícím řeckokatolickým biskupem, který ještě zastával svou funkci.
V letech 1950–1955 byl internován ve věznici v Sighetu, nechvalně známé jako místo utrpení politických vězňů. Zde Hossu prožil roky extrémního strádání. Vzpomínal ve svých pamětech , že právě v Sighetu poznal, co je skutečný hlad. Vězni byli vystaveni nedostatku jídla, chladu, izolaci a téměř nulové zdravotní péči, byli nuceni snášet mrazivé cely, nebylo jim dovoleno lehnout si přes den, mnohdy nebyla možnost přístupu k světlu či výhledu oknem. Pobyt ve věznici znamenal psychické i fyzické vyčerpání, neustálé ponižování a nemoci.
Ani po propuštění v roce 1955 nezískal svobodu. Byl nucen k pobytu v různých klášterech, především v Căldărușani, kde zůstal pod přísným dohledem až do své smrti. Komunistický režim mu opakovaně nabízel možnost úniku z utrpení. Byl mu navržen ortodoxní metropolitní stolec, který Hossu odmítl. Zůstal věrný katolické víře a řeckokatolické církvi, kterou nikdy nezradil. Jeho odpověď zůstává svědectvím neochvějné víry: „Naše víra je náš život. Nezradíme ji.“ Jeho vytrvalost, neochvějná víra a odmítnutí kompromisu se staly symbolem věrnosti Kristu i církvi. Kardinál Iuliu Hossu prožil poslední desetiletí života v nuceném exilu, jako vězeň ve vlastní zemi, avšak se srdcem svobodným.
Kardinál in pectore
Papež Pavel VI. ocenil jeho věrnost a utrpení a jmenoval biskupa Iulia Hossu kardinálem in pectore dne 28. dubna 1969. Tento titul znamená, že jméno nového kardinála nebylo vyhlášeno veřejně, ale papež jej uchovával „v srdci“ (in pectore), aby ochránil jeho život i společenství věřících v komunistickém Rumunsku. Jmenování nebylo nikdy oficiálně zveřejněno během jeho života, oznámil ho až Jan Pavel II. v roce 1973, tedy tři roky po Hossuově smrti.
Smrt a beatifikace
Iuliu Hossu zemřel 28. května 1970 v nemocnici Colentina v Bukurešti. Jeho poslední slova byla prorocká: „Můj boj skončil, váš boj pokračuje.“
Papež František jej spolu se šesti dalšími rumunskými biskupy, mučedníky komunistického pronásledování, beatifikoval 2. června 2019 v Blaji. Tímto aktem byla jejich oběť uznána jako mučednictví pro víru. Důvodem beatifikace Iulia Hossu není pouze historická zásluha o sjednocení Transylvánie či jeho pastorační působení. Rozhodující je věrnost Kristu a církvi navzdory brutálnímu pronásledování a ochota trpět až do smrti, aniž by svou víru zradil. Navzdory dlouhým rokům věznění a nátlaku neustoupil a neobětoval věrnost Kristu za cenu pohodlí či svobody. Při beatifikaci papež František řekl „Blahoslavení biskupové trpěli a obětovali svůj život, nepodřídili se nesnesitelnému systému, který jim chtěl odebrat svobodu víry a svědomí.“ „Tito pastýři vydali svědectví víry a lásky pro svůj lid až do krajnosti.“ Iuliu Hossu byl uznán za mučedníka víry, protože trpěl a zemřel – jako oběť nenávisti k víře (odium fidei), což je základní kritérium pro blahořečení mučedníků. Odmítl zradit jednotu s katolickou církví. Papež obzvlášť připomněl jeho slavná slova: „Naše víra je náš život.“
Relikvie kardinála Iulia Hossu trvale uloženy v bazilice sv. Petra. „Jednota, nikoli uniformita“.
Během vzpomínkové slavnosti, která se konala 2. června 2025 ve Vatikánu za účasti papeže Lva XIV., kardinál Claudio Gugerotti, prefekt Dikasteria pro východní církve, oznámil, že relikvie kardinála Hossu budou trvale uloženy v bazilice sv. Petra. Uložení relikvií moderního, neitalského, řeckokatolického biskupa přímo v bazilice sv. Petra je mimořádné. Je to jasný znak, že svědectví kardinála Hossu patří celé Církvi, nejen Rumunsku či řeckokatolické komunitě. Rezervování místa jeho relikvií vedle starověkých svatých a papežů, v blízkosti sv. Petra samotného, lebky sv. Ondřeje, fragmentu Pravého kříže, roucha sv. Veroniky a relikvií apoštolů Šimona a Judy Tadeáše, učiní baziliku novým poutním místem pro východní katolíky a živým monumentem odporu Církve vůči ateistickému komunismu. Hossuových dvacet dva let věznění, exilu a domácího vězení stojí na úrovni krve raných mučedníků a uložení jeho relikvií v hlavní bazilice Církve ztělesňuje katolickou zásadu „jednota, nikoli uniformita“.
Odkaz pro dnešek
Život kardinála Hossu je výzvou i pro dnešní křesťany. Připomíná, že víra není otázkou kompromisu, ale věrnosti. Ukazuje, že i v temných časech lze žít evangelium s odvahou a nadějí. Jeho heslo „Naše víra je náš život“ dnes rezonuje i mimo hranice Rumunska. Hossu, podobně jako český kardinál Dominik Duka či svatá Johanka z Arku, připomíná, že křesťanská víra může obstát i v čase pronásledování.
Rok 2025 byl rumunským parlamentem vyhlášen „Rokem kardinála Iulia Hossu“, aby se připomnělo jeho mučednictví, role při sjednocení země a jeho duchovní odkaz.
Chronologie života kardinála Iulia Hossu
- ledna 1885 – narozen v Milasu (dnes Rumunsko) do rodiny řeckokatolického kněze.
- 1910 – vysvěcen na kněze v Římě. Studoval na Papežské univerzitě Urbaniana a Gregoriana.
- 1917 – jmenován biskupem diecéze Cluj-Gherla.
Mezi válkami
- Hossu se stal známým svou horlivostí a zapojením do politického i kulturního života Rumunska.
- prosince 1918 – přečetl proklamaci o sjednocení Transylvánie s Rumunskem na Velkém národním shromáždění v Alba Iulia.
Druhá světová válka
- Hossu hájil práva svých věřících a stavěl se proti pronásledování Židů i menšin.
Komunistické pronásledování
- 1948 – řeckokatolická církev v Rumunsku byla násilně zakázána.
- říjen 1948 – zatčen policií Securitate, odvezen z domu svého bratra v Cluji.
- 1950–1955 – internován ve věznici v Sighetu. Trpěl hladem, zimou a špatnými podmínkami.
- 1955–1970 – držen v různých klášterech (zejména Căldărușani) pod dohledem režimu. Nikdy nepřijal nabídku přestoupit k pravoslaví, i když mu byla nabízena vysoká církevní hodnost.
Kardinál in pectore
- duben 1969 – papež Pavel VI. jmenoval Hossu kardinálem in pectore, tedy tajně, aby chránil jeho život a věřící.
Smrt
- květen 1970 – Iuliu Hossu zemřel v nemocnici v Bukurešti, stále jako vězeň režimu. Pohřben byl v Cluji.
Po pádu komunismu
- 1999 – začal jeho beatifikační proces.
- červen 2019 – papež František v Blaji (Rumunsko) blahořečil Iulia Hossu spolu s šesti dalšími řeckokatolickými biskupy-mučedníky komunistického režimu.
Katolické noviny děkují za článek paní redaktorce Alici Muthspiel a za informace a fotografie otci Mihai Marinovi, rumunskému řeckokatolickému knězi z Farnosti svatého Jiří v Paříži, a pařížské diecézi.
Alice Muthspiel je zahraniční redaktorkou Českého rozhlasu působící ve Francii
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
