K titulární slavnosti Chrámu sv. Víta
Tolik lidí, tolik staletí, událostí, hlasatelů evangelia… nemůže to být pouze myšlenka, byla by už dávno mrtvá, musí být od Boha…
Staletí.
Staletí rozehrála dramata svá v lidských osudech.
Dávno již minuly slavné doby starých zdí,
umlkly hlasy, zbyly jen památky po lidech,
které objímaly.
Krása, ta vnuknutá myšlenka daru, bdí,
bdí nad dědictvím předků rozporuplným,
nad těmi, kteří se vyjímali…
Nad osobnostmi, nad pravdy hlasateli,
jež pro evangelium klid neměli…
Dojati chrámem dosud svědčícím, ptáme se:
„Co vystavili? Nač stále stojí jejich dílo?
Co o nás říká? Proč ještě se nezbortilo?“
A v odpověď spěchá loď mlčící, ta bárka církve,
to srdce katedrály,
klenot země české s knížaty i s králi,
svým tichem, jež přečká nás…
Nutí tak zpytovat, dává nám čas,
než zaslechneme v srdci svém volající hlas…
Jeho?
…
To je Jeho stánek?
Setkání s králem, který je beránek,
Bohem, který kráčel mezi námi…
Pane, Ježíšku, smiluj se nad námi!
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
