JUDr. Łukasz Bernacińský z institutu Ordo Iuris vysvětluje příčiny sporu o polský Ústavní soud – od událostí roku 2015 až po uvedení Anny Korwin-Piotrowské do Ústavního soudu – a uvažuje o možných řešeních této krize. Přinášíme našim čtenářům přehled informací, které zazněly v rozhovoru s JUDr. Łukaszem Bernacińským. Odkaz na samotný rozhovor uvádíme v závěru článku.
Přehled událostí
1. V pátek 30. října uvedla Státní ochranná služba (Służba Ochrony Państwa) do budovy Ústavního soudu Annu Korwin-Piotrowskou, zvolenou Sejmem, avšak bez složení slibu před prezidentem. K tomuto kroku došlo v době, kdy se v budově nikdo nenacházel.
2. Kompetenční spor, který čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, pozastavuje proceduru složení slibu čtyř zvolených soudců. Předseda soudu Bogdan Święczkowski s nimi nenaváže služební poměr, dokud prezident nepotvrdí přijetí jejich slibu.
3. Od března 2024 vláda nezveřejňuje nálezy Ústavního soudu s odvoláním na koncepci „zděděného dvojího obsazení“ (dublerství). Nezveřejněno tak zůstává již více než 80 rozhodnutí.
4. Institut Ordo Iuris navrhuje novelizaci zákona, která by pozastavila běh lhůty pro obnovu řízení počítané od vydání nálezu Ústavního soudu, aby občané o tuto možnost nepřišli.
5. Za politicky nejrealističtější řešení považuje dr. Bernaciński konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě a jmenování technokratické vlády, což by mohlo vést k předčasným volbám v březnu.
Vstup do Ústavního soudu před prodlouženým víkendem
V pátek 30. října 2026 po 17. hodině uvedla Státní ochranná služba (Służba Ochrony Państwa) do budovy Ústavního soudu Annu Korwin-Piotrowskou, zvolenou Sejmem, avšak bez složení slibu před prezidentem. Jak upozorňuje dr. Bernaciński, byl zvolen okamžik, kdy se v budově Ústavního soudu neměl po dobu tří a půl dne nikdo nacházet. Vláda totiž považuje pět z osmi soudců zvolených od letošního března za řádně uvedené do funkce, protože složili slib v Sejmu. Náš respondent připomíná, že vládní koalice s těmito volbami otálela až do prezidentských voleb, neboť počítala s tím, že bude mít „svého“ prezidenta a převezme Ústavní soud méně silovým způsobem.
Kompetenční spor, který nikdo nerozhoduje
V případě čtyř zvolených soudců nebylo dokonce ani možné, aby prezident přijal jejich slib, protože Ústavnímu soudu byl předložen návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu, což pozastavuje související řízení. Vládní strana tvrdí, že postačuje složení slibu před maršálkem Sejmu a jeho písemné zaslání prezidentovi. Tento postoj nedávno „akrobatickým“ způsobem podpořila Benátská komise, ačkoli její stanovisko nemá žádný právní význam.
Předseda Ústavního soudu Bogdan Święczkowski naproti tomu zastává stanovisko, že s těmito osobami nemůže navázat služební poměr, dokud prezident nepotvrdí přijetí jejich slibu. „Po složení slibu před prezidentem by se měl soudce neprodleně dostavit k Ústavnímu soudu, aby s ním mohl navázat služební poměr a ujmout se svých povinností,“ připomíná dr. Bernaciński. Spor by mohl být vyřešen, kdyby u Ústavního soudu zasedalo jedenáct soudců. Toto složení však bylo blokováno, protože část soudců, kteří složili slib před prezidentem – včetně soudce Patyry –, odmítla rozhodovat a vyjádřila tak solidaritu se soudci, kteří složili slib v Sejmu.
Samostatným případem je zvolený soudce Berek. Objevily se pochybnosti, zda splňuje zákonný požadavek desetileté praxe, neboť doloženo je pouze přibližně tři a půl roku skutečného výkonu povolání právního poradce. Parlamentní výbor i Sejm tyto pochybnosti ignorovaly a prezident, který požádal o vysvětlení, dosud neobdržel žádné dokumenty. Podle našeho respondenta prezident nejedná svévolně: v souladu s nálezem Ústavního soudu z prosince 2015 může s přijetím slibu vyčkat, dokud nebudou pochybnosti objasněny, a aktivně podniká kroky k jejich vysvětlení.
„Zděděné dvojí obsazení“
Od března 2024 vláda nezveřejňuje nálezy Ústavního soudu s odvoláním na přítomnost takzvaných „dvojníků“ (soudců-dublérů). Přestože funkční období soudců zvolených v roce 2015 již skončilo, vládní strana přijala koncepci, podle níž se „dvojí obsazení dědí“ i na soudce zvolené na místa těch, kteří zemřeli. V nejradikálnější verzi bylo za neoprávněně jmenované považováno dokonce čtrnáct soudců. „Tuto krajní koncepci nelze brát vážně,“ hodnotí dr. Bernaciński. Popisuje, jak během veřejných konzultací v Sejmu vystupovali profesoři práva, včetně profesora Zolly, s dalšími a stále radikálnějšími teoriemi.
Kořeny konfliktu v roce 2015
Náš respondent připomíná, že v roce 2015, před podzimními volbami, tehdejší parlamentní většina přijala novelu, která umožňovala zvolit pět soudců „do zásoby“ na místa, jež se měla uvolnit po říjnových volbách, tedy v listopadu a prosinci. Nový Sejm zrušil usnesení o volbě všech pěti soudců a zvolil nové. Ústavní soud však 3. prosince rozhodl, že volba tří soudců na místa uvolněná v listopadu byla platná, zatímco volba zbývajících dvou byla vadná. Prezident Andrzej Duda však již několik hodin předtím přijal slib od tří soudců zvolených novým Sejmem na listopadová místa. Dr. Bernaciński upozorňuje, že také Sjednocená pravice po určitou dobu bez právního základu zadržovala zveřejnění několika desítek nálezů a že tehdejší Úřad pro ochranu vlády (Biuro Ochrony Rządu) uvedl do budovy Ústavního soudu soudce, kteří složili slib v noci. „Sjednocená pravice jednala na hranici zákona, ale nepřekročila ji,“ zdůraznil. Současná vláda naproti tomu nezveřejnila již více než 80 nálezů a za použití síly přebírá další instituce, například veřejnoprávní média nebo Akademii soudnictví. Podle odborníka je rozsah současného porušování práva „naprosto nesrovnatelný“ s tehdejší situací.
Ochrana práv občanů
Institut Ordo Iuris se ve své zprávě „Jak se dostat z krize právního státu“, jejíž návrh představil v prosinci 2025, věnoval Ústavnímu soudu jeden bod – ochranu práv občanů v souvislosti s nezveřejňováním jeho nálezů. Jak uvádí dr. Bernaciński, tyto obavy potvrdil Nejvyšší správní soud: jedna z lhůt pro obnovu řízení po příznivém nálezu Ústavního soudu začíná běžet ode dne jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů, druhá však již ode dne vydání nálezu. Vleklý spor tak může občany připravit o možnost domáhat se obnovy řízení. Institut proto navrhuje novelizaci zákona, která by běh této druhé lhůty pozastavila. Jedná se mimo jiné o nálezy týkající se bytových společenství a přepočtu důchodů v polském Ústavu sociálního pojištění (ZUS).
Ústavní reset, nebo vyslovení nedůvěry vládě?
Požadavky na „ústavní reset“ považuje náš respondent za pochopitelné, avšak obtížně uskutečnitelné. Změna ústavy vyžaduje většinu, kterou za současného odmítavého postoje Občanské koalice, Práva a spravedlnosti a Nové levice nelze sestavit. Takový reset by navíc znamenal, že posledních jedenáct let zůstane bez vyřešení otázky, kdo jednal v souladu se zákonem. Požadavek vysoké kvalifikované většiny by navíc nahrával výběru „nevýrazných, průměrných“ kandidátů.
Za politicky nejrealističtější považuje dr. Bernaciński návrh sdružení Rozvoj Plus: konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě a jmenování Marka Jurka předsedou technokratické vlády. K tomu je zapotřebí 231 poslanců – chybí jich přibližně patnáct. Odstoupení takové vlády a odmítnutí dalších kandidátů by mohlo vést ke zkrácení volebního období Sejmu a k předčasným volbám přibližně v polovině března. Jak však upozorňuje Olivier Bault, šlo by teprve o první krok, protože situaci v Ústavním soudu bude stále nutné napravit.
Celý rozhovor je k dispozici ve videu: https://www.youtube.com/watch?v=sCUQOh_hS_4&t=4s
Další stanoviska Ordo Iuris v tomto případu:
• Stanovisko organizací občanské společnosti k obsazení sídla Ústavního soudu a pokusu o jmenování jeho vedení mimo právní rámec (Stanowisko organizacji społeczeństwa obywatelskiego wobec zajęcia siedziby Trybunału Konstytucyjnego i próby obsadzenia jego kierownictwa poza porządkiem prawnym).
• Bezprecedentní útok na ústavní orgán státu: Ordo Iuris poskytuje právní pomoc (Bezprecedensowy zamach na konstytucyjny organ państwa: Ordo Iuris zapewnia pomoc prawną).
• Stanovisko Institutu pro právní kulturu Ordo Iuris k násilnému převzetí sídla Ústavního soudu (Stanowisko Instytutu na rzecz Kultury Prawnej Ordo Iuris w sprawie siłowego przejęcia siedziby Trybunału Konstytucyjnego).
• Prezident může pozastavit složení slibu soudců Ústavního soudu. Stanovisko Ordo Iuris pro Benátskou komisi (Prezydent może wstrzymać ślubowanie sędziów TK. Opinia Ordo Iuris dla Komisji Weneckiej).
• Složení slibu soudců Ústavního soudu bez právních účinků? Akt, který prohloubí ústavní krizi (Ślubowanie sędziów TK bez skutku? Akt, który pogłębi kryzys konstytucyjny).
Foto: Ordo Iuris.
Katolické noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme



