Jedním z důsledků propojeného světa je i to, že události v Izraeli a Gaze mají dopady na dění v mnoha dalších částech světa včetně Evropy. Přesvědčit jsme se o tom mohli při mnoha demonstracích ve velkých evropských městech, kde se často volalo po zničení Izraele.
Nejedná se zdaleka jen o střet Izraele a Hamásu. Jedná se o součást dlouhodobého střetu světa západního, který byl po většinu času formovaný evropskou (západní) kulturou vycházející mimo jiné z židovsko-křesťanských kořenů a některými částmi zbytku světa, které se vůči celému Západu staví často otevřeně nepřátelsky.
Současné události nám ukázaly jednu důležitou věc, kterou si mnozí málo uvědomují. Často se zapomíná na to, že soupeření o vliv ve světě nemívá jen povahu ekonomickou či v horším případě vojenskou, ale má také kulturní rozměr, který bývá obvykle formovaný i náboženstvím.
Náhražky náboženství nepomohou
Velký ohlas nedávno vyvolala ve své eseji Proč jsem nyní křesťankou (Why I am now a Christian), napsané i v reakci na poslední dění známá, americká aktivistka za ženská práva somálského původu Ayaan Hirsi Aliová.
Autorka se může pochlubit velmi bohatým a pozoruhodným životopisem. Ve svém životě prošla velmi neobvyklou cestou z Afriky přes Nizozemsko až do USA, kde nyní žije. Zajímavým vývojem prošlo i její přesvědčení. Nejprve byla radikální muslimka. Později ale veškeré náboženství úplně odmítla a nyní se přiklání ke křesťanství.
Důležitá ale v článku není jen její náboženská zkušenost, ale i problém, který se týká samotné v dnešní době „postkřesťanské“ Evropy. Článek má jednoznačné poselství: Přesvědčení založené na ateismu nebo obecně odmítnutí křesťanství nemůže Evropu vybavit proti tomu, co ona označuje jako „civilizační válku.“ Navrch mají v dlouhodobé perspektivě ti, kteří vědí, proč a za co bojují a co obhajují.
Vliv Muslimského bratrstva a radikálního islámu
Ayaan Hirsi Aliová se narodila v Somálsku, ale své mládí strávila v Keni, kdy se ocitla pod vlivem Muslimského bratrstva. Sama se několik let hlásila k radikální větvi islámu. Počátkem 90. let minulého století ale utekla do Nizozemska, aby se vyhnula domluvenému sňatku.
Byla už tehdy k islámu velmi skeptická a k ateismu ji v době těsně po 11. září 2001 přivedla mimo jiné známá esej Bertranda Russela s názvem Proč nejsem křesťanem. Nejvíce ji oslovila myšlenka, že náboženství je primárně založené na strachu. Příklon k ateismu pro ni tehdy znamenal osvobození a způsob, jak se dostat z nesnesitelného života a strachu před věčným zatracením.
Dlouhou dobu měla blízko k tzv. novému ateismu, k jehož představitelům patří například známý evoluční biolog Richard Dawkins, komentátor Christopher Hitchens, neurovědec Sam Harris či filosof Daniel Dennett.
„Woke“ progresivní levice
Jejich přesvědčení by se dalo shrnout tak, že pokud se ve společnosti podaří vymýtit náboženství a pověry s ním spojené, zavládne konečně zlatý věk humanismu a racionality. Nakonec ale dospěla k tomu, že utopistická vize věku rozumu a inteligentního humanismu nenastala a ani nastat nemůže.
Výsledkem postupného úpadku náboženství v západních zemí se podle jejich slov stal svět, v „němž se moderní kulty přiživují na zmatených masách a nabízejí jim falešné důvody k bytí a jednání ve prospěch jakékoliv menšiny nebo naší údajně ke zkáze odsouzené planety.“
Z jejích slov je zřejmé, že zde mluví o současné „woke“ progresivní levici. Hnutí, které je ve své podstatě založené na odmítnutí Západu, jeho historie a kultury jako „zpátečnické“ a nevyléčitelně „nenávistné“ vůči různým menšinám.
Znát svoji identitu
Důvodem jejího nynějšího příklonu ke křesťanství bylo zjištění, že život bez jakékoli duchovní útěchy je nesnesitelný, ba dokonce téměř sebedestruktivní. Ateismus jí nedokázal odpovědět na jednoduchou otázku: jaký je smysl a účel života? A tento problém se netýká jen lidí jako jednotlivců, ale má přesah pro celou společnost.
Jak sama říká, „v tomto nihilistickém prázdnu má hlavní výzva civilizační význam.“ Evropa se nemůže postavit Číně, Rusku a Íránu, pokud nedokážeme našim obyvatelům vysvětlit, proč na tom záleží. Nemůžeme bojovat proti „woke“ ideologii, pokud nedokážeme bránit civilizaci, kterou je odhodlána zničit.
Za situace, kdy je Evropa ohrožená z mnoha stran, a to nejen zvenčí, ale i zevnitř představuje nejlepší řešení nalezení něčeho, co nás spojuje a pokud je odpověď „Bůh je mrtvý“, nemůže taková odpověď být podle ní dostatečná. Stejně tak nemůže přinést dostatečnou útěchu ani pokus najít útěchu v liberálním mezinárodním řádu.
Pokud má být Evropa silná, musí vědět, čím je a být si vědomá toho, z čeho vychází. Naopak zavrhování vlastní kultury a minulosti neznamená nic jiného než podkopávání vlastních základů. Řešení je za současné situace jediné. Evropa musí znovuobjevit své židovsko-křesťanské kořeny.
Síla sdíleného příběhu
Ayaan Hirsi Aliová vyrůstala v muslimském prostředí a snad i právě proto má jako člověk, který dokázal poznat západní kulturu nejdříve zvenčí, mnoho co říct lidem v západních zemích. A mám za to, že zvláště v těch evropských. Poselství původem somálské aktivistky přišlo v pravou chvíli, kdy Evropa musí čelit řadě výzev a hrozeb najednou.
Sama autorka eseje mluví ze své zkušenosti v mládí závěru o tom, jakou sílu dokáže mít sjednocující příběh, zakotvený v radikálním islámu, který dokázal přitáhnout, zaujmout a mobilizovat muslimské masy.
Často se mluví o ekonomické či vojenské síle dané země či třeba Evropy jako celku, nicméně to, co pomáhá jakoukoli společnost posilovat, zahrnuje i sdílený příběh, založený na tom, co člověka přesahuje.
Pokud má Evropa zabránit úpadku, musí se nabídnout něco stejně smysluplného a pozitivního, v co můžou věřit a s čím se můžou ztotožnit. Právě křesťanství všechno zmíněné nabídnout dokáže a je správné si to neustále připomínat.
Autor: Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!