Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (dále FSSPX) odmítlo návrh Svatého stolce na „specificky teologický“ dialog, protože neočekává, že by došlo k revizi závěrů Druhého vatikánského koncilu a liturgické reformy. Potvrdilo svůj záměr pokračovat v přípravách biskupských svěcení plánovaných na 1. července tohoto roku.
Tato odpověď přichází v dopise, který zaslal P. Davide Pagliarani, generální představený bratrstva, kardinálu Víctoru Manuelu Fernándezovi, prefektovi Dikasteria pro nauku víry, po jejich setkání 12. února ve Vatikánu.
V následném prohlášení kardinál Fernández popsal setkání jako „srdečné“ a „upřímné“ a zmínil, že navrhl zahájit „specificky teologický dialog“ s „přesnou metodologií“ o otázkách, které stále nejsou dostatečně objasněny.
Tento návrh byl doprovázen žádostí o pozastavení biskupských svěcení oznámených 2. února s varováním, že takový krok by „znamenal rozhodné přerušení církevního společenství (schizma) s vážnými důsledky pro bratrstvo jako celek“.
Otec Pagliarani předložil vatikánský návrh generální radě FSSPX a potvrdil, že jeho vyhodnocení byl věnován dostatek času. 18. února obdržel kardinál Fernández odpověď podepsanou pěti členy generální rady FSSPX.
Návrh na dialog
Ve svém dopise kardinálu Fernándezovi vyjádřil představený bratrstva spokojenost s novou otevřeností k dialogu. Vnímal to jako pozitivní reakci na návrh, který učinil v lednu 2019, aby se konala doktrinální diskuse v klidné a mírumilovné chvíli, bez tlaku nebo hrozby exkomunikace. (pozn.: pro členy bratrstva se často používá označení lefébvristé – podle arcibiskupa Marcela Lefebvra, který založil FSSPX v 70. letech 20. století v opozici proti reformám Druhého vatikánského koncilu)
P. Pagliarani však návrh Svatého stolce odmítl s tím, že společná cesta dialogu by nikdy nemohla „společně určit, co by tvořilo ‚minimální požadavky pro plné společenství s katolickou církví‘“, protože „texty koncilu nelze opravovat, ani nelze zpochybňovat legitimitu liturgické reformy“.
„Koncil,“ zdůraznil, „není sbírkou textů, které lze volně interpretovat: byl přijímán, rozvíjen a uplatňován po dobu šedesáti let po sobě jdoucími papeži podle specifických doktrinálních a pastoračních směrnic. Toto oficiální čtení je vyjádřeno například ve významných textech, jako je Redemptor hominis , Ut unum sint , Evangelii gaudium a Amoris lætitia. Je také patrný v liturgické reformě, a to i ve světle principů znovu potvrzených v Traditionis custodes. Všechny tyto dokumenty ukazují, že doktrinální a pastorační rámec, do kterého Svatý stolec hodlá zasadit jakoukoli diskusi, je již určen.“
Potvrzené svěcení
„Z těchto důvodů,“ dodal otec Pagliarani, „se sdíleným porozuměním, že nemůžeme dosáhnout shody v doktríně, se zdá, že jediným bodem, kde se můžeme setkat, je láska k duším a k církvi.“
Vedoucí představený bratrstva, které nepřijímá Nový mešní řád vzešlý z liturgické reformy, prohlásil, že nemůže akceptovat „perspektivu a cíle, na jejichž základě dikasterium v této době navrhuje obnovení dialogu; ani nemůže odložit datum 1. července“.
Svěcení nových biskupů bylo proto potvrzeno jako „konkrétní krátkodobá potřeba pro přežití tradice“.
Prohlášení kardinála Fernándeze
Jak již bylo uvedeno, kardinál Fernández ve svém prohlášení z 12. února prohlásil: „Svatý stolec zopakoval, že svěcení biskupů bez mandátu Svatého otce, který má nejvyšší, plnou, všeobecnou, bezprostřední a přímou řádnou moc (srov. CIC, kán. 331; dogmatická konstituce Pastor aeternus, kap. I a III), by znamenalo rozhodné přerušení církevního společenství (schizma) s vážnými důsledky pro bratrstvo jako celek (Jan Pavel II., apoštolský list Ecclesia Dei, 2. července 1988, č. 3 a 5c; Papežská rada pro legislativní texty, vysvětlivka, 24. srpna 1966, č. 1).“
Zdroj: Vatican News