V prosinci Korsičané neslaví pouze Vánoce. Od roku 1735 je pro ně mimořádně významný také 8. prosinec – Festa di a Nazione, státní svátek korsického národa, který byl svěřen pod ochranu Panny Marie.
Korsika byla historicky považována za papežské území, když v polovině 8. století daroval král Franků Pipin Krátký ostrov papeži Štěpánu II. Tento krok měl zajistit podporu dynastie Karlovců a vytvořit základy papežského státního majetku – pozdějšího Papežského státu. Praktická moc nad ostrovem však postupně přešla do rukou Pisánců a později Janovanů, přičemž se zde během staletí formovala svébytná politická a společenská struktura. Tyto procesy nakonec vedly k vzniku nezávislých korsických státních útvarů a posléze k připojení ostrova k Francii v 18. století. Dnes již nad Korsikou papež nemá žádnou reálnou kontrolu, avšak tento historický vztah zůstává významnou součástí zdejších dějin.
Právě v tomto napjatém historickém kontextu získal mariánský svátek na Korsice jedinečný národní i duchovní rozměr, který hluboce utváří místní identitu. Abychom porozuměli původu tohoto svátku, musíme se vrátit do roku 1729, kdy byla Korsika téměř čtyři století pod janovskou nadvládou. Lidé žijící v krajní chudobě už měli dost neúměrně vysokých daní a despotismu janovské vlády. V oblasti Boziu vypuklo rolnické povstání. Vzpoura původně vznikla jako hnutí odporu proti odvádění daní, avšak rychle se rozšířila po celém ostrově a proměnila se ve válku za nezávislost. V roce 1730 se povstání venkovského charakteru rozšířilo i do vyšších vrstev korsické společnosti, zejména mezi místní elity. Boje o vyhnání okupantů byly velmi tvrdé. V roce 1730 zahájilo 5000 venkovanů útok na Bastii, která byla považována za symbol janovské moci. Povstalci dobyli a zapálili část města a dvakrát se jim podařilo Bastii ovládnout, přičemž ohrozili i další pevnosti.
Zrození korsické státnosti a kult Neposkvrněného početí
V prosinci 1730 se povstání zorganizovalo a během konzulty (rady stanovené zástupci korsických obcí; rady starších) v Saint-Pancrate si Korsika zvolila své generály: Luiggiho Giafferiho, Andreu Ceccaldiho a opata Raffaelliho. Připojil se nim také Hyacinthe Paoli, otec Pasquala Paoliho. Janov se však s touto situací nesmířil a obrátil se na své spojence – Francii a Rakousko – s cílem znovu Korsiku dobýt. S jejich příchodem se pojí poměrně komická historka z bitvy u Calenzana. Prusové vstoupili do vesnice, aby ji obsadili, ale obyvatelé vzali své úly plné včel a házeli jim je na hlavu. Výsledkem byl naprostý rozklad pruských jednotek, protože včely útočily na vojáky, které neznaly. Janovské vojenské pokusy skončily 30. ledna 1735, kdy bylo na konzultě v Orezzě přijato nařízení, které stanovilo definitivní odloučení Korsiky od Janova. Konzulta vedená Luigim Giafferim z Talasani, Giacintem Paolim z Morosaglie a Andreou Ceccaldim z Vescovata, svolaná v obci v oblasti Castagniccia a iniciovaná Pasqualem Paolim, uvedla v platnost korsickou ústavu, kterou sepsal právník Sebastiano Costa. První článek korsické ústavy má výrazně teologický a mariánský tón. Konzulta výslovně prohlašuje, že:
Ve jménu Nejsvětější Trojice, Otce, Syna a Ducha svatého, Neposkvrněného početí Panny Marie, pod ochranou Svaté Matky, naší Přímluvkyně, volíme k ochraně naší vlasti a celého království Neposkvrněné početí Panny Marie. Dále rozhodujeme, aby všechny zbraně a prapory v našem království nesly obraz Neposkvrněného početí a aby předvečer i den jejího svátku byly slaveny v celém království s nejdokonalejší zbožností a největšími projevy úcty, za salv mušketýrů a děl, které nařídí Nejvyšší rada království.
Statní hymna Dio vi salvi Regina je nedílnou součástí národní identity
Osmý prosinec byl vyhlášen Národním svátkem Korsiky pod ochranou Neposkvrněného početí. Při této příležitosti byla rovněž stanovena korsická státní hymna Dio vi salvi Regina (Bůh vás chraň, Královno). Jde o korsickou (italsky znějící) podobu mariánského pozdravu a modlitby, která vyjadřuje prosbu o Boží ochranu skrze Pannu Marii. Dio vi salvi, Regina byla složená mezi lety 1676 a 1681 svatým Francescem de Geronimem, neapolským kazatelem, a je italskou parafrází latinského náboženského hymnu Salve Regina, který byl složen na konci 11. století biskupem z Le-Puy, Adhémarem de Monteil, který se stal později duchovním vůdcem první křížové výpravy. V původní písni byly provedeny dvě změny: výraz desperati (zoufalí) byl nahrazen výrazem tribulati (zkoušeni utrpením) a nemesis vostri (vaši nepřátelé) bylo změněno na nemesis nostri (naši nepřátelé). Píseň má původně náboženský charakter, ale v 18. století se stala symbolem jednoty, naděje a duchovní ochrany korsického národa a byla přijata jako korsická národní hymna. Ačkoli dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie bylo oficiálně definováno až v roce 1854, korsičtí věřící vyjadřovali důvěru v Marii jako Neposkvrněnou, Matku, Ochranitelku a Přímluvkyni národa již dlouho předtím. Tímto aktem nebyl Panně Marii pouze symbolicky zasvěcen ostrov, ale mariánská úcta se stala nedílnou součástí národní identity. Dodnes je hymna zpívána při národních i církevních slavnostech a připomíná, že Korsika se ke své historii vztahuje skrze víru.
| Dio vi salvi Regina
Dio vi salvi, Regina Voi siete gioia e riso A voi sospira e geme Maria, mar di dolcezza, Noi miseri accogliete Gradite ed’ascoltate, Voi da nemici nostri |
Bůh vás chraň, Královno
Bůh vás chraň, Královno, Vy jste radostí a úlevou K vám vzdychá a naříká Maria, moře něhy, Nás ubohé přijměte Přijměte a vyslyšte, Dopřejte nám vítězství |
Mariánský svátek jako pilíř korsické tradice a vzdělávání
Pro Korsiku tak 8. prosinec není pouze liturgickým dnem, ale živým svědectvím víry v Mariinu ochranu uprostřed dějin, který propojuje náboženský rozměr víry s kulturní a historickou pamětí národa. Postupem času se stal tento den také prostorem pro předávání korsického jazyka, tradic a duchovního dědictví mladým generacím. Francouzské ministerstvo školství se ke svátku postavilo velmi vstřícně a rozhodlo, že tento den bude dnem volna. Cílem je zprostředkovat porozumění korsické kultuře přímo v rámci školního systému. Každoročně se pořádají setkání s odborníky na korsickou historii a literaturu. Slavnosti zahrnují také náboženské obřady, společné hostiny a chvíle sdílení. Ve školách se konají workshopy zaměřené na jazyk, historii, zpěv, kulturu a připomínku mariánské úcty, která je pro ostrov charakteristická. Tak se Festa di a Nazione stala mnohem víc než jen politickou připomínkou. Je symbolem korsické identity, její historické odolnosti a živé kultury, oslavované jak ve školách a univerzitách, tak i samotnými obyvateli po celém ostrově.
Oslava v diaspoře. Les Amis Cyrnea, místo, kde korsická identita žije i mimo ostrov
Korsický národní svátek se slaví také ve všech korsických sdruženích po celé Francii. V Paříži jej i letos pořádala asociace Les Amis Cyrnea (Přátelé Korsiky), významná instituce zdejší diaspory. «Každý rok se 8. prosince scházíme v kapli, abychom společně zpívali náš národní hymnus – jeho tóny nám přinášejí radost, útěchu i duchovní povznesení. Tento čas, těsně před Vánocemi, se stává chvílí sdílení, společenství a setkávání. Hymnus, který se zpívá už více než dvě století, spojuje generace, připomíná naši historii a kulturní dědictví. Zpívat jej společně je pro nás mimořádný zážitek, posiluje pouta mezi lidmi a dokládá jedinečnou kontinuitu korsického ducha. Po zpěvu následuje mše, která se konala 9. prosince 2025 v kostele Saint-Séverin. Celebrantem byl kardinál Bustillo, korsický biskup, jenž přijel do Paříže. Připravujeme také vždy slavnostní setkání s občerstvením, během kterého si všichni společně popovídáme, sdílíme zážitky a zpíváme naše národní písně,» zdůrazňuje Pierre-Jean Andrei, zakladatel asociace, která po celý rok oživuje korsickou kulturu prostřednictvím večerů, koncertů a setkání s umělci, spisovateli či významnými osobnostmi z ostrova. Zvláštní pozornost je věnována ochraně a šíření korsického jazyka spojujícího komunitu doma i v diaspoře prostřednictvím jejich rozhlasové stanice Radio Cyrnea, která denně přináší zprávy o dění z vlasti. Postupem let se toto místo stalo pevnou oporou a skutečnou ambasádou Korsiky v srdci Paříže umožňující Korsičanům zůstat v kontaktu se svým domovem a jeho kulturou pod ochranou Panny Marie.
Alice Muthspiel je zpravodajkou Českého rozhlasu ve Francii
Foto: archiv autorky
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!