Na Bradách (obec Rybníček u Jičína) v kostele sv. Bartoloměje visí na zdi obrazy křížové cesty, které před lety zhotovil malíř Michail Ščigol, a počínaje sobotou 4. května je v chrámu vedle nich vystaven novější cyklus téhož tvůrce s názvem Křížová cesta totality. Instalace jako celek byla tedy pojmenována Křižovatka dvou křížových cest. Cyklus obrazů Křížová cesta totality vznikl v roce 2009 a byl poprvé k vidění na výstavě Zpráva o Akci K, jelikož zpracovává námět historické události z dubna 1950, kdy Státní bezpečnost koordinovaně v celém Československu provedla operaci označovanou právě krycím názvem Akce K: během ní byli za jedinou noc násilně internováni všichni mužští řeholníci. Na tento zákrok navazovalo zadržení také ženských řeholních komunit a posléze veřejné očernění vybraných jedinců skrze vykonstruované soudní procesy.
Vernisáž instalovaných děl v kostele sv. Bartoloměje obohatilo hudební vystoupení, při němž zazněly zhudebněné básně Martiny Komárkové, která je napsala přímo jako textový doprovod Ščigolových obrazů a shrnula je do sbírky Modlitebník. Hudební složku vystoupení zkomponoval Hans Karlsen, jehož klavír při koncertě doplnilo violoncello Sylvy Jablonské a šansonový zpěv Lenky Němečkové. Pro dokreslení citujeme jednu z básní – přináleží ke druhému zastavení (Ježíš přijímá kříž): „Rozpálená země. Cesta bolí. / Místo stínu vrháme svůj kříž. / Vlčí máky z přibitých těl polí / větrem kanou. Vše je na obtíž. / Zkouším se modlit: // Ať jsem stínem kříže. / Ty vědí, kudy jít. / Kéž nesu ho jak prapor – / a ne jako štít.“
Michail Ščigol, jenž před dvěma lety zemřel, pocházel z Čeljabinsku v někdejším Sovětském svazu, kde se roku 1945 narodil ukrajinským rodičům. V Kyjevě vystudoval Národní univerzitu stavebnictví a architektury, načež na moskevské Vysoké škole architektury absolvoval nástavbu urbanistiky. Zjara 1990 se přistěhoval do Československa a tři roky nato se stal členem Unie výtvarných umělců ČR. Byl přijat také do International Association of Art UNESCO. Od Ščigolovy první samostatné výstavy v roce 1969 jeho díla navštívila různé kouty Evropy a vystavena byla i ve Spojených státech. Ščigolova malba, jež se na konci osmdesátých let stala pro něj výhradním polem umělecké činnosti, čerpá z evropského expresionismu a vstřebala i prvky byzantské kultury východních Slovanů. Jeho výjevy jsou nejednou podbarveny nadsázkou, jemnou sebeironií, až groteskou. Zmíněný malíř vzhlížel mj. k českému baroknímu sochaři Matyáši Bernardu Braunovi. Často používal motiv koní, které obdivoval.
Galerie
