Dne 30. června 2025 se konalo již čtvrté (v červnu), tentokrát pro změnu mimořádné, zasedání akademického senátu Katolické teologické fakulty. Jako senátor jsem na takovou četnost hrdý, neb kdo se schází, ten pracuje. Nebo je to jinak?
V pondělí 30. června jsem před zasedáním AS KTF přemýšlel o návštěvě nově nastudovaného Othella a chtěl koupí lístků překvapit svou manželku. Po odchodu z tohoto mimořádného zasedání jsem odcházel s myšlenkou, že ušetřím peníze a pozvu svou ženu na další, jistě už ne mimořádné rokování akademického senátu.
V pondělí jsem totiž byl svědkem skvěle nastudované hry, režírované tím, jehož jméno se nevyslovuje a stejně o něj nejde. Tato hra měla vše, hluboké emoce – nenávist a závist, lásku a přátelství. Mohl jsem pouze s úžasem a mlčky s bázní sledovat vzletné dialogy a překvapivě brilantní herecké výkony, již se jistě zapíší do dějin naší fakulty. „O co vlastně šlo?“, táže se jistě zvídavý a nedočkavý čtenář.
O nic menšího než schválení rozpočtu fakulty na rok 2025. Nejsem ekonom a matematika nikdy nebyla má oblíbená věda, ale tak nějak tuším důležitost takového kroku, a jelikož strana vedení fakulty, zastoupená pana tajemníkem a panem proděkanem, vypořádala drtivou většinu připomínek ekonomické komise AS KTF, domníval jsem se, že je tedy žádoucí dokument schválit.
Na první dobrou se zdálo, že většina senátorek i senátorů, byť s výhradami, mají podobný postoj jako já. Ono hospodařit s 1/12 rozpočtu předešlého roku asi není příjemná věc, zvláště pokud kvartálně platíte energie a nájem. K mému neskrývanému překvapení z usnesení, který schvaloval rozpočet, došlo po několika protinávrzích k usnesení, který rozpočet neschvaluje, a navíc přikazuje děkanátu splnění nesmyslné podmínky, která byla panem proděkanem ihned zamítnuta jako nesplnitelná. Proti tomuto protiprávnímu usnesení hlasovali pouze dva studentští senátoři.
A tak jsme vlastně schválili nakonec jen předem vybrané lidi pro disciplinární komisi, dlužno dodat, že jen ty, kteří nevadili akademické kurii AS a také vytvořili církevní komisi, opět z lidí předem vybraných zástupci akademických pracovníků.
Na samostatný článek by byl popis povýšeneckého chování pana předsedy k zástupcům děkanátu a studentským senátorům. V takové chvíli jsem přemýšlel, zda by se na post předsedy AS neměla vrátit noblesa a nadhled profesora Vlnase, byť v jiné osobě samozřejmě.
Smích při hlasování studentských senátorů proti návrhu usnesení o rozpočtu ze stran některých senátorek a senátorů jen rámoval ono opojení moci, zdánlivé beztrestnosti a nepřemýšlení nad budoucností.
Sním o tom, že se do AS KTF vrátí základní slušnost, noblesa, trpělivost a pravda. Sním o tom, že studentští zástupci nebudou přehlíženi a vysmíváni. Sním o tom, že v čele senátu bude osobnost, která bude nestranná. Sny jsou dobré, neb jsou základem naděje, jež je základem víry.
Nejvíce ale sním o tom, že se do AS KTF vrátí Kristova láska. Neodsuzující, spravedlivá, pomáhající a chápající.
Pavel Jireš, senátor AS KTF a jáhen
Foto: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!