Dosud truchlíme. Vzpomínka na něho je stále příliš živá. Vídali jsme ho, vždy usměvavého a noblesního, docela nedávno. Nejsou to ještě dva měsíce od okamžiku, kdy svoji pozemskou pouť dokonal pan kardinál Dominik Duka, emeritní pražský arcibiskup a oddaný služebník církve a svého lidu. Svět zpozorněl. Zesnulého pana kardinála Duku uctily významné osobnosti i široké lidové masy. Ztrátu významného českého preláta vnímala bolestně celá společnost. Kondolenci zaslali český premiér Petr Fiala, předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil nebo náčelník Generálního štábu Armády ČR gen. Karel Řehka. Účast nad úmrtím projevili čeští biskupové, košický arcibiskup a předseda Konference biskupů Slovenska Bernard Bober, emeritní vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, předseda polské biskupské konference Tadeusz Wojda, ostřihomský arcibiskup a primas Maďarska kardinál Péter Erdö, předseda biskupské konference Rumunska a biskup z Oradey László Böcskei, z cizích státníků třeba slovenský prezident Peter Pellegrini, maďarský premiér Viktor Orbán, polský prezident Karol Nawrocki, americký, francouzský, chorvatský, arménský nebo maďarský ambasador, náčelník generálního štábu ozbrojených sil Slovenské republiky a řada dalších osobností.
Odešel církevní hodnostář, který se bezpochyby řadí k těm Čechům, jejichž jméno je známé a slavné na domácí půdě i v cizině. A věříme, že jeho jméno je oslaveno v nebi. „Ztratili jsme kardinála, získali jsme přímluvce v nebi,“ zaznělo po jeho skonu.
Katedrální zvony 15. listopadu bily do všech stran světa. Tělo pana kardinála spočinulo v kryptě dómu. Již před pohřbem, během něho i po něm se lidé mohli zapisovat do kondolenční knihy na Pražském arcibiskupství (obdobné knihy chvályhodně zavedly i některé jiné diecéze). Pražská kondolenční kniha je dokumentem o tom, že se pan kardinál těšil v církvi i v národě výrazné úctě a že byl respektován jako nesporná autorita pro celý národ.
Mohutná vlna projevů soustrasti svědčí o jeho oblibě a o tom, že tato duchovní postava nebude zapomenuta doma ani v blízké či vzdálené cizině.
Pražská kondolenční kniha obsahuje upřímné projevy soustrasti a bolu, ale také úcty k člověku, jehož památka přetrvává. Některé autentické zápisy čtenářům pro zajímavost přinášíme v příloze. Lidé bez rozdílu společenského postavení se skláněli ke knize, zároveň se tím skláněli před majestátem smrti a před významnou osobností, která si zasloužila posvátné kněžství a kardinálský purpur – v řadě věhlasných českých kardinálů Schwarzenberga, Kašpara, Berana, Trochty, Tomáška a dalších pracovitých a zbožných prelátů české církve a země.
Členové Okresního sdružení Hasičů Praha – západ si dali práci a vytvořili plaketu s podobenkou pana kardinála a s jeho osobním znakem na červeném pozadí, upomínajícím na věčné světlo v kostele. Nápaditý projev lidové úcty k osobnosti, autoritě… Upřímný a výstižný kondolenční dopis hasičů hovoří za jiné. Proto ho připojujeme k tomuto článku.
Kardinálův odkaz žije!
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!