V dostupných zdrojích se dočteme, že pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď, týkající se určitých dnů či období, a to obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. V širším významu patří mezi pranostiky také různá rčení týkající se hospodářství. Na počátku 21. století se pranostiky stále užívají například v předpovědích počasí či různých „receptářích“. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis „předpověď“ a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587, který namísto tohoto cizího slova navrhuje slovo předvědění.
Všichni víme, že velké množství pranostik vychází z katolického kalendáře. Zde je jedna záhada, spojená s pranostikou k 2. únoru. Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Biologům to nesedí. Češtináři zjistili, že se toto rčení objevilo v naší vlasti už v době před reformou kalendáře. Ta byla provedena v roce 1582, kdy po 4. říjnu hned následoval 15. říjen. Tím pádem musí skřivan vrznout až 12. února.
A to je jiná!
Tyto pranostiky jsou sesbírány z různých krajů naší vlasti, proto se v nich mohlo odrazit zpoždění – na Valašsku kolem stejného svátku to ještě tak nerostlo či nezrálo a práce ještě nezačaly, zatímco na Slovácku už končily a pokračovaly další.
Datum svátku se někdy měnilo.
I svátek sv. Řehoře, papeže a učitele církve, byl posunut z 12.3. (datum blažené smrti) na 3.9. (datum jeho vysvěcení na biskupa), protože v březnu máme dobu postní a máme se více soustředit na tajemství Ježíšova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání.
Zajímavě to pak dopadlo v Lavičkách, kde byl roku 1996 vysvěcen nový kostel sv. Zdislavy.
Je to patronka rodin a Bůh nám to naznačil také tím, že na moderní věži kostela, kde bylo velmi málo místa, se přesto hned příštího jara usadili čápi – světský symbol rodiny – a každý rok pravidelně nasedali. Šest let však mladé nevyvedli, vždycky měli smůlu. Až 28. června 2003 se nahoře ozvalo pípání a dole se válely dvě prasklé skořápky. Obě čápata se měla k světu, rostla a učila se létat. 2. září o čtvrt na devět dopoledne mladí čápi spolu s rodiči odletěli do Afriky. Podle nového kalendáře už není sv. Řehoře 12. března, ale 3. září. Právě toho dne ti čápi z Laviček letěli přes moře. Kalendář se změnil, ale pranostika, že na svatého Řehoře čápi letí přes moře, byla dodržena, i když letěli opačným směrem!
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC LEDEN:
- ledna: Nový rok, nyní Matky Boží Panny Marie
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou samou slotu jen.
Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh.
Na Nový rok o slepičí krok (se prodlouží den).
- ledna: sv. Makaria, poustevníka v Alexandrii (+ 394)
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
- ledna: Nejsvětějšího Jména Ježíš
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.
- ledna: sv. Tří králů – Zjevení Páně
Na Tři krále – zima stále.
Tři králové mosty staví nebo je boří.
Na Tři krále o skok dále.
Na Tři krále měkko máme.
Tři králové pouštějí vodu na pole.
- ledna: sv. Knuta, krále dánského, mučedníka (+1086)
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
- ledna: sv. Erharta, biskupa v Řezně (+ koncem 7. století)
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
- ledna: sv. Severina, mnicha v Rakousku (+ v 5. století)
Na svatého Severina se věší maso do komína.
- ledna: sv. Juliána a Baziliše, manželů a mučedníků v Egyptě (+ 4. století)
O svaté Baziliši zima všude čiší.
- ledna: sv. Hygina, papeže a mučedníka (+ 141)
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
- ledna: sv. Arkádia, mučedníka v Africe (+ v 4. století)
Na svatého Arkadia zima teprv se začíná.
- ledna: sv. Hilaria, biskupa a učitele církve ve Francii (+ 367)
Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz!
- ledna: sv. Pavla, poustevníka v Egyptě (+ 342)
Na svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok je uveden, větrný den – mokrý rok.
Je-li svatý Pavel jasný – rok šťastný.
- ledna: sv. Marcela I., papeže (+ 301)
Na svatého Marcela zima leze do těla.
- ledna: sv. Antonína, poustevníka v Egyptě (+ 356)
Na svatého Antonína dáme maso do komína. (udí se maso ze zabíjaček)
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme;
nemá-li žádný, vyrobí ho hned.
- ledna: sv. Prisky, panny a mučednice římské (+ asi v 1. století)
Svatá Priska – pod saněmi píská.
- ledna: sv. Fabiána a Šebestiána, mučedníků římských (+ v 3. století)
Na svatého Fabiána a Šebestiána začíná se zima pravá.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Nemrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
- ledna: sv. Anežky Římské, panny a mučednice (+ 304)
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče, schovej ohryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
Svatá Anežka zimu nezmešká.
- ledna: sv. Vincence, jáhna a mučedníka ve Španělsku (+ 303)
Na svatého Vincence seď doma u pece.
Svítí-li slunce v den svatého Vincence, třeba o víno a žito starat se pro žence.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita, vlny míti.
- ledna: Zasnoubení Panny Marie
Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.
- ledna: sv. Timoteje – Bohuslava, biskupa a mučedníka (+ 97 v Efesu), nyní 26. 1.
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
- ledna: Obrácení sv. Pavla, apoštola
Na svatého Pavla pohoda – jistá Boží úroda.
Na Pavla obrácení též i zima se promění; buď popustí, nebo zhustí.
V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
- ledna: sv. Polykarpa, biskupa a mučedníka v Malé Asii (+ 167), nyní 23. 2.
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
- ledna: ct. Karla Velikého, císaře římské říše (+ 814)
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.
- ledna: sv. Františka Saleského, biskupa ve Francii (+ 1622), nyní 24. 1.
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
- ledna: sv. Virgilia, biskupa v Rakousku (+ v 8. století), nyní 27. 11.
Svatý Virgil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
MĚSÍC LEDEN VŠEOBECNĚ:
V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Teplý leden, z korce mandel jeden.
V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
Leden drsný prospívá osení.
V lednu-li hřímá, tuhá je zima.
Když rok mrazem a sněhem začíná, dosti chleba se předpovídá.
Když dne přibývá, mráz více pálívá.
V lednu roste den, ale často roste i mráz, ale mrazu bude konec zas.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC ÚNOR:
- února: Hromnice – Očišťování Panny Marie
Na Hromnice o hodinu více (se prodlouží den).
Na Hromnice půl píce a půl krajíce.
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
O Hromnicích milejší ovčákovi vlk nežli slunce.
Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc.
Panenka Maria Hromničná čistá – úroda jistá.
Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.
Přejdou Hromnice – je konec sanice.
O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.
O Hromnicích teplo – medvěd staví boudu rychlo,
o Hromnicích mrzne – medvěd bourá boudu, jen to vrzne.
- února: sv. Blažeje, biskupa a mučedníka v Arménii (+ 316)
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
- února: sv. Veroniky, učednice Páně
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
- února: sv. Agáty (Háty), panny a mučednice na Sicilii (+ 251)
Svatá Agáta na sníh bohatá.
- února: sv. Doroty, panny a mučednice v Malé Asii (+ 303)
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Svatá Dorota v rychlém běhu přináší nejvíce sněhu.
- února: sv. Alexeje, zakladatele řádu v Itálii (+ ve 13. století)
Na svatého Alexeje z hor se voda proudem leje.
- února: sv. Romualda, opata v Itálii (+ 1027)
Svatý Radko – na poli hladko.
- února: sv. Apoleny, panny a mučednice v Alexandrii (+ 250)
Svatá Apolena v mlhu často zahalena.
Na svatou Apolenu měj světnici vytopenu.
- února: sv. Scholastiky, abatyše v Itálii (+543)
O svaté Scholastice navleč si rukavice.
- února: sv. Řehoře II., papeže (+731)
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří.
- února: sv. Valentina, kněze a mučedníka v Římě (+ 269)
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Svatý Valentínek – jara tatínek.
Na svatého Valentinka sej přísadu do záhonka.
Masopustní úterý:
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
Koblihy na ulici – vajíčka ve světnici, koblihy ve světnici – vajíčka na ulici.
Popeleční středa:
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst – úrodný rok.
- února: sv. Juliány, panny a mučednice v Malé Asii (+ asi 303)
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
Svatá panna Juliána skřivánka zavolala.
- února: sv. Simeona Jeruzalémského, biskupa a mučedníka (+ 107)
O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.
- února: Nastolení sv. Petra biskupem v Antiochii
Je-li na Stolici svatého Petra zima, ještě dlouho potrvá.
Když mrzne na svatého Petra nastolení, bude mrznout čtyřicet dní bez prodlení.
Den svatého Petra nastolení zimu ještě nevyhání.
Do Petra není tepla.
Svatý Petr vládne mrazem.
- února: sv. Matěje, apoštola (+ kolem roku 61), nyní 14. 5.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Svatý Matěj mosty boří nebo tvoří.
Nenajde-li led Matějova pila, najde jej Josefova širočina.
Na svatého Matěje stačí kožich na těle.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce spálí závěje a skřivan se napije.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Na svatého Matěje, do závěje naleje.
Po matějské pouti zima už se hroutí.
Na svatého Matěje rampouchy – úrodný rok na mouchy.
Na Hromnice metelice všechny cesty zametá, svatý Matěj rád je zase odmetá.
- února: sv. Romana, opata ve Francii (+ 460)
Je-li na svatého Romana jasně, vyjde nám úroda krásně.
- února: sv. Kasiána, biskupa a mučedníka v Římě (+ 305), nyní 13. 8.
Svatý Kasián lomí dobytek a stromy.
MĚSÍC ÚNOR VŠEOBECNĚ:
Únor bílý – pole sílí. Únorová voda – pro pole škoda.
Když záhy taje, dlouho neroztaje.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Jestli únor vodu pustí, tak ji březen na led zhustí.
Únor teplý – březen chladný, únor studený – srpen horký.
Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC BŘEZEN:
- března: sv. Eudoxie, kajícnice v Sýrii (+ 114)
Svatá Eudoxie příznivá, ale blátivá.
Svatá Eudoxie psa až po uši zavěje.
- března: sv. Anežky Přemyslovny, řeholnice (+ 2. 3. 1282), nyní 13. 11.
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti,
protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
- března: sv. Kunhuty, císařovny a řeholnice v Německu (+ 1033)
Svatá Kunhuta – trochu stoupá teplota.
- března: sv. Kazimíra, polského prince (+ v 15. století)
Na Kazimíra pohoda — na brambory úroda.
- března: sv. Hadriána, mučedníka v Palestině (+ ve 4. století)
Na svatého Hadriana se už nedá spáti z rána. (prodlužuje se den)
- března: blahoslaveného Bedřicha (Miroslava), kněze v Německu (+1175)
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
- března: sv. Felicity (Blaženy), matky a mučednice v Africe (+ asi 203), nyní 7. 3.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
- března: sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele církve v Itálii (+ 1274), nyní 28. 1.
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
- března: sv. Crhy a Strachoty (staročeská jména pro Cyrila a Metoděje – metus je strach), apoštolů Slovanů (+ 14. 2. 869 a 6. 4. 885), nyní 5. 7.
Crhy a Strachoty, svině vyžeň za ploty.
Crha a Strachota, pro vinaře robota.
- března: sv. Čtyřiceti mučedníků, umučených ve 4. století v Sebaste v Malé Asii
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
- března: sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele církve (+ 607), nyní 3. 9.
Na svatého Řehoře čápi letí přes moře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře
a líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře šelma sedlák, který neoře.
- března: sv. Longina, důstojníka, který byl u ukřižování Krista a uvěřil, nyní 16. 10.
Věje-li na svatého Longina vítr, je to znamení úrody.
- března: sv. Gertrudy, abatyše v Belgii (+ 659)
Mrzne-li na svatou Gertrudu, bude mrznout ještě celý měsíc.
- března: sv. Josefa, pěstouna Páně
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Mráz po svatém Josefu neuškodí člověku.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Na svatého Josefa vyvez pluhy ze dvora.
Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy;
a když z polské strany – bude zrní i slámy.
Svatý Josef cesty upevňuje a po nich do polí vyhání.
- března: sv. Jáchyma, otce Panny Marie, nyní 26. 7.
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Na svatého Jáchyma povol kožich docela.
- března: sv. Benedikta, opata v Itálii (+ 545), nyní 11. 7.
Na svatého Benedikta má se sít ječmen a cibule.
- března: sv. Gabriela, archanděla, nyní 29. 9.
Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
Mráz svatého archanděla Gabriela nechodí sám.
- března: Zvěstování Páně – Zvěstování Panně Marii
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Jaké Zvěstování Boží Matky – takové velikonoční svátky.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panny Marie Zvěstování zelených semen zasévání.
Matka Boží trávu množí.
Po Zvěstování Panny Marie cikán kabát propije.
- března: sv. Ruprechta (Rupperta), biskupa v Rakousku (+v 8. století)
Jaké počasí na Ruprechta, takové bude v červenci.
- března: sv. Kvirina, mučedníka v Římě (+ 2. století)
O svatém Kvirinu už je teplo ve stínu.
- března: sv. Balbíny, panny a mučednice v Římě (+ 2. století)
O svaté Balbíně je už u nás po zimě.
MĚSÍC BŘEZEN VŠEOBECNĚ:
Březen – za kamna vlezem; duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.
Březnové slunce má krátké ruce.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Březnový sníh zaorati jest jako když pohnojí.
Březen bez vody – duben bez trávy.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku.
V kožichu sej jařinu a v košili oziminu.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC DUBEN:
- dubna: sv. Huga, biskupa ve Francii (+ 1132)
Prší-li na svatého Huga, bývá mokrý máj.
- dubna: sv. Izidora, oráče ve Španělsku (+ ve 12. století), nyní 10. 5.
Na svatého Izidora oráče – i ptáče si radostí zaskáče.
Svatý Izidore, jaro nastupuje, sedlák tvé pomoci potřebuje.
- dubna: sv. Makaria, poustevníka v Egyptě (+ ve 4. století), nyní 19. 1.
Jak na Makaria, tak i v září bývá.
Zelený čtvrtek (v průměru vychází na 7. dubna):
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Na Zelený čtvrtek hrách zasívej, na Velký pátek zemí nehýbej, na Bílou sobotu
štěpy zasazuj.
Velký pátek:
Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
Bílá sobota:
Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok.
Když prší na Velkou noc, nebude sena moc.
Neděle velikonoční – Hod Boží velikonoční:
Na Boží-li hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
- dubna: sv. Tiburcia, římského mučedníka z prvních století
Svatý Tiburcius si obléká zelený kabát.
- dubna: sv. Anastázie, panny a mučednice, Řím (+ ve 4. století)
Na světici Stázičku, zemáčky pod motyčku.
- dubna: blahoslaveného Rudolfa, mučedníka ve Švýcarsku (+ 1287)
Sv. Rudolf otvírá dveře i okna.
21.dubna: sv. Anselma, arcibiskupa v Anglii (+ 1109)
O svatém Anselmě semeno do země.
- dubna: sv. Vojtěcha, pražského biskupa a mučedníka (+ 23.4.997)
Na svatého Vojtěcha v polích ještě malá potěcha.
Až po svatém Vojtěchu zase bude ejchuchu.
O svatém Vojtěchu před zimou pod střechu.
Vojtíšek – kožíšek.
O svatém Vojtěchu chladno dobytčeti i člověku.
- dubna: sv. Jiří, mučedníka v Malé Asii (+ 303)
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Jiří a Marek – mrazem nás zalek.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Do Jiřího svatého neboj se hada žádného.
Co do svatého Jiří vyroste, to po něm pomrzne.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Fiala růsti nemůže, než jí Jiří pomůže.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Na svatého Jiří vlaštovky již víří.
Na svatého Jiří nezatlučou trávu ani čtyři.
Svatý Jiří kravám píci dává.
Jak dlouho žába před svatým Jiřím křičí, tak dlouho po svatém Jiří mlčí.
Může-li se havran o svatém Jiří v žitě skrýti, budem úrodný rok míti.
Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Kolikrát se objevilo jíní před svatým Michalem, tolikrát přijde po Jiřím.
Do svatého Jiří tráva neroste, kdyby ji kleštěmi tahal,
po svatém Jiří roste, třeba ji palicí zatloukal.
- dubna: sv. Marka evangelisty (+ v Alexandrii r. 68)
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
Na svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.
Na svatého Marka zasej oharka.
Na svatého Marka lezou žabky z járka (potůčku).
- dubna: sv. Vitala, mučedníka v Itálii (+ v 1. století)
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě čtyřicet dní.
MĚSÍC DUBEN VŠEOBECNĚ:
Březen – za kamna vlezem; duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Duben chladný, deštivý, úroda nás navštíví.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Duben hojný vodou – říjen vínem.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.
Čím kvete trní později, tím méně se urodí sena a obilí.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC KVĚTEN:
- května: sv. Filipa a Jakuba, apoštolů, nyní 3. 5.
Svatý Filip s Jakubem krávy pasou za plotem.
Na Filipa Jakuba kravička si naškubá.
Na svatého Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
Filipojakubská chladna jsou pro zahrady zrádná.
Filipa Jakuba mráz – to obilí plný klas.
Filipa Jakuba déšť – to zlá zvěst.
Na svatého Filipa tráva už je veliká.
Velká chladna o Jakubu nesou osení záhubu.
- května: Nalezení sv. Kříže
Svatý Kříž – ovcí stříž.
Na svatého Kříže nalezení nepřekvapí ochlazení.
- května: sv. Floriána, mučedníka v Rakousku (+ 304)
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Na svatého Floriána zasej fazulku.
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
- května: sv. Jeremiáše, proroka ve Starém Zákoně
Na svatého Jeremiáše chop se rozsévačky.
- května: sv. Stanislava, biskupa a mučedníka v Polsku (+ 11. 4. 1079), nyní 11. 4.
Na svatého Stanislava napase se vůl i kráva.
- května: sv. Mamerta, arcibiskupa ve Francii (+ 477)
O svatém Mamertu zima už šla k čertu.
- května: sv. Pankráce, římského mučedníka ze 4. století
Na svatého Pankráce, každý zdravý do práce.
- května: sv. Serváce, biskupa v Belgii (+ 384)
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
- května: sv. Bonifáce, mučedníka v Římě (+ 307)
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Svatí Pankrác, Servác a Bonifác, ledoví bratři, přinesou chladna jak se patří.
- května: sv. Žofie, panny a mučednice římské z prvních století
Žofie vína upije.
Svatá Žofie políčka často zalije.
- května: sv. Jana Nepomuckého, českého kněze a mučedníka (+ 1393)
Na svatého Marka schová se v žitě vranka,
na svatého Jana schová se v žitě vrána.
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku.
- května: sv. Julie, mučednice z Korsiky (první staletí)
Na Julii světici požni bujnou pšenici.
Na Julii lny se sijí.
- května: sv. Urbana I., papeže a mučedníka (+ 230)
Urban krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění.
Na Urbanův den, pospěšme síti len.
Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz.
Když na Urbana prší, bývá mnoho myší.
- května: sv. Petronily, panny a mučednice římské z prvních století
Na svatou Petronilu nasej len.
Neděle svatodušní – Hod Boží svatodušní:
O svatém Duše choď ještě v kožiše, po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatý Duch do vody buch, na Boží Tělo do vody smělo.
MĚSÍC KVĚTEN VŠEOBECNĚ:
Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – vyženeme kozy v háj.
Studený máj – v stodole ráj.
V máji aby ani pastýřova hůl neoschla.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.
Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček.
Aj, aj, aj, přišel teplý máj.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Když kvete bez ať kvete i víno.
Může-li se na začátku května schovat vrána v žitě, lze očekávat dobrou žeň.
Prší-li na začátku května, bývá víno v nebezpečí.
Máj má být chladný, ale ne studený.
Suchý květen, suchý rok.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC ČERVEN:
Nejsvětější Trojice Boží:
Na svatou Trojici do vody po kštici.
Boží Tělo: Na Boží Tělo den jasný – celý rok šťastný.
Když lidé o Božím Těle utíkají od oltářů, budou utíkat i od mandelů.
Když o Božím Těle zmoknou na oltářích věnečky, zmoknou na lukách děvečky
O Božím Těle – do vody směle.
- června: sv. Fortunáta, kněze v Itálii (+ kolem r. 400)
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
- června: sv. Bonifáce, arcibiskupa a mučedníka v Německu (+ v 8. století)
Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
- června: sv. Norberta, biskupa v Německu (+ 1134)
O svatém Norbertu chladna už jdou k čertu.
- června: sv. Medarda, biskupa ve Francii (+ 545)
Medardova kápě – čtyřicet dní kape.
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Pláče-li Medard i ječmen zapláče.
- června: sv. Barnabáše, apoštola
O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Prší-li na svatého Barnabáše – padají hrozny do koše.
- června: sv. Antonie, panny a mučednice z Malé Asie (+ v 3. století)
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
- června: sv. Antonína Paduánského, řeholníka v Itálii (+ 1231)
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.
Na svatého Antonína broušení kos se začíná.
Na svatého Antona jahoda už červená.
Svatoantonínský len nemine se užitkem.
- června: sv. Víta, mučedníka římského (+ 305)
Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám. Svatý Vít dává trávě pít.
O svatém Vítu půl zrna v žitu.
Svatý Vít vymetá ovísek.
Nesej na svatého Víta, škoda žita.
Svatý Vít mění čas, často deštěm poctí nás.
Na svatého Víta, sotva lehneš u nohou ti svítá.
Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu.
Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
- června: sv. Tychona, biskupa na Kypru (+ v 5. století)
Po svatém Tychonu ptactvo tichne.
- června: sv. Gerváze a Protáze, mučedníků v Miláně (+ ve 2. století)
Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze:
jestli je suchý odvézt chceš, do Jána si pospěš.
- června: sv. Silvera, papeže (+ v 6. století)
Na svatého Silvera hleď, aby sena mizela.
- června: sv. Aloise, řeholníka v Itálii (+ 1591)
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se!
- června: sv. Paulina z Noly, biskupa v Itálii (+ v 5. století)
Svatý Svatý Paulin z Noly zaplavuje štoly.
- června: sv. Agripiny, panny a mučednice římské (+ ve 3. století)
Na svatou A gripinu odpočívej jen ve stínu.
- června: sv. Jana Křtitele, Předchůdce Páně
Svatý Jan je deštěm znám.
Svatý Jan Křtitel – dešťů velký ctitel.
Svatý Jan – léta pán.
Svatý Jan vyleje vždy vody džbán.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Do Jana turkyňka, po Janě turkyně.
Na svatého Jana otvírá se létu brána.
Na svatého Jána noc nebývá žádná.
Na Jána bez deště – bude pěkně ještě.
Na Jana Křtitele skoč do vody směle.
Do svatého Jana musí být turkyně dokola okopána.
Do svatého Jána má být louka shrabána.
O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
Kolem svatého Jána jsou častá povodňová rána.
Na každou nemoc se najde svatojánské koření jen na tu poslední ne.
- června: blahoslaveného Ivana Českého, poustevníka (+ v 9. století)
Svatý Ivan bývá plačtivý pán.
- června: sv. Jana a Pavla, mučedníků v Římě (+ 362)
Svatí Jan a Pavel mlátí bez cepů (bývá krupobití).
- června: sv. Ladislava, krále uherského a charvatského (+ 1095)
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
- června: sv. Petra a Pavla, apoštolských knížat
Svatý Petr seno sklízí, svatý Pavel k žitům shlíží.
Na Petra a Pavlíčka kvete každá travička.
Petr a Pavel chodí s nůší, koření a houby suší.
Petr rozsévá houby a Pavel myši, když prší.
Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Na svatého Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek, zraje dnem i nocí.
Na Petra a Pavla den jasný a čistý – rok úrodný bude jistý.
Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Svítí-li slunce na Petra a Pavla, bude požehnaný rok.
MĚSÍC ČERVEN VŠEOBECNĚ:
Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
Červen studený – sedlák krčí rameny. V červnu se ukáže, co dá Pán Bůh na daře.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Hodně pavučin v přírodě věští trvale pěkné počasí.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC ČERVENEC:
- července: Navštívení Panny Marie, nyní 31. 5.
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
Prší-li na den Panny Marie Navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
- července: sv. Prokopa, opata na Sázavě (+ 1053)
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa.
Na svatého Prokopa vody plná příkopa.
Svatý Prokop kořen dokop.
Svatý Prokop – zelí okop!
Svatý Prokop seje houby, když se hřiby urodí, bývá málo chleba.
- července: sv. Vilibalda, misionáře a biskupa v Německu (+ v 8. století)
Teče-li na svatého Vilibalda voda korytem, bude žito korýtkové. (jen krmné)
- července: sv. Kiliána, biskupa v Německu (+ v 7. století)
Prší-li na svatého Kiliána, budou hubená žita.
- července: sv. Sedmi bratří, mučedníků římských (+ ve 2. století)
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
Déšť na Sedm bratří — hnijí brambory.
- července: sv. Markéty, panny a mučednice v Malé Asii (+ ve 3. století)
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Svatá Markéta trhá první hrušky.
Svatá Markéta velí: Okopávejte zelí.
Svatá Markyta mouchy rozsypá.
Svatá Markyta vede žence do žita.
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Okolo svaté Markéty bývají bouřky nasety.
Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.
- července: sv. Jindřicha, římského císaře (+ 13.7.1024), nyní 13. 7.
Svatý Jindřich – patron při žních.
Pravil svatý Jindřich: zahálet ve žních je hřích.
- července: sv. Kamila, řeholníka v Itálii (+ 14. 7. 1613), nyní 14. 7.
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
- července: sv. Vincence z Pauly, kněze ve Francii (+ 27. 9. 1660), nyní 27. 9.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
- července: sv. Eliáše, proroka
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim;
na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
Svatý Eliáš přichází s deštěm nebo bouřkou.
O svatém Eliáši bouřky často straší.
Svatý Eliáš odřezává první plást.
- července: sv. Daniela, proroka
Na proroka Daniela nalije též do mandela.
- července: sv. Praxedy, panny a mučednice v Římě (+ v 2. století)
Svatá Praxeda – mlha zrána k zemi usedá.
- července: sv. Marie Magdalény, kajícnice
Na svatou Magdalénu pohoda – pro včely výhoda,
a když slota – to lichota.
V den Maří Magdalény poprchává, neboť svého Pána oplakává.
Svatá Máří Magdaléna hodila srp do ječmena.
- července: sv. Apolináře, biskupa a mučedníka v Itálii (+ v 1. – 2. století)
Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.
- července: sv. Jakuba staršího, apoštola
Svatý Jakub si rád zahromuje.
Svatý Jakub větší na sníh věští.
Svatý Jakub klasy, svatá Anna vlasy (u květu kukuřice).
Na svatého Jakuba – brambor první úroda.
Na svatého Jakuba žito u nás dozrává.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou vánoce.
Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
Co do Jakuba vína odkvete, to do Havla uzraje.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubu zelí.
- července: sv. Anny, matky Panny Marie
Svatá Anna – chladna zrána.
Svatá Anna – vše dozrává.
Svatá Anna – do stodoly brána.
Svatá Anna chléb podává.
Svatá Anna zavádí žence do pšenice.
Po svaté Anně léto neustane.
Svatá Ančí se srpem tančí.
- července: sv. Abdona, mučedníka z Persie (+ v 3. století)
Na svatého Abdona ve švech praská stodola.
- července: sv. Ignáce z Loyoly ze Španělska, zakladatele řádu jezuitů (+ 1556)
Od svatého Ignáca léto se obracá.
MĚSÍC ČERVENEC VŠEOBECNĚ:
Když dne ubývá, horka přibývá.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Slunce peče – déšť poteče.
Červenec žne žita, višně k sobě vítá.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Jaký červenec — takový leden.
V červenci déšť a slunečná pohoda — hojná bude v příštím roce úroda.
Staví-li v červenci hromady mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC SRPEN:
- srpna: sv. Dominika ze Španělska, zakladatele řádu dominikánů (+ 1221), nyní 8. 8.
Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
- srpna: sv. Kajetána, kněze v Itálii (+ 1547)
Svatý Kajetán je tady, odveze mandelů řady.
- srpna: sv. Vavřince, římského jáhna a mučedníka (+ 258)
Svatý Vavřinec – první podzimec.
Svatý Vavřinec dělá žním konec.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Svatý Vavřinec věší srp na klínec.
Svatý Vavřinec – nebeský ohnivec.
Svatý Vavřinec dá létu první žďuchanec.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Na svatého Vavřince první zelí do hrnce.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Do Vavřince užij slunce.
Je-li počasí na svatého Vavřince pěkné, možno očekávat deště.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.
- srpna: sv. Zuzany, o které se píše ve Starém Zákoně
Slunce jasné v den svaté Zuzany kyselost z hroznů vyhání.
- srpna: sv. Smila (Eusebia), papeže ze 4. století
Po svatém Smilu slunce již ztrácí svou sílu.
- srpna: Nanebevzetí Panny Marie
O Nanebevzetí jasno před východem slunce – nastane požehnaný podzimek.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Na Marie Nanebevzetí – prvních vlaštoviček loučení.
Malá Mara (8.12.) chleba vzala, velká Mara chleba dala.
Panna Maria dává první ořechy.
Boží Matička odnáší léto.
- srpna: sv. Rocha, vyznavače ve Francii (+ 1327)
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
- srpna: sv. Heleny, římské císařovny (+ ve 4. století)
Světici Helence pletou ženci věnce.
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
- srpna: sv. Samuele, starozákonního proroka
Na svatého Samuele mlynář novou mouku mele.
- srpna: sv. Timoteje, žáka sv. Pavla, nyní 26. 1.
Svatý Timoteus hází snopy na vůz.
- srpna: sv. Bartoloměje, apoštola
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupati.
Svatý Bartoloměj všemu hlavu zlomí.
Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosí.
Po svatém Bartoloměji zhořknou okurky.
Jak Bartoloměj zavaří, tak se podzim podaří.
- srpna: sv. Ludvíka, krále francouzského (+ 25.8.1270 v Tunisu na křížové výpravě)
Od Ludvíka krále bouřek je namále.
- srpna: sv. Zefyrina, papeže ve 3. století, nyní 20. 12.
Zefyrin poslední klásky sbírá.
- srpna: sv. Rufa, mučedníka v Itálii (+ v 3. století)
Na svatého Rufa se nemá provádět žádná důležitá práce.
- srpna: sv. Augustina, biskupa a učitele církve v Africe (+ 430)
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
Na svatého Augustina zahvízdá už meluzína.
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu (25. 11.).
Na svatého Augustina odcházejí teplé dny.
- srpna: Stětí sv. Jana Křtitele
Stětí svatého Jana – přestávají již parna.
Svatého Jana stětí — vlaštovka od nás letí.
Na svatého Jana stětí připrav žito k setí.
MĚSÍC SRPEN VŠEOBECNĚ:
Vesele bude řinčeti kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Šedá mlha je v srpnu nezdravá.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
Srpen a únor – tepla a zimy úmor.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Z počátku-li srpen hodně hřeje, budoucí se zima sněhem skvěje.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC ZÁŘÍ
- září: sv. Jiljí, opata ve Francii (+ 700)
Svatý Jiljí slunce mírní.
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
Svatý Jiljí je oráč pilný.
Svatý Jiljí otavy klidí.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.
Po sv. Jiljí každý teplý den je milý.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
- září: sv. Štěpána, krále uherského (+ 15. 8. 1038), nyní 16. 8.
Na svatého Štěpána krále je už léta namále.
- září: sv. Mansueta (Miloslava), biskupa ve Francii (+ asi r. 375)
Na svatého Mansueta je po létě veta.
- září: sv. Rozálie, panny, poustevnice na Sicílii (+ ve 12. století)
Na svatou Rozálii všude se ozimy sijí.
- září: sv. Viktorina, mučedníka z Korinta (+ v 3. století), nyní 31. 1.
O svatém Viktorinu ještě je teplo i ve stínu.
- září: Narození Panny Marie
Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
O Marie Narození vlaštoviček tu více není.
Prší-li na Panny Marie narození, má déšť osm neděl trvání.
Malá svatá Máti každý den ukrátí.
Na Narození Panny Marie se musí slunce pousmát, i kdyby mělo v noci vstát.
- září: sv. Pafnucia, biskupa v Egyptě (+ ve 4. století)
Neprší-li na svatého Pafnucia, bývá suchý podzim.
- září: sv. Mikuláše Tolentinského, řeholníka v Itálii (+ 1306)
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.
- září: Tobiáše, o kterém čteme ve Starém Zákoně
Na Tobiáše mají déšť rádi pro vinohrady.
- září: Povýšení svatého Kříže
Po svatém Kříži podzim se blíží.
Na Povýšení svatého Kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota.
- září: Panny Marie Sedmibolestné
Od Panny Marie bolestné teplota rychleji poklesne.
- září: sv. Ludmily, matky a mučednice (+ 921)
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
Svatá Ludmila medu do řepy nalila.
Od Ludmily světice obouvej už střevíce.
Patronko česká, po létu se stýská.
- září: sv. Lamberta, biskupa a mučedníka v Holandsku (+ v 7. století)
Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
- září: sv. Matouše, evangelisty (+ kolem r. 70 v Habeši)
Svatý Matouš svačiny zakous. Svatý Matouš den krátí a svačinu hatí.
Po svatém Matouši čepici na uši. Na svatého Matouše jabka, hrušky do koše.
Na svatého Matouše se každé jablko ukouše.
Svatý Matouš chléb sbírá a ovoce podává.
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
- září: sv. Mauricia (Mořice), plukovníka a druhů, mučedníků ve Švýcarsku (+ 3. st.)
Na svatého Mořice nesej pšenice, bude samá metlice.
Na svatého Mořice hodí se již čepice.
- září: sv. Tekly, učednice sv. Pavla, mučednice z dnešního Turecka, (+ v 1. století)
Svatá Tekla jabka pekla.
- září: Početí sv. Jana Křtitele
Od početí svatého Jana babí léto se začíná.
- září: sv. Cypriána, mučedníka v Malé Asii (+ 304) nyní 17.9.
Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána.
- září: sv. Kosmy a Damiána, lékařů, mučedníků v Sýrii (+ 287)
Na Kosmu a Damiána studeno bývá zrána.
Na svatého Kosmu a Damiána má být řepa vybírána.
- září: sv. Václava, knížete, mučedníka (+ 929), patrona Čech a českého národa
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Na svatého Václava babí léto nastává, had i štír se schovává.
Na svatého Václava ráno pálí mráz, odpoledne slunce.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Svatý Václav tady – uklízí hady.
Přijde Václav – kamna nastav.
- září: sv. Michaela, archanděla
Co Bůh dal, Michal uchoval.
Svatý Michal kupy z pole spíchal.
Svatý Michal rozsvítí svíčku.
Zmoknou-li Michalu křídla, bude o vánocích zem rozbředlá.
Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc;
je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
Kdybys po Michaelu trávu kleštěmi tahal, k růstu ji už nepřiměješ.
Na svatého Michala má být doma otava.
- září: sv. Jeronýma, kněze a učitele církve, rodem z Dalmácie (+ 30. 9. 420)
O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
Svatý Jeroným bez dřeva zatopil (babí léto).
MĚSÍC ZÁŘÍ VŠEOBECNĚ:
V září ještě slunce dosti září.
Září víno vaří.
Co srpen nedovařil – září nedosmaží.
Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří.
Na dešti v září rolníkům moc záleží.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Bouřka v září – sníh v prosinci.
Teplé září – říjen se mračí.
Divoké husy na odletu – konec babímu létu.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC ŘÍJEN:
- října: sv. Remigia, biskupa, apoštola Francie (+ 533 v Remeši)
Fouká-li vítr na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
- října: sv. Terezie Ježíškovy, panny ve Francii (+ 30. 9. 1897), nyní 1.10.
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.
- října: sv. Františka z Assisi, mnicha v Itálii (+ 3. 10. 1226)
Svatý František zahání lidi do chýšek.
Svatý František – v poledne košile, večer kožíšek.
Svatý František nosí z mrazů kabátek.
- října: sv. Placida, opata na Sicílii, mučedníka (+ 541)
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
- října: sv. Marka, papeže (+ 7. 10. 336)
Na svatého Marka, kdo má hlad, ať kouše jabka.
- října: sv. Brigity, královny švédské (+ 23. 7. 1373), nyní 23.7.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
- října: sv. Kalista, papeže a mučedníka, Řím (+ v 3. století)
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
- října: sv. Terezie z Avily, panny a učitelky církve ve Španělsku (+ 4. 10. 1582, pohřbena další en – 15. 10. 1582)
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
Svatá Terezie šedivá, louky svým vlasem zdobívá.
- října: sv. Havla, opata ve Švýcarsku (+ v 7. století)
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel češe poslední jablka.
Svatý Havel zde, zima za humny.
Na svatého Havla hleď bys měl zelí doma.
Na svatého Havla se víc dobytek vyhánět nemá.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Urbanův oves, Havlovo žito, netřeba stavět stodol na to.
- října: sv. Hedviky, slezské kněžny, vdovy (+ 1243), nyní 16. 10.
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika kabát si navlíká.
- října: sv. Lukáše, evangelisty v Palestině (+ v 1. století)
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj,
po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše má být obilí již naseto.
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
Okolo Lukáše posvícení je naše.
- října: sv. Vendelína, poustevníka v Německu (+ 578)
Svatý Vendelín je tady, pastevci paste všady.
Když Vendelín slzy roní, každou práci zajíc honí.
- října: sv. Voršily (Uršuly), panny a mučednice v Kolíně n. R. (+ 451)
- října: sv. Korduly, panny a mučednice v Kolíně n. R. (+ 451)
Svatá Voršila zimu posílá.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila a Kordula – větry pohnula.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
O svaté Kordule – nejsladší bobule.
- října: sv. Severina, biskupa v Kolíně nad Rýnem (+ ve 3. století)
Do svatého Severina má být doma jetelina.
- října: sv. Kryšpína, mučedníka ve Francii, patrona obuvníků (+ v 3. století)
Žádný švec nezapomíná poskočit si na Kryšpína.
- října: sv. Šimona a Judy, apoštolů
Šimona, Judy – zima je všudy.
Šimona a Judy – kožich sneste z půdy.
Šimona, Judy – seno leze z půdy.
Šimona a Judy – tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy – buď sníh nebo hrudy.
Na svatého Šimoniše přikluše nám zima tiše.
Na svatého Šimoniše můžeš chodit už v kožiše.
Od svatého (Judy) Tadeáše ať si kdo chce kde chce pase.
- října: sv. Marcela, vojáka a mučedníka ve Španělsku (+ v 3. století)
Je-li svatý Havel teplý, bude svatý Marcel studený.
Svatý Marcel teplý není, vodu v led snadno mění.
MĚSÍC ŘÍJEN VŠEOBECNĚ:
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září víno vaří, říjen víno pije.
Po teplém září, zle se říjen tváří.
eplý říjen – studený listopad.
V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.
Říjen nemá v oblibě ani kola ani saně.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Čím déle u nás vlaštovky v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Mrazy v říjnu – hezky v lednu; krásný říjen – studený leden.
Třetího října bouře a louže, třicátého sníh a rampouchy.
Sněží-li brzy v říjnu, bude měkká zima.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Když v říjnu blýská, zima plíská.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC LISTOPAD:
- listopadu: Všech svatých
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o sv. Martině o půlnoci.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o sv. Martině se vší mocí.
O Všech svatých jsou-li větry, znamenají zimu proměnlivou;
přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
Je-li o všech svatých bouřka, bývá zima měnivá;
je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Všichni svatí dluhy platí.
- listopadu: památka Všech věrných zemřelých – Dušiček
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
- listopadu: sv. Karla Boromejského, biskupa v Itálii (+ 1584)
Kůrka z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená.
- listopadu: sv. Leonarda, biskupa ve Francii (+ v 6. století)
Zrána po svatém Leonardu mívá tráva často bílou barvu.
- listopadu: sv. Bohumíra (Gottfrieda), biskupa ve Francii (+ ve 12. století)
Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá.
- listopadu: sv. Teodora, vojína a mučedníka v Sýrii (+ 306)
Svatý Teodor – mrazy lezou z hor.
Na svatého Teodora sedlák ještě pilně orá.
- listopadu: sv. Martina, biskupa ve Francii (+ 397)
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Martinův kůň zaléhá dvůr.
Den svatého Martina zimní časy začíná.
Na Martina v noci vtrhne zima s mocí.
Martine, Martine, zimy se bojíme.
Martinův led bude voda hned.
Svatý Martin usedá s díkem u teplých kamen.
Jižní vítr na Martina – mírná zima.
Martin a Kateřina na blátě – Vánoce na ledě.
Na svatého Martina husa nejpěkněji zpívá (na pekáči).
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí: Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
- listopadu: sv. Josafata, mučedníka na Ukrajině (+ 1623)
Na svatého Josafata, lepší kožich nežli vata.
- listopadu: sv. Otmara, opata ve Švýcarsku (+ 759)
Na svatého Otmara neuvidíš komára.
- listopadu: sv. Alžběty Durynské, kněžny a vdovy (+ 17. 11. 1231), nyní 17.11.
Počasí o svaté Alžbětě povídá, jak bude v létě.
Z ledu Alžběta má brod.
- listopadu: Obětování Panny Marie
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná a čistá,
krutá zima se v lednu chystá.
Na Obětování Panny Marie husy v blátě chodit musí.
Panny Marie obětování zimu ještě nepřivádí.
- listopadu: sv. Cecílie, panny a mučednice v Římě (+ 230)
Svatá Cecílie sněhem pole pokryje.
- listopadu: sv. Klementa, papeže (+ 97)
Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.
Svatý Kliment zimu oblevuje.
- listopadu: sv. Kateřiny, panny a mučednice v Alexandrii (+ 307)
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
Svatá Kateřina přichází bíle oděná.
Svatá Kateřina bývá často zamoučena.
Svatá Kateřina má pěkné jméno, ale chladné věno.
Svatá Kateřina věší housle do komína.
Je-li Kačenka ucouraná, bývá Baruška naškrobená.
Na Kačenku – po přadénku.
Martin a Kateřina na blátě – Vánoce na ledě.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jak je teplo o Augustinu (28.8), tak bude studeno na Kateřinu.
- neděle adventní
Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.
Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
Chodí-li se v adventu bez kožichu, bude se v postě jistě nosit.
- listopadu: sv. Konráda, biskupa v Kostnici v Německu (+ v 10. století)
Na svatého Konráda bývá zima neřádná.
- listopadu: sv. Saturnina, biskupa a mučedníka ve Francii (+ ve 3. století)
Na Saturnina skučí meluzína.
- listopadu: sv. Ondřeje, apoštola
Na svatého Ondřeje zem se ještě ohřeje.
Přišel svatý Ondřej, naposled se ohřej.
Na svatého Ondřeje konec pocení.
Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
MĚSÍC LISTOPAD VŠEOBECNĚ
Listopadové deště na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. V listopadu mnoho sněhu, vody – známka příští neúrody.
Teplý říjen – studený listopad.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok na to bývá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Jestliže listopadový sníh dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
LIDOVÉ PRANOSTIKY NA MĚSÍC PROSINEC:
- prosince: sv. Edmunda Kampiána, anglického kněze a mučedníka (+ 1581)
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
- prosince: sv. Eligia, biskupa ve Francii (+ v 7. století)
Na svatého Eligia není ještě žádná zima.
- prosince: sv. Františka Xaverského, španělského kněze a misionáře (1552)
O svatém Františku Xaveru ledový vítr fičí od severu.
Svatý František – kape ze stříšek.
- prosince: sv. Barbory, panny a mučednice z Malé Asie (+ 307)
Svatá Barborka vyhání dříví ze dvorka.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
Svatá Barbora sněhy přivolá.
Na svatou Barboru – saně do dvoru.
Na svatou Barboru připrav mlat i stodolu.
Od svaté Barbory se mává cepem.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Po svaté Baruši střež nosu i uší.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bývá hodně trávy.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
Když na Kateřinu mrzne, tak na Barboru just ne.
Jaká Barbora, Sába a Mikuláš, takový celý advent máš.
- prosince: sv. Mikuláše, biskupa v Malé Asii (+ 397)
Na svatého Mikuláše už je celá zima naše.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).
Svatý Mikuláš – ze sněhu hned vodu máš.
Svatý Mikuláš pospíchá na salaš.
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Prší-li o svatém Mikuláši nebo padá-li sníh, bude v příštím roce hodně hrachu.
Svatý Nikola honí koně do dvora.
- prosince: sv. Lucie, panny a mučednice v Itálii (+ ve 4. století)
Lucie noci upije a dne nepřidá.
Svatá Lucie – královna zimy.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
- prosince: sv. Albíny, panny a mučednici v Itálii (+ 3. století)
O svaté Albíně schovej se do síně. Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
- prosince: sv. Lazara, učedníka Páně
O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru.
O svatém Lazaru utěsni stodolu.
- prosince: sv. Rufa a Zosima, mučednícků ze Syrie (+ v 2. století), nyní 17. 10.
Když Rufa a Zosima, tak tu zima.
- prosince: sv. Tomáše, apoštola, nyní 3. 7.
Na svatého Tomáše zima se rozpáše.
Na svatého Tomáše nejdelší noc naše.
O svatém Tomáši meluzína postraší.
O svatém Tomáši beranici na uši.
Přišel svatý Toma, nejlépe je doma.
- prosince: sv. Viktorie, panny a mučednice v Římě (+ v 3. století)
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
- prosince: Adama a Evy – Štědrý den
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Jitřní jasná a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Na Štědrý den večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Je-li bezoblačná noc před Štědrým večerem, značí to, že bude příznivé počasí v zimě a úrodný rok, prší-li nebo věje silný vítr, bude tomu naopak.
- prosince: Hod Boží vánoční – Boží narození
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Vánoce – vánice.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce, bílé Vánoce – zelené Velikonoce.
Tmavé Vánoce – světlé stodoly.
Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
Na Boží narození o bleší převalení (se prodlouží den).
Když Vánoce obílí stromy sněhem, posype je jaro květem.
Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Na Boží hod vody nadělají škody.
- prosince: sv. Štěpána, prvomučedníka
Na Štěpána není pána.
Na svatého Štěpána – každý sobě za pána.
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou se chvěje.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Svatý Štěpán brodí koně.
- prosince: sv. Jana, evangelisty
Od svatého Jana obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
- prosince: sv. Mláďátek betlémských
O Mláďátkách den se omlazuje.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
- prosince: Davida, krále v Izraeli v 10. století před Kristem:
Na Davida krále mrazy nenadále.
- prosince: sv. Silvestra I., papeže (+ 335)
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Je-li na Silvestra větrno – bývá dosti parno.
MĚSÍC PROSINEC VŠEOBECNĚ
Prosinec naleje a leden zavěje.
Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
Jaký prosinec – takové jaro. Studený prosinec – brzké jaro.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Nepřijde-li předzimek, bude dlouhý podzimek.
Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
DEO GRATIAS
Na památku 75. výročí narození a křtu sv. věnuje Mons. Jan Peňáz, l. P. 2026.
Obrázek: archiv redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
