Hokej umí národ nádherně spojit. Po včerejší zlaté radosti mi zůstává v mysli otázka, zda by nás, katolíky, neměl kromě puku a hokejek spojovat především Pán Ježíš. Nebudeme si nic nalhávat, rozdělený není jen svět, Evropa, naše společnost. Rozdělená je i církev. Zabýváme se více vzájemným hašteřením, než aby nám šlo o společný úspěch týmu. Je lepší Červenkova řada nebo Pastrňákova? Patříš k Dukovcům nebo Halíkovcům? Není důležitější říct: Pane Bože, trenére, když už jsi mě vzal na tohle skvělé mistrovství a můžu hrát, díky ti za to a slibuji, že budu makat na tisíc procent a vydám ze sebe pro úspěch nás všech to nejlepší?
Myslím, že nejen ve sportu platí, že úspěšný tým má mít pestrou sestavu. Má mít hráče s brilantní technikou, které diváci fascinovaně sledují. Srdcaře, co jdou do všeho naplno. Bojovníky, kteří se porvou za kamaráda. Brankáře, kteří napraví chybu spoluhráče a stráží svatyni.
Jak zatím náš tým vypadá? Jedni hledají recept na vítězství v tom, že změní od základů pravidla hry a druzí by nejradši hráli pořád někde na rybníce, protože tak to přeci původně bylo.
Vzájemně se nepředěláme. Neměli bychom dokola řešit, zda ten či onen spoluhráč má lepší nebo početnější fanklub. Víc minut na ledě. Jestli neměl ten Rulík vzít radši jiného hráče, než toho hrozného Piťhu nebo Petráčka. Ne, tohle není cesta.
Když se o něco spolu hádáme, znamená to, že nám na tom záleží. Vidíme rozdílné cesty. Jsme „hokejem“ pohlceni. Pro obě strany platí, že se hra dotýká našich srdcí. To je dobré vědět.
A tak vyhlížím čas, až se vzduch v kabině pročistí, každý si řekneme to své a potom nám možná dojde, že přes naši rozdílnost pořád tvoříme jeden tým. S nejlepším trenérem, který nám věří. Křtem jsme vstoupili do nejkrásnějšího klubu. Jsme jeho součástí a máme na to vyhrát mistrovství světa.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!