Marián Labuda patřil k nejvýraznějším osobnostem slovenské i české kultury. Jeho mimořádný talent, lidskost a laskavý humor mu zajistily trvalé místo v srdcích diváků. Přestože na sebe nejvíce upozornil jako skvělý komik, jeho umění mělo vždy hlubší rozměr – za jeho tvorbou stála pevná vnitřní opora a víra, která ho provázela celý život.
Kořeny a cesta k umění
Narodil se roku 1944 v Hontianských Nemcích. Po studiích herectví na bratislavské VŠMU vstoupil do legendárního Divadla na Korze, později do Slovenského národního divadla. Již od počátku vynikal neobvyklou schopností spojovat dramatickou hloubku s jemným humorem. V každé roli dokázal zachytit obyčejnou lidskost – a právě tím si získával publikum.
Film jej proslavil mimořádně široce. Postava řidiče Pávka ve filmu Vesničko má středisková se stala kultovní. Stejně tak zazářil v pohádce Perinbaba, ve filmech Záhrada, Kráľ Drozdia Brada, S tebou mě baví svět či v množství televizních inscenací. Jeho herectví bylo vždy pravdivé – ať už hrál komediální figurku, nebo člověka balancujícího mezi smíchem a slzami.
Mistr komiky
Humor byl pro Labudu způsobem, jak lidem přinášet radost. Uměl rozesmát publikum i kolegy, aniž by ztratil člověka z očí. Byl komikem v tom nejčistším významu – jeho humor nikdy nebyl útočný, ale lidský a laskavý. Jeho vlastní slova to vystihují dokonale:
„Pro humor bych byl schopen obětovat i život.“
Tento postoj nebyl nadsázkou, ale vyjádřením jeho životní filozofie: veselí má smysl jen tehdy, když povznáší a spojuje.
Víra jako tichá jistota
Ačkoli svou víru nedával na odiv, ti, kdo jej znali, věděli, že byla pevnou součástí jeho vnitřního světa. Víra mu pomáhala zachovat si pokoru v prostředí, které je v mnoha ohledech náročné. Byl člověkem, který se spoléhal na Boží přítomnost nejen v těžkostech, ale i v radostech.
Věřil v Boží vedení – nikoli jako magický zásah, ale jako každodenní dar, který člověku umožňuje vidět život s nadějí.
Odkaz, který trvá
Za své dílo obdržel řadu ocenění, včetně Pribinova kříže či Krištáľového krídla. Největší ocenění však přichází od diváků, kteří se k jeho filmům stále vracejí. Jeho herectví nás dokáže rozesmát, dojmout i povzbudit – stejně jako jeho lidskost a víra, jež byly nenápadným, ale pevným základem jeho života.
Marián Labuda zanechal českému a slovenskému divadlu i filmu nesmazatelnou stopu. Přece však nejvýrazněji zůstává v paměti jako člověk, který dokázal rozdávat radost, a zároveň jako umělec, který věděl, že skutečná síla pramení z Boží milosti a z toho, co nosíme v srdci.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!