Většina z nás se v životě setkala s člověkem, o kterém jsme si řekli: „Ten je ale moudrý.“ Kdyby se nás však v tu chvíli někdo zeptal, proč jsme daného člověka nazvali moudrým, pravděpodobně bychom nedokázali okamžitě odpovědět. V prvním momentu by nás snad napadlo několik přídavných jmen. Moudrý člověk bývá popisován jako inteligentní, rozumný, informovaný, bystrý nebo hluboký. Jsou to však všechno synonyma slova moudrý? Nebo jsou to spíše charakteristiky, které kumulativně definují moudrého člověka? Anebo jsou to slova, která se se slovem moudrý překrývají jen částečně, nebo vůbec? Tyto otázky nám mohou pomoci rozluštit klasičtí filozofové.
Zajímavé vysvětlení moudrosti nacházíme v Platónově Obraně Sókratově. Sókratés, obviněný z kazení mládeže a z nevíry v athénské bohy, vysvětluje před soudem, proč si znepřátelil athénské občany. Věštkyně v Delfách, Pýthie, mu prý sdělila, že od něj není nikdo moudřejší. Sókratés poté chodil po Athénách a pokoušel se tuto hypotézu falsifikovat tím, že nalezne někoho zjevně moudřejšího, než je sám. Po zkoumání politiků, básníků a řemeslníků dospěl k závěru, že on je skutečně moudřejší.
V čem spočívala Sókratova moudrost? Vysvětlení se skrývá v této větě: „Ten z vás, lidé, je nejmoudřejší, kdo jako Sókratés poznal, že jeho moudrost nemá ve skutečnosti žádnou cenu.“ (Obrana Sókratova, 23b). Zdá se tedy, že podle Sókrata je moudrý člověk pokorný. Sókratés nebyl moudřejší než politici, básníci či řemeslníci proto, že by věděl více než oni. Převyšoval je ve vědomí, že jeho poznání a vědomosti jsou omezené. Vědomí této nevědomosti logicky vede k potřebě zkoumat sebe i svět kolem. Z toho pak Sókratés dochází ke své slavné větě, že „život bez takového zkoumání není pro člověka pravý“ (OS, 38a).
Platónův žák Aristotelés podává systematický výklad moudrosti. Řadí ji mezi pět intelektuálních ctností, tj. ctností, které souvisejí s poznáváním věcí. Vedle ní tam patří ještě vědění (věda), umění, rozumnost a (intuitivní) pochopení. (Etika Níkomachova, 1139b). Moudrost chápe Aristotelés jako nejdokonalejší formu poznání. Říká o ní, že je jakoby „hlavou všech věd.“ (EN, 1141a).
Blíže ji objasňuje v úvodu své Metafyziky. Moudrost je poznání prvních příčin a počátků věcí. Aristotelés se domnívá, že to dokládá i naše zkušenost. Řekli bychom přece, že zkušený člověk je moudřejší než ten, kdo má jen jednotlivý smyslový vjem; odborný znalec je zase moudřejší než pouze zkušení lidé; vedoucí pracovník je moudřejší než dělník; a teoretickým vědám náleží větší moudrost než vědám praktickým. (Metafyzika 981b, 30). Stejně tak toto pojetí moudrosti vysvětluje, proč se moudrost vyznačuje jen málokdo. Dosáhnout moudrosti je totiž náročné. Snadnější je poznávat věci blízké našim smyslovým vjemům. Čím více však přecházíme od konkrétního a smyslového k obecnému a abstraktnímu, tím je tato činnost náročnější.
Sv. Tomáš Akvinský, který pracuje s Aristotelovou koncepcí intelektuálních ctností, dodává, že moudrý člověk, jenž zná příčiny nejvyšších věcí, „správně soudí o všech věcech a uspořádává je do řádu“ (Summa theologická I-IIae, q57, a2). Řád ve věcech pak přináší pokoj.
Ještě než se dostanu k závěru, možná vás napadla otázka, jak s touto Aristotelovou koncepcí moudrosti souvisí Sókratova myšlenka pokory. Abychom mohli chtít dojít ke skutečnému poznání příčin a počátků věcí, musíme uznat, že něco nevíme. Bez přiznání nevědění není ani touha po vědění a zkoumání; a bez touhy po poznání bychom nemohli postupovat v poznávání až k prvním příčinám. Pokora je tedy v tomto smyslu předpokladem pro dosažení moudrosti.
Jak to všechno vztáhneme na otázky z úvodu? Můžeme shrnout, že pokud někého příště nazveme moudrým, bude to pravděpodobně proto, že tento člověk pravdivě pojmenuje a objasní hlubší příčiny věcí v našich životech. To, co řekne, bude dávat smysl – bude to logicky uspořádané a bez rozporů. Přesto bude tento člověk intelektuálně pokorný a výsledným pocitem v nás bude vnitřní pokoj.
BRANISLAV KULJOVSKÝ
Autor je ředitel Univerzitního kolegia v Ivance u Dunaje, které nabízí formační program pro vysokoškoláky ze Slovenska a Čech.
Zdroj: https://kolegium.org/mudrost/
Obrázek: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
