Kázání Mons. Zdenka Wasserbauera při mši sv. ve výročí vypálení Lidic 13. 6. 2026. Bohoslužba byla sloužena na oltáři vyzdobeném reliéfem Panny Marie Lidické od Mistra Zdirada Čecha, na základech zdejšího vypáleného kostela sv. Martina, ve kterém sloužil mše svaté lidický farář Josef Štemberka, popravený s ostatními lidickými muži v roce 1942.
V tomto týdnu jsem si znovu přečetl něco o událostech před těmi 84 lety, kdy 9. června nacisté obec obklíčili a 10. června začalo hrůzné dílo zkázy. Po atentátu československých parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, na základě falešného podezření z pomoci parašutistům, Němci zastřelili 173 mužů, ženy deportovali do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili nebo odvlekli na poněmčení. Celkem si nacistická pomsta vyžádala 340 lidických obětí a obec byla srovnána se zemí.
Když jsem o událostech četl, myslel jsem zejména na lidické děti. Celkem nacisté evidovali 105 lidických dětí. Zavraždili 88 dětí: 82 dětí ve speciálních plynových vozech na cestě do vyhlazovacího tábora Chelmno; 6 dětí zemřelo v kojeneckém ústavu v pražské Krči. Konce druhé světové války se dožilo 17 dětí, které se všechny po válce vrátily zpět do vlasti. 9 dětí bylo vybráno k poněmčení a byly dány do německých rodin; 6 dětí bylo umístěno do německého nalezince; 2 děti se narodily lidickým matkám v nemocnici na Bulovce.
Celé je to pochopitelně strašné a asi jedna z nejhorších situací nastala, když lidickým matkám za několik dnů nacisté odebrali děti. Představme si mámu, když se jí takové malé dítě drželo a křičelo něco jako: ‚Maminko, já nechci od tebe, nedávej mě.‘ Odebrání dítěte matce je nejhlubším zásahem do posvátného pouta života a lásky. Bohužel, lidické děti nebyly ani první, ani poslední, které taková strašná tragédie postihla. Vybral jsem pro tuto bohoslužbu 2 čtení, která reflektují něco podobného:
Evangelium dobře známe: král Herodes poté, co se dozví od 3 mudrců o narození Mesiáše, židovského krále, nechá v okolí Betléma povraždit malé chlapce… Toto evangelium čteme vždy 28. prosince…
A pak starozákonní čtení – Jer 31,15: Tak praví Hospodin: Hlas je slyšet v Ramě, nářek a hořký pláč, Ráchel oplakává své syny, nedá se potěšit nad ztrátou svých synů. – mluví se zde o Ráchel, 2. manželce Jákoba, matce Benjamína a Josefa, jejíž hrob se nachází asi 10 km od Jeruzaléma, ve zmíněné Ramě. Protože Ráchel je pramáti izraelského národa, její postava je také symbolická; a zde nás text odkazuje na jednu z tragédií – na r. 722/721 př. Kr, kdy zaniklo severní izraelské království, protože asyrský král Sargon II. po tříletém obléhání dobyl jeho hlavní město Samaří a srovnal ho se zemí. Asyřané uplatňovali politiku masového přesídlování. Desetitisíce Izraelitů byly odvedeny do zajetí v Asýrii a v Médii. Starý zákon interpretuje pád severního království jako přímý Boží trest za modloslužbu, opuštění Hospodinových přikázání a uctívání cizích božstev.
Jeremiášův text ale není jen tragický, protože je otevřen naději, 31, 16: Ale tak praví Hospodin: Přestaň již plakat, osuš své oči! Vždyť dostaneš odměnu za své trápení – praví Hospodin – vrátí se z nepřátelské země. 17 Máš ještě naději pro svou budoucnost – praví Hospodin – synové se vrátí do svého území!
Do Lidic se život nakonec po válce vrátil! Ale vrátí se i do naší země? Co tím myslím? V České republice se rodí nejméně dětí v moderní historii. Podle Českého statistického úřadu se loni narodilo nejméně dětí od roku 1785 – jen 77 600 dětí, což je 1,28 dítěte na 1 ženu, přičemž k zachování populace je třeba 2,1 dětí na ženu!
Bohu díky, že se o tom začíná mluvit a psát, i když to samozřejmě nestačí… Minulý víkend byla krásná příloha v deníku DNES, která končila slovy: „Poučení na závěr? Na všechny důvody, proč lidé odkládají pořízení potomků, nakonec můžete zapomenout. Mít děti je prostě krásnější než děti nemít. Člověka to naplňuje víc než drahé auto, luxusní dovolená nebo vysokoškolský titul.“
Kdyby to šlo nějak vrátit o těch 84 let zpátky, aby se lidická tragédie nestala, aby lidické děti dál běhaly po návsi, chodily do školy nebo sem do kostela… A kéž by se také děti a maminky s kočárky v hojné míře vrátily do ulic našich měst a vesnic. I za to se zde dnes můžeme pomodlit, když děkujeme a modlíme se za mír…
Každý zmařený dětský život zde v Lidicích je mementem. Jejich oběť nás volá k tomu, abychom nebyli lhostejní. A duchovní odkaz lidických dětí spočívá v tom, že nás učí vidět hodnotu každého jednoho lidského života a připomíná nám, že největším vítězstvím nad temnotou minulosti je naše schopnost milovat život, chránit slabé a žít v pravdě.
Papež Lev byl v tomto týdnu ve Španělsku a přitom také navštívil a uctil svatou ochránkyni Madridu, Pannu Marii Almudenskou. Připomněl zde příběh zázračného nalezení její posvátné sochy při náhlém zřícení části hradby, kam byla socha ukryta v dobách zlých. Slova, která přitom pronesl, jsou i pro nás inspirativní: „Tato tisíciletá mariánská úcta /…/ je také znamením velké naděje, která vás stále povzbuzuje k tomu, abyste kráčeli dál. Právě díky zničeným hradbám došlo k novému setkání Matky s jejím lidem. A tato událost je prozřetelná, protože ukazuje cestu, na kterou nás Ježíš skrze svou Nejsvětější Matku zve. Zpočátku způsobuje padající zeď hluk, chaos a nepořádek, ale také otevírá prostory, nabízí možnosti a podněcuje k obnově. V našich dnešních společnostech stále existuje mnoho zdí, které nechrání, ale rozdělují, oddalují a izolují. A někdy, v domnění, že jejich zboření znamená čelit tomu, co se nám nelíbí, dáváme přednost pohodlí, kdy je jen podepřeme, a ještě častěji je ignorujeme. Naše Paní Almudenská nám však svou přítomností a jistotou své ochrany říká něco jiného: abychom mohli vybudovat něco nového, krásného a trvalého, musíme být ochotni bořit zdi, protože k tomu, abychom se mohli znovu vydat na cestu, potřebujeme prostory, které nám umožní zahlédnout horizont.“ (8.6.2026).
Na závěr bych zmínil ještě jeden biblický citát, Mat 19, 14: „Ježíš však řekl: ‚Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.‘“ – kéž by se Ježíšovo povzbuzení dotklo mnoha srdcí v naší zemi!
Mons. Zdenek Wasserbauer je světící biskup pražský
Foto: Anička Guthrie, Člověk a Víra
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
