Ve Staré Boleslavi se v pondělí 28. září uskutečnila Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem a kazatelem slavnostní bohoslužby na Mariánském náměstí byl pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Spolu s ním koncelebrovali někteří čeští a moravští biskupové a řada kněží. Pouti se poprvé zúčastnil také nový apoštolský nuncius v České republice, arcibiskup Eugene Martin Nugent.
Do Staré Boleslavi dorazila v neděli večer lebka svatého Václava, která je po většinu roku uchovávána v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Stejně jako v loňském roce byla převezena ve speciální klimatizované schránce a po dobu pouti je vystavena v kryptě svatých Kosmy a Damiána v bazilice svatého Václava. Letos měli poutníci poprvé možnost vidět také novou stříbrnou hermu svatého Václava s jeho relikvií, která byla během bohoslužby umístěna přímo na oltáři.
Arcibiskup Stanislav Přibyl předsedal hlavní bohoslužbě Národní svatováclavské pouti poprvé jako pražský arcibiskup. Brzy ráno se také připojil k tradiční pěší pouti z pražských Kyjí do Staré Boleslavi.
V úvodu svého kázání připomněl spojení Prahy, kde jsou v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha uloženy ostatky českého patrona, se Starou Boleslaví, místem jeho mučednické smrti. Věnoval se rovněž odkazu svatého Václava pro současnou českou společnost. Vyzdvihl jeho víru, odpovědnost, politickou prozíravost i schopnost hledět za hranice vlastních zájmů a okamžitého prospěchu.
„Každá společnost potřebuje vědět tři věci: odkud jsme přišli, kde jsme a kam chceme jít. Kdo neví, odkud přišel, snadno ztratí svou identitu. Kdo si nepřizná, kde skutečně je, začne si o sobě vyprávět pohádky. A kdo neví, kam jde, může sice běžet velmi rychle, ale vůbec ne správným směrem,“ uvedl arcibiskup Přibyl.
Připomněl, že k českým dějinám neoddělitelně patří křesťanství, které po staletí formovalo chápání lidské důstojnosti, odpovědnosti za slabé, odpuštění, svědomí i služby veřejnosti. Zároveň zdůraznil, že křesťanská víra nemůže zůstat pouze kulturní vzpomínkou.
„Církev není muzeum a křesťan není kustod minulosti. Víra musí být živá,“ řekl. Křesťané podle něj mají být věrohodnými svědky evangelia, kteří přinášejí pokoj tam, kde je neklid, naději tam, kde převládá únava, a pravdu, která se nestává zbraní proti druhému člověku.
Příběh násilné smrti svatého Václava arcibiskup označil za varování před situací, kdy nesouhlas přeroste v nenávist a z protivníka se stane nepřítel, jemuž již není přiznávána čest ani lidská důstojnost. Zdůraznil proto význam pravdy, milosrdenství, odpuštění a společenské důvěry.
„Svornost neznamená, že máme všichni stejné názory. Znamená, že kvůli rozdílným názorům nepřestáváme patřit k sobě,“ uvedl arcibiskup Přibyl. Představitelům politické a veřejné moci zároveň připomněl, že moc je člověku svěřena pouze na určitý čas a že lidé nejsou vlastníky země, ale jejími služebníky a správci, kteří ji mají předat dalším generacím pokud možno v lepším stavu.
V závěru kázání arcibiskup Přibyl požádal svatého Václava o přímluvu za českou zemi, aby byla domovem lidí, kteří si váží zděděných hodnot, pravdivě vnímají přítomnost a mají odvahu společně hledat cestu do budoucnosti.
Slavnostní bohoslužby se zúčastnili také představitelé veřejného, církevního a společenského života. Mše svatá byla byla zakončena modlitbou k Palladiu země české, kterou pronesl předseda ČBK, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.
Zdroj: cirkev.cz
Foto: Člověk a Víra – Jakub Šerých, Lucie Horníková, Radoslav Vnerčák, František Nedbal, redakce KaN.
Katolické noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
