Z homilie arcibiskupa Stanislava Přibyla
Biskup Vojtěch byl skutečně Evropanem. Je patronem nejen Čechů, ale i Poláků a Maďarů, je ctěný v Německu i v Itálii. Je tím, kdo svou osobou přirozeně propojuje různé kultury, národnosti a jazyky – a univerzálním komunikačním prostředkem bylo pro něj křesťanství. Tento přístup nezestárnul. Myslím, že děláme velkou chybu, když stále podléháme pokušení se v Evropě jeden od druhého trhnout, jeden se proti druhému vymezit, jeden z druhého získat co nejvíce výhod na jeho úkor. Pokud bude Evropa jen ekonomickým a sociálním projektem, pak je to pochopitelné chování. Ale Evropa měla, má a musí mít duši, která se z mnoha kulturních a spirituálních impulsů tvořila po tisíciletía kde křesťanství hrálo podstatnou roli! Jsem přesvědčen, že návrat ke křesťanským, duchovním kořenům Evropy není pohledem do muzea či dávno zašlé minulosti, ale že je to sestoupení na hlubinu, které musíme mít odvahu podniknout. To byla cesta otců zakladatelů moderní Evropy, to byla cesta svatého Vojtěcha o téměř tisíc let dříve a já si moc přeji, aby to byla i moje cesta a vaše cesta, zkrátka naše cesta.
.
Jak na to? Myslím, a už jsem to řekl mnohokrát, že si musíme nejprve udělat pořádek ve vztazích. Hledat to, co nás spojuje, a ne to, co nás rozděluje. Musípřestat platit staré římské přísloví: „Člověk člověku vlkem,“ a musíme znovu začít žít vztahy, ke kterým jsme byli Bohem povoláni, vztahy charakteri-zované přátelstvím a tím, co my křesťané nazýváme ctností lásky. Musíme stavět mezi sebou mosty: skutečné, nikoli virtuální. Je třeba, abychom byli vellia o druhém smýšleli lépe. Vím, že si říkáte: Ten je ale naivní! Ano, být naivní. Někdo to ale říct musí.
.
Vrátíme-li se k obrazu pastýře a ovcí, o kterém jsme slyšeli v evangeliu, pak je to obraz plný pokoje, vzájemné péče, respektu. Pastýř se inspiruje vztahem k Bohu a tento vztah přenáší na svěřené ovce. Smyslem pastýřské služby je shromažďovat a vést. Odněkud někam. Od toho, co není uspo-kojivé, k tomu, co lze nazvat bohatou pastvou. Pastýř musí mít vizi, vědět, kam ovce povede. Dnes jsem přišel mezi vás jako pastýř. Budu rád, když nepůjdu sám, když budeme společně hledat dobro a prospěch církve a spo-lečnosti. Budu rád, když to místo dobré pastvy společně nalezneme. Sám nedokážu nic. Spoléhám na vaši spolupráci, přátelství, modlitby. Jsem tu pro vás a budu rád, když tu budeme pro sebe navzájem. Směr je jasný: jdeme ke Kristu, který nás poté bude moci učinit onim kvasem v těstě, solí země a světlem světa.
Foto Člověk a Víra
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
