Vyšetřování vraždy bývalé britské poslankyně, ministryně a katoličky Ann Widdecombeové převzala protiteroristická jednotka. Ministryně vnitra Mahmoodová pronesla dojemnou smuteční řeč. Rostou obavy o bezpečnost současných i bývalých poslanců.
Vražda Ann Widdecombeové stále plní titulní stránky novin nejen ve Velké Británii, ale i na mezinárodní úrovni. Zpráva o její smrti přišla 9. července; 78letá žena byla pravděpodobně již den předtím brutálně ubita dřevěnou pálkou mladým „bílým mužem“. Podezřelý 28letý muž byl zadržen 11. července v Rotherhamu, 430 km od místa činu.
Nyní došlo k pozoruhodnému obratu v policejní práci. V prvních dnech po odhalení vraždy policie tvrdila, že neexistuje podezření na teroristický čin – nicméně policie také neuvedla žádné jiné možné motivy. I po zatčení 28letého podezřelého policie tvrdila, že neexistují žádné náznaky, podle nichž by čin mohl být politicky motivován; teprve 13. července bylo oznámeno, že existuje podezření na teroristický čin. Pozorovatelům si však již dříve všimli, že zatčení v Rotherhamu proběhlo za podpory regionálních protiteroristických jednotek. Vyšetřování pokračuje v plném proudu a v příštích dnech lze očekávat, že budou zveřejněny bližší informace o motivech podezřelého. 28letý Brit, který je podezřelý z činu, nebyl před smrtí Widdecombeové v policejních záznamech evidován.
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová (Labour party) se dne 13. 7. obrátila k britské Dolní sněmovně s projevem plným úcty. Tato právnička a muslimka ocenila Widdecombeovou jako osobu, která „zasvětila svůj život politice a službě veřejnosti“. Byla „téměř 40 let pevnou součástí našeho politického života“. „Vnesla do naší politiky přesvědčení – hluboce zakořeněné v její silné katolické víře. Své názory zastávala otevřeně a přímo a odvážně se zasazovala o věci, kterým věřila.“ „Měla nezaměnitelný způsob vyjadřování. A vyzařovala radost ze života. Idejemi se zabývala se vší vážností. Sama sebe však nebrala příliš vážně. Právě to jí umožnilo působit i mimo tuto sněmovnu a získat si celou zemi. Byla jednou z těch vzácných političek, které měly význam i mimo politiku.“
Mahmoodová ve svém prohlášení také vyjádřila, co vražda Widdecombeové znamená pro bezpečnost britských politiků během jejich funkčního období i po něm. Uvědomuje si, že tento vývoj „vyvolává otázky ohledně bezpečnosti osob veřejného života. Jistě nejsem jediná, kdo zde myslí také na další dva vážené členy této sněmovny: Jo Coxovou a sira Davida Amesse. Pro nás zde je politika posláním. Neměla by však být nebezpečná. Je proto na této sněmovně a vládě, aby společně zajistily ochranu těch, kteří se věnují službě veřejnosti. Ministerstvo vnitra a policie úzce spolupracují s bezpečnostním oddělením parlamentu, aby poslancům poskytly přímé praktické rady a podporu.“ Policie brzy zašle poslancům příslušné pokyny a nabídne jim také podporu při práci ve volebních obvodech. Rovněž budou přezkoumány bezpečnostní pokyny pro bývalé poslance.
Widdecombeová působila více než 20 let jako poslankyně v Dolní sněmovně a zůstává v paměti jako neúnavná bojovnice za svobodu projevu. Celý život se zasazovala o plné právo na život i pro nenarozené děti, navíc byla výslovnou odpůrkyní eutanazie v jakékoli formě. Tato žena, která se vyznačovala silnými argumenty, si částečně získala i respekt a sympatie svých politických protivníků, u jistých oponentů však někdy vzbuzovala naprostou nenávist. Z katolického hlediska je pozoruhodné, že v roce 1993 konvertovala z anglikánské církve k římskokatolické církvi, protože anglikáni zavedli kněžské svěcení žen.
Ještě loni v rozhovoru pro EWTN vysvětlila: „Na katolicismu je úžasné to, že nedělá žádné kompromisy – něco je buď pravda, nebo lež. Je to správné, nebo špatné. Je to hřích, nebo není. Neexistuje tam to nekonečné vykrucování, jaké zažíváme v anglikánské církvi.“ Anglikánská církev, jak si vzpomínala, „obětovala víru duchu doby a vyznání víry kompromisu, a počet návštěvníků kostelů klesal. Nerostl. Ani nemohl růst, protože se od lidí vyžadovalo, aby následovali mlhu.“ Proto se zcela přirozeně cítila přitahována ke katolické víře. V rozhovoru pro EWTN dále uvedla: „Kdybych nevěřila, že je to ta jediná, pravá církev, nebyla bych katoličkou.“ Její přijetí do církve bylo, jak řekla, tím nejlepším rozhodnutím, jaké kdy učinila. Jako katolička se rozhodně zasazovala o víru a bránila morální nauku církve – zejména svatost života a manželství mezi mužem a ženou, jakož i odmítání potratů a užívání drog. Pravidelně navštěvovala nedělní mši a westminsterská diecéze zveřejnila fotografii, na které stojí jako lektorka u ambonu.
Bývalý důvěrník královny Alžběty, Gavin Ashenden (dříve anglikánský kněz, dnes římskokatolický laik), již mezitím položil otázku, zda je Widdecombeová snad křesťanskou mučednicí a také mučednicí za svobodu projevu.
Text a obrázek: Kath.net
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
