Kam až může jít nenávist některých lidí, kteří od včerejška píší komentáře k zápasu o život kardinála Dominika Duky a k jeho úmrtí…
.
Není to pár jednotlivců. Nedají se přehlédnout. Otec Dominik je v Boží náruči a je dobře, kolik lidí ho na jeho poslední cestě doprovázelo péčí a modlitbami. Někteří katolíci se k modlitbám neměli potřebu přidat a teď alespoň mlčí. V pořádku. Bylo také pár věřících, kteří člověku na smrtelné posteli doporučovali především obrácení, což je projev, z něhož mrazí. Mnohým však slouží ku cti, že přes názorové neshody projevili soustrast. Tak to má být. Protože rčení „o mrtvých jen dobře“, není jen o těch, kdo zemřeli dříve. Je také o nás. O tom, co svazujícího si neseme v našich srdcích. O tom, co nás tíží a čím ovlivňujeme životy druhých.
.
Zde malý vzorek z mnoha komentářů, které kolují na sítích. Co k nim dodat? Že jsou jedním z důvodů, proč hlas kardinála Dominika Duky nenecháme zaniknout! Nikdy!
.
Petra Hoyden: Už mu peklo otevírá bránu
Bronislav Poul: Peklo je blízko!
Jiří Skřivan: Úchylák!!
Lukas Cihel: Koukám, že zlodědci dnes nejsou nějak ve formě. Prvně Miloš a pak tenhle.
Lukáš Mrkvička: Miloš i Duka.. oni to táhnou spolu i do pekla.
Helena Chlebanová: Boží mlýny melou pomalu a jistě.
Martin Mayer: A bude bičován v pekle hned vedle Drábové.
Miloš Sedlmajer: Už se vaří voda.
Adam Král: Ať se pomodlí, ono ho to přejde.
Viktor Lachs: Třeba se setká se svým milovaným americkým náckem.