Kam až může jít nenávist některých lidí, kteří od včerejška píší komentáře k zápasu o život kardinála Dominika Duky a k jeho úmrtí…
.
Není to pár jednotlivců. Nedají se přehlédnout. Otec Dominik je v Boží náruči a je dobře, kolik lidí ho na jeho poslední cestě doprovázelo péčí a modlitbami. Někteří katolíci se k modlitbám neměli potřebu přidat a teď alespoň mlčí. V pořádku. Bylo také pár věřících, kteří člověku na smrtelné posteli doporučovali především obrácení, což je projev, z něhož mrazí. Mnohým však slouží ku cti, že přes názorové neshody projevili soustrast. Tak to má být. Protože rčení „o mrtvých jen dobře“, není jen o těch, kdo zemřeli dříve. Je také o nás. O tom, co svazujícího si neseme v našich srdcích. O tom, co nás tíží a čím ovlivňujeme životy druhých.
.
Zde malý vzorek z mnoha komentářů, které kolují na sítích. Co k nim dodat? Že jsou jedním z důvodů, proč hlas kardinála Dominika Duky nenecháme zaniknout! Nikdy!
.
Petra Hoyden: Už mu peklo otevírá bránu
Bronislav Poul: Peklo je blízko!
Jiří Skřivan: Úchylák!!
Lukas Cihel: Koukám, že zlodědci dnes nejsou nějak ve formě. Prvně Miloš a pak tenhle.
Lukáš Mrkvička: Miloš i Duka.. oni to táhnou spolu i do pekla.
Helena Chlebanová: Boží mlýny melou pomalu a jistě.
Martin Mayer: A bude bičován v pekle hned vedle Drábové.
Miloš Sedlmajer: Už se vaří voda.
Adam Král: Ať se pomodlí, ono ho to přejde.
Viktor Lachs: Třeba se setká se svým milovaným americkým náckem.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!