Novým proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze se stává pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer. Instalaci probošta provede kapitulní děkan Ondřej Pávek. Uvedení do úřadu probošta se uskuteční během obřadu v chóru katedrály. Obřad zahrnuje přečtení dekretu arcibiskupa, skládání vyznání víry a přísahy, kdy probošt vloží ruku na evangeliář, děkan pronese instalační formuli a nový probošt bude uveden na své místo v kanovnické lavici. Následné nešpory pak povede už instalovaný probošt. Přítomen bude také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner.
V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře Pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.
Ačkoliv jedním z nejdůležitějších úkolů katedrálních kapitul je vedle péče o katedrálu také podpora diecézního biskupa při správě diecéze a vztah k biskupovi je tak velmi blízký, sám diecézní biskup členem kapituly není a nestojí tedy v jejím čele. Kapituly fungují nezávisle, dříve se dokonce v době uprázdnění biskupského stolce ujímaly řízení diecéze a nového diecézního biskupa volily. A kanovníci ze svého středu pak vybírají své vlastní představitele. Nejčastěji to jsou právě probošt a děkan a nejinak je tomu v případě naší metropolitní kapituly. Slovo probošt vzniklo z latinského praepositus, které v doslovném překladu znamená představený. Do jisté míry lze říci, že pro kapitulu je probošt jakousi obdobou opata kláštera, přestože kapituly se od mnišských řádů nebo řádů řeholních kanovníků svým postavením pochopitelně liší. Obdobně jako opati klášterů mají často i probošti katedrálních nebo kolegiátních kapitul právo užívat pontifikálie, tj. biskupskou mitru a berlu. Pražská metropolitní kapitula však disponuje unikátním privilegiem, kdy toto právo od roku 1476 náleží úplně všem jejím kanovníkům, nikoliv pouze proboštovi. Toto privilegium naší kapitule udělil sám papež Sixtus IV.
Sám probošt metropolitní kapituly však disponuje dalšími unikátními privilegii, které u jiných kapitul nejsou obvyklé. Jedním z nejvýraznějších je držení jednoho ze sedmi klíčů od korunní komory. Společně s pražským arcibiskupem je držitelem klíče od samého vzniku této tradice, tj. od roku 1791, roku korunovace Leopolda II. českým králem. Naše katedrála je zároveň korunovačním kostelem českých králů a korunovační klenoty jsou trvale uloženy právě v ní. A úlohy našeho probošta při české královské korunovaci jsou samy o sobě dost významné. Právě probošt totiž korunovační klenoty ke korunovaci českého krále vydával a po korunovaci je opět vracel jejich skutečnému vlastníkovi, kterým je věčný panovník české země, náš svatý kníže Václav. Proboštovi naší metropolitní kapituly také náleží titul první prelát Českého království.
Mezi probošty stejně jako mezi děkany kapituly byla řada velmi významných osobností českých dějin. Již děkan Kosmas připomíná svého současníka, probošta Marka, který provedl rozsáhlou reformu kapituly a života kanovníků. Někteří probošti se později stali pražskými arcibiskupy. Mezi nejznámější z nich patří druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, dále Daniel Josef Mayer z Mayernu a Antonín Petr Příchovský z Příchovic. Kromě pozdějších arcibiskupů to byli také správci arcidiecéze během sedisvakance v 15. a 16. století či jiné významné osobnosti jako byl Jindřich Scribonius Píšek z Horšova Týna, Václav Vojtěch z Herites, Adolf Würfel, Antonín Hora nebo Eduard Tersch. Z nedávné minulosti pak mnoho z nás dobře pamatuje na našeho probošta Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, velmi oblíbeného a laskavého člověka, titulárního biskupa litomyšlského, či jeho předchůdce Mons. Jana Lebedu, titulárního biskupa novenského.
Modlíme se za našeho nového probošta Zdenka, aby ho náš Pán neustále provázel v jeho službě kapitule a církvi svým požehnáním, našemu emeritnímu proboštovi Václavovi pak vyprošujeme dar zdraví a stále radostné mysli, aby nás nadále povzbuzoval svým moudrým a laskavým slovem na naší pouti ke Kristu.
Ing. Ondřej Stříteský je vedoucí stavebně-technického útvaru Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
Foto: Jakub Šerých, ČaV
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!