„Aby svět měl život“

25.–28. září 2026 | Paříž – Saint-Denis – Lurdy – Méty (Metz)

Čtyřdenní návštěva papeže Lva XIV. ve Francii zavede Svatého otce do Paříže, Saint-Denis, Lurd a Mét. Jeho příjezd, dlouho očekávaný nejen francouzskými katolíky, ale mnoha lidmi napříč francouzskou společností, bude významnou událostí, která na několik dní spojí tisíce věřících i poutníků z celé země. Do Francie přijíždí na pozvání francouzského prezidenta, Francouzské biskupské konference a generálního ředitele UNESCO. Jeho cesta se ponese pod mottem inspiroványm Janovým evangeliem, kapitolou 6. – „Aby svět měl život“. Během čtyř dnů se papež setká s francouzskými věřícími, mladými lidmi, lidmi na okraji společnosti a migranty, promluví k představitelům různých náboženství a dotkne se také témat, která přesahují hranice Francie – míru, jednoty Evropy, naděje a budoucnosti našeho kontinentu.

Francie mezi sekularizací a očekáváním

Papež Lev XIV. přijíždí do země, která patří k nejsekularizovanějším v Evropě, přesto jeho návštěva vyvolává mimořádný zájem a účast v řádu stovek tisíc lidí. Tento kontrast je o to výraznější, že francouzská katolická církev je dnes ve srovnání s minulostí výrazně oslabená. Ve Francii působí přibližně 12 000 kněží, zatímco v roce 1960 jich bylo kolem 65 000. V roce 2026 má být vysvěceno pouze 84 nových kněží, z toho 66 pro diecéze. Významnou část aktivních kněží navíc dnes tvoří duchovní narození v zahraničí – odhady jejich podíl ve Francii uvádějí přibližně mezi 20 a 33 procenty, v některých diecézích je ještě vyšší. Francie tak papeže vítá ve zvláštní situaci: země, v níž počet praktikujících katolíků i kněží dlouhodobě klesá, dokáže během několika zářijových dnů mobilizovat statisíce lidí.

Mimořádná organizace v rekordně krátkém čase

Návštěvu papeže organizuje Francouzská biskupská konference (CEF) ve spolupráci s jednotlivými diecézemi a místními organizačními týmy. Přípravy však probíhají v celé Francii. Na komunikaci celé návštěvy se podle oficiálních organizátorů podílí přibližně 100 lidí z diecézí, různých hnutí a komunit. Přestože se na papežovu návštěvu začalo připravovat několik měsíců předem, na samotnou realizaci tak rozsáhlé akce měli organizátoři mimořádně krátký čas. Rozsah pařížské části je přitom obrovský. Deník Le Monde ji přirovnává ke „Světovým dnům mládeže soustředěným na jedno místo“, s jedním zásadním rozdílem: zatímco Světové dny mládeže se připravují přibližně tři roky, na organizaci této návštěvy měli pařížští organizátoři jen zhruba čtyři měsíce. Za tak krátkou dobu bylo nutné připravit program pro statisíce lidí, dopravu, dobrovolníky, bezpečnost, technické zajištění i koordinaci jednotlivých míst.

Návštěva Svatého otce si vyžádá milionové náklady

Organizace papežovy návštěvy je také finančně mimořádně náročná. Celkový rozpočet organizačních nákladů se pohybuje kolem 27 milionů eur. Z této částky připadá přibližně 20 milionů eur na Paříž, 3,7 milionu eur na Lurdy a 600 až 700 tisíc eur na Méty, zatímco společné náklady Francouzské biskupské konference činí přibližně 2,2 milionu eur. Významnou položkou je technická infrastruktura. Jen na Champs-Élysées bude instalováno více než 40 velkoplošných obrazovek, přičemž podle CEF stojí jedna přibližně 50 000 eur. Pařížská arcidiecéze zároveň zdůrazňuje, že náklady na organizaci návštěvy nejsou hrazeny z jejích běžných příjmů. Církev proto vyhlásila veřejnou výzvu k finanční podpoře; podle aktuálních údajů se prostřednictvím sbírky podařilo získat přibližně 9 milionů eur. Dalšími zdroji financování jsou dary, sponzorství a prodej upomínkových předmětů. Je přitom důležité odlišit náklady na organizaci církevní části návštěvy od nákladů na zajištění bezpečnosti. Bezpečnostní opatření hradí francouzský stát, nikoli církev. Do částky 27 milionů eur proto nejsou zahrnuty výdaje státu na nasazení policie, hasičů a dalších bezpečnostních složek.

Poutníci přijíždějí z celé Francie

Přesný počet zahraničních poutníků, kteří do Francie na návštěvu papeže přijedou, ani kompletní seznam jejich zemí původu zatím není k dispozici. Velmi konkrétní je však rozsah mobilizace ve Francii samotné. Do Paříže míří poutníci z celé země – diecéze Lille, Arras a Cambrai například vypravují speciální TGV s kapacitou 1 000 míst, Valence a další diecéze objednaly zvláštní vlaky a další poutníci přijíždějí autobusy. Na pařížskou mši se navíc podle aktuálních údajů přihlásili lidé ze všech 75 francouzských departementů. Nejde tedy zdaleka jen o Pařížany, na setkání s papežem se do hlavního města sjíždějí lidé prakticky z celé Francie.

Papež Lev XIV. přijíždí do silně sekularizované Francie, přesto se jen na mši na pařížském Place de la Concorde a na Champs-Élysées přihlásilo téměř 600 000 lidí. Další desítky tisíc se chystají na setkání s papežem v dalších městech. Ve Stade de France se očekává přibližně 80 000 mladých lidí, v Lurdech by se v neděli na mši mohlo shromáždit až 150 000 poutníků a v Métách kolem 12 000 lidí. Rozměr návštěvy dobře ukazuje i celkový počet lidí, kteří budou během papežovy přítomnosti v Paříži potřebovat zázemí, dopravu a bezpečnost. Francouzské úřady počítají během dvou dnů s pohybem až jednoho milionu lidí v souvislosti s papežovým programem. Papežova návštěva tak svou velikostí výrazně přesahuje běžný rámec církevní události. Na několika místech Francie se během jediného víkendu setkají statisíce lidí – od mladých účastníků ve Stade de France přes poutníky v Lurdech až po věřící, kteří budou čekat podél ulic Paříže.

Reakce ve Francii. Mezi nadšením a debatou o laicitě

Papežova návštěva vyvolává ve Francii rozdílné reakce. V katolickém prostředí je patrný mimořádný zájem – na pařížskou mši se do 16. září registrovalo téměř 600 000 lidí a kapacita večerního setkání mladých ve Stade de France dosáhla 80 000 míst. Očekávání mladých ilustruje i přirovnání jednoho z účastníků, který podle médií atmosféru před papežovým příjezdem přirovnal k očekávání koncertu Beyoncé.  Současně se ozývají také kritické hlasy, především z prostředí organizací hájících laicitu, tedy princip oddělení náboženské a veřejné sféry. Organizace Unité laïque kritizuje rozsah veřejné přítomnosti papeže a zpochybňuje, zda má být náboženská událost tak výrazně prezentována v prostoru sekulární republiky. Tyto postoje však nelze zobecňovat na celou francouzskou společnost – jde o stanoviska konkrétních laických organizací. Konkrétní spor vznikl také v Métách, kde město vyčlenilo 250 000 eur na vybavení související s papežovou návštěvou, zejména na velkoplošné obrazovky pro veřejné sledování mše. UFAL Moselle a Les Profanes tuto dotaci napadly u správního soudu s argumentem, že veřejné prostředky nemají financovat vybavení spojené s náboženským obřadem. Správní soud ve Štrasburku jejich návrh 11. září zamítl, takže město může plánované financování uskutečnit. Případ tak ukazuje, že vedle velkého zájmu o papežovu návštěvu probíhá ve Francii také konkrétní debata o hranicích laicity a využívání veřejných prostředků v souvislosti s náboženskými událostmi.

Muslimové a další náboženství

Významným momentem papežovy návštěvy bude také setkání s lidmi z různých kulturních, sociálních a náboženských prostředí. V sobotu ráno navštíví papež Lev XIV. Maison Bakhita, centrum věnované lidem v exilu a migrantům. Setká se zde se šesti lidmi pocházejícími z Alžírska, Afghánistánu, Běloruska, Iráku a Pobřeží slonoviny. Mezi nimi budou křesťané i muslimové. Papež tak zavítá přímo mezi lidi, jejichž životní příběhy jsou poznamenány migrací, hledáním bezpečí a nového domova. Součástí setkání bude také rozhovor se zástupci tří organizací, které se věnují lidem na okraji společnosti, samotného centra Maison Bakhita, které pomáhá migrantům, dále organizace Aux Captifs la Libération, jež pracuje s lidmi bez domova a osobami v prostituci, a sdružení À Bras Ouverts, které podporuje mladé lidi s postižením. Papežova návštěva tak nebude pouze setkáním s katolickou komunitou. Ve svém programu myslí také na migranty, lidi bez domova, osoby žijící v obtížných podmínkách a na lidi s postižením, tedy na ty, kteří se často ocitají na okraji společnosti.

Setkání s oběťmi sexuálního zneužívání

Součástí návštěvy Lurd bude také velmi citlivý moment: soukromé setkání papeže se sedmi oběťmi sexuálního zneužívání v církvi. Tato část programu ukazuje, že návštěva nebude pouze slavnostní událostí, ale dotkne se také bolestných témat, která francouzskou katolickou církev dlouhodobě provázejí. Organizace INIRR, která se věnovala uznání a odškodnění obětí sexuálního násilí v církvi, přitom v souvislosti s koncem svého mandátu zdůrazňovala význam naslouchání obětem a jejich individuálnímu doprovázení. Její mandát skončil 31. srpna 2026 a od 1. září ji nahradila nová nezávislá instituce Iniave.

Sobota 25. září. První den papežovy návštěvy v Paříži

Papež Lev XIV. zahájí svou návštěvu Francie v sobotu 25. září příletem na letiště Paris-Orly v 10 hodin, kde proběhne uvítací ceremoniál. O hodinu později se v Elysejském paláci setká s prezidentem Emmanuelem Macronem a v 11.45 bude následovat setkání s představiteli francouzského státu, občanské společnosti a diplomatického sboru. Odpoledne papež navštíví UNESCO, kde je jeho vystoupení naplánováno na 15. hodinu. Přibližně v 16 hodin pak projede papamobilem Paříží na trase dlouhé asi 2,5 kilometru, která povede z oblasti Notre-Dame-des-Champs přes boulevard du Montparnasse a boulevard Saint-Michel směrem k Place Saint-Michel. V 17.15 bude následovat slavnostní slavení nešpor v katedrále Notre-Dame de Paris, kterého se zúčastní biskupové, kněží, jáhni, zasvěcené osoby a seminaristé z celé Francie. První den návštěvy zakončí ve 21 hodin modlitební vigilie s mladými ve Stade de France v Saint-Denis, kde se očekává až 80 000 mladých lidí ve věku od 17 do 35 let.

Pařížskou část má na starosti generál ve výslužbě Hervé Wattecamps, kterého pařížský arcibiskup Laurent Ulrich jmenoval generálním koordinátorem návštěvy. Jeho řídící výbor tvoří přibližně dvacet lidí, z nichž asi tři čtvrtiny pracují jako dobrovolníci. Pro jednotlivá místa – Notre-Dame, Concorde a Stade de France – byly vytvořeny samostatné organizační týmy. Na organizaci se vedle diecézních týmů podílejí také společnosti GL Events a Publicis a  zapojilo se téměř 15 000 dobrovolníků. Ti budou pomáhat s orientací poutníků, organizací vstupů, bezpečnostními bariérami i průběhem jednotlivých akcí.  Pařížská diecéze uzavřela 16. září registrace na mši po dosažení téměř 600 000 přihlášených.

Téměř 15 000 dobrovolníků

Počet dobrovolníků během několika měsíců výrazně vzrostl. Původně se počítalo s 10 000 dobrovolníky, později byl cíl zvýšen na 12 000. Nejnovější údaje pařížské arcidiecéze ze 16. září však hovoří už o téměř 15 000 dobrovolnících, kteří se podílejí na přípravě a organizaci papežovy návštěvy v Paříži. Jejich koordinaci mají na starosti Geoffroy Madelin a Marc Sorrel-Dejerine a nábor začal teprve v polovině června. Během pouhých tří měsíců tak bylo třeba získat a připravit přibližně 15 000 lidí. Jejich úkoly jsou přitom velmi různorodé. Budou pomáhat s orientací poutníků u stanic metra a na hlavních křižovatkách, dohlížet na pohyb lidí podél trasy papamobilu, instalovat bezpečnostní bariéry a pomáhat s organizací vstupů. Na Stade de France budou vítat a orientovat desetitisíce mladých lidí, další budou zajišťovat dočasné obchody nebo pomáhat s výběrem darů. Podle pařížské diecéze tvoří dvě třetiny dobrovolníků ženy a jejich průměrný věk je přibližně 38 let.

Papež v prostředí, kde jsou katolíci menšinou

Velký zájem provází také setkání mladých ve Stade de France, kde je na večerní vigilii připraveno 80 000 míst pro mladé ve věku od 17 do 35 let. O rychlosti, s jakou se kapacita naplnila, svědčí i údaj, který uvádí Le Monde: jeden z mladých zájemců se ocitl na čekací listině až na 40 000. místě. Setkání přitom nebude výhradně katolické. Diecéze Saint-Denis například pozvala na vigilii studenty ze 13 katolických středních škol v Seine-Saint-Denis. Každá škola měla vyslat skupinu přibližně deseti mladých lidí, přičemž v některých skupinách měli být katolíci pouze dva a ostatní mohli být muslimové, sikhové, buddhisté nebo ateisté. Právě Saint-Denis představuje jeden z nejzajímavějších společenských kontrastů papežovy návštěvy. Diecéze Seine-Saint-Denis zahrnuje téměř dva miliony obyvatel, mezi nimiž je podle Le Monde přibližně 22 000 praktikujících katolíků. Katolíci zde tedy představují výraznou menšinu, zatímco významné zastoupení mají zejména muslimské a evangelikální komunity. Biskup Saint-Denis Étienne Guillet proto zdůrazňuje, že nechce, aby papežova návštěva zůstala pouze „rodinnou slavností“ katolíků, ale aby měla význam pro celé území a jeho obyvatele. Tomu odpovídá i složení některých pozvaných skupin, v nichž se setkají lidé různého náboženského vyznání i ti, kteří se k žádnému náboženství nehlásí. Papežovo setkání ve Stade de France tak může být zároveň setkáním s mladou generací jednoho z nejrozmanitějších regionů Francie.

Tisíce policistů a tři stupně kontroly

Jen v Paříži se do organizace návštěvy zapojilo téměř 15 000 dobrovolníků, zatímco na její bezpečnost bylo 25. a 26. září nasazeno přibližně 15 000 příslušníků bezpečnostních složek. Podle francouzského ministerstva vnitra se na opatřeních podílejí policisté, četníci, mobilní jednotky i vojáci operace Sentinelle. K nim se přidává přibližně 2 500 hasičů, pyrotechnici, odstřelovači, motocyklové jednotky a elitní jednotky BRI, RAID a GIGN. V průběhu dvou dnů se přitom v Paříži očekává až jeden milion věřících a dalších návštěvníků.

Rozsah opatření odpovídá charakteru jednotlivých míst i očekávanému počtu lidí. Jak vysvětlil major Jean-Christophe Couvy, policie vychází ze zkušeností z olympijských her a pracuje mimo jiné s takzvanou „fiche réflexe“ – předem připravenými postupy pro různé krizové situace. Bezpečnost je založena na několika ochranných perimetrech a postupných kontrolách. První kontrola probíhá už při příchodu do dané zóny, kde policisté sledují pohyb osob a vyhodnocují případné podezřelé chování. Následuje vizuální kontrola osoby a jejích zavazadel a při vstupu do nejstřeženějších prostor pak důkladná bezpečnostní prohlídka, jejímž cílem je zabránit vnesení nebezpečných či zakázaných předmětů. Kontroly jsou tedy rozloženy do několika úrovní a jejich intenzita se zvyšuje s přibližováním k samotnému místu konání. Zvláštní pozornost bude věnována také takzvanému „poslednímu kilometru“, tedy prostoru bezprostředně kolem míst, kde se budou pohybovat davy lidí a kde se papež setká s veřejností. Policie zároveň podle Couvyho pracuje s informacemi zpravodajských služeb a prověřováním osob a objektů v okolí chráněných míst. V případě rezidentů mohou být například kontrolovány osoby oprávněné ke vstupu do uzavřených zón. Cílem není pouze reagovat na incident, ale především mu pokud možno zabránit. Jak říká Jean-Christophe Couvy, major francouzské Národní policie a národní tajemník policejního odborového svazu UN1TE : „Posláním policisty je předvídat nepředvídatelné.“

Dopravní omezení a uzavírky v Paříži

Přípravy na návštěvu papeže Lva XIV. přinesly do Paříže postupná dopravní a bezpečnostní omezení už několik týdnů před jeho příjezdem. Od 2. září byla kvůli instalaci infrastruktury omezena doprava na Place de la Concorde, přičemž nebylo možné projet jejím středem ve směru z jihu na sever. Od 16. září ve 22 hodin byla Place de la Concorde uzavřena úplně a omezení se rozšířilo také na část Champs-Élysées a několik přilehlých ulic. Od 15. září zároveň platil zákaz parkování v řadě ulic v okolí Concorde, a to až do začátku října.  Další omezení byla zavedena bezprostředně před papežovou návštěvou. Od 24. září v 11 hodin začal platit zákaz parkování podél trasy papamobilu a 25. září od 6 hodin zde byla zakázána také automobilová doprava. V okolí Notre-Dame byla část komunikací uzavřena už od večera 24. září. Samotná katedrála Notre-Dame je pro veřejnost uzavřena 24. a 25. září, stejně jako některé další památky v bezprostředně chráněných zónách.  Výrazně se změni také provoz městské hromadné dopravy. 25. a 26. září budou postupně uzavírány desítky stanic metra a některé přístupy do stanic, zejména v okolí Champs-Élysées, Concorde, Invalidovny, Notre-Dame a dalších míst papežova programu. Vlaky budou některými uzavřenými stanicemi projíždět bez zastavení a řada autobusových linek bude odkloněna nebo dočasně přerušena.  Opatření tak neznamenala pouze uzavření míst, kde se ma papež přímo objevit. Postupně zasáhla dopravu, parkování, pěší pohyb, veřejnou dopravu i přístup k některým památkám a obchodům v chráněných zónách. Paříž se na návštěvu připravuje postupným rozšiřováním omezení, která vyrcholi během 25. a 26. září.

Lurdy čekají na desítky tisíc poutníků

Návštěva papeže Lva XIV. představuje pro Lurdy mimořádnou organizační i bezpečnostní výzvu. V sobotu večer se ve svatyni očekává přibližně 50 000 lidí, kteří budou chtít být přítomni při papežově modlitbě u jeskyně Massabielle. Ještě výrazně větší nápor přijde v neděli, kdy se na slavnostní mši na louce před svatyní očekává až 150 000 poutníků. Samotná svatyně kvůli mimořádnému zájmu uzavřela registrace a uvádí, že dosáhla maximální kapacity. Takový počet lidí si vyžádal mimořádná bezpečnostní opatření. Celkem bude v Lurdech nasazeno více než 3 000 příslušníků bezpečnostních složek, přičemž samotná policie počítá s více než 2 000 posilami. K nim se připojí více než 1 100 četníků, armádní jednotky včetně operace Sentinelle a další specializované složky. Bezpečnostní režim bude platit od 23. do 28. září.  Mimořádný bude také rozsah kontrol přímo v areálu svatyně. Všechny vstupy budou podléhat bezpečnostnímu filtrování a návštěvníci budou procházet bezpečnostními rámy. Podle podrobnějších informací bude v areálu instalováno 30 detekčních rámů u tří hlavních vstupů a bezpečnostní opatření doplní videodohled, pyrotechnici, odstřelovači a zásahové jednotky. Na místě budou působit také příslušníci vatikánské četnictva a Švýcarské gardy. Zajímavým prvkem bude rovněž ochrana vzdušného prostoru. Francouzská armáda připravuje zvláštní systém ochrany vzdušného prostoru zahrnující stíhací letouny Rafale, vrtulníky Fennec, průzkumné prostředky a systém proti dronům. Bezpečnost se tedy nebude týkat pouze samotné svatyně, ale také města, okolí a letiště, na které papež přiletí.  Do jediné neděle se tak v Lurdech soustředí až 150 000 poutníků a několik tisíc příslušníků bezpečnostních a záchranných složek. Rozsahem jde o jednu z největších bezpečnostních operací, jaké kdy toto poutní město zažilo.

Méty – Poselství míru v srdci Evropy

Poslední etapa cesty zavede papeže Lva XIV. v pondělí 28. září do Mét, města, které nebylo pro jeho návštěvu zvoleno náhodně. Moselské území je historicky poznamenáno válečnými konflikty, ale zároveň se stalo symbolem francouzsko-německého usmíření a evropské spolupráce. S Métami a okolním regionem je úzce spojena také osobnost Roberta Schumana, jednoho ze zakladatelů evropské integrace. Právě odtud chce papež promluvit o míru, jednotě Evropy a usmíření mezi národy. Oficiální program proto nese výrazný evropský rozměr. V 10 hodin se v kongresovém centru Roberta Schumana uskuteční mezináboženské setkání, po němž v 11 hodin naváže setkání nazvané „Ke kořenům Evropy pro mír a jednotu“. Odpoledne se papež přesune do ulic Mét, kde ve 14.30 projede papamobilem až ke katedrále Saint-Étienne. Trasa povede přes avenue Foch, avenue Robert Schuman, place de la République a další ulice historického centra. V 16 hodin bude v katedrále sloužit slavnostní mši, která bude zároveň jeho poslední veřejnou bohoslužbou před odjezdem do Říma.

Diecéze Méty sama označuje svou církev za „evropskou a smiřující“ – leží na území sousedícím s Lucemburskem, Německem a Belgií a dialog mezi národy a otázku míru považuje za součást své identity. Navíc mají  Méty spolu s Alsaskem ve Francii specifický konkordátní režim, který je historickým dědictvím z roku 1801 a dodnes ovlivňuje vztahy mezi státem a církvemi v tomto regionu. Méty tak představují zajímavý závěr celé návštěvy. Papež přijíždí do katolického prostředí, ale jeho program zde není uzavřen pouze katolické komunitě. Mezináboženské setkání je přímo součástí oficiálního programu, stejně jako následná debata o evropských kořenech, míru a jednotě. V kontextu francouzské laicity jde o zajímavý moment: přestože je papežova návštěva především náboženskou událostí, její program v Métách zahrnuje také setkání s představiteli jiných náboženství a otevírá témata, která se týkají celé společnosti. Návštěva papeže Lva XIV. ve Francii tak nebude pouze cestou za francouzskými katolíky, ale také poselstvím o víře, naději, dialogu, míru a jednotě, které přesahuje hranice jednotlivých měst i samotné Francie.

Program – den po dni

Pátek 25. září – Paříž

10.00 – přílet na letiště Paris-Orly a uvítací ceremoniál
11.00 – setkání s prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci
11.45 – setkání s představiteli státu, občanské společnosti a diplomatického sboru
15.00 – návštěva UNESCO
16.00 – průjezd papamobilem Paříží, přibližně 2,5 km, od oblasti Notre-Dame-des-Champs přes boulevard du Montparnasse a boulevard Saint-Michel směrem k Saint-Michel
17.15 – nešpory v Notre-Dame de Paris s biskupy, kněžími, jáhny, zasvěcenými osobami a seminaristy
21.00 – modlitební vigilie s mladými na Stade de France v Saint-Denis.

Sobota 26. září – Paříž

9.00 – Maison Bakhita, centrum pro doprovázení a integraci migrantů a lidí v exilu
10.15 – setkání v Institut catholique de Paris s členy synodálního shromáždění, katechumeny a nově pokřtěnými
15.00 – velká mše na Place de la Concorde a Champs-Élysées
17.45 – odlet z Paříže do Lurd
19.40 – modlitba u jeskyně Massabielle.

Neděle 27. září – Lurdy

11.00 – nedělní mše na louce před svatyní
během dne – soukromé setkání se sedmi oběťmi sexuálního zneužívání v církvi
21.00 – modlitba růžence a svíčkové procesí.

Pondělí 28. září – Méty

9.20 – přílet na letiště Méty-Nancy-Lorraine
10.00 – mezináboženské setkání v Centre des congrès Robert Schuman
11.00 – setkání a projev „Aux racines de l’Europe pour la paix et l’unité“
14.30 – průjezd papamobilem ulicemi Mét
16.00 – mše v katedrále Saint-Étienne
18.30 – rozloučení na letišti
19.00 – odlet do Říma.

TABULKA

Místo	Očekávaná účast
Stade de France	80 000 mladých
Champs-Élysées / Concorde	téměř 600 000 registrovaných
Lurdy – neděle	150 000
Lurdy – sobotní večer	50 000
Méty	12 000, z toho 2 000 uvnitř katedrály

Alice Muthspiel je zpravodajkou Českého rozhlasu ve Francii

Foto: archiv autorky

Katolické noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme