Dne 13. října 1307 byly tisíce členů templářského řádu (Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, latinsky Pauperes commilitones Christi templique Salomonici) na příkaz francouzského krále Filipa IV. Sličného ve Francii uvrženy do vězení. Král záviděl rytířům jejich majetek a vliv a nelibě nesl nezávislost řádu na světské moci (podléhali přímo papeži). Přesto, že templáři byli církevním řádem, nedokázal je papež proti záměrům Filipa IV. Sličného ubránit. V pátek 13. října 1307 nechal Filip IV. všechny členy řádu zatknout a na mučidlech si na nich vynutil přiznání k nejrůznějším zločinům – kacířstvím počínaje a sodomií konče. Od té doby se traduje, že pátek třináctého je nešťastný den.
Rytíři se nepostavili na odpor a 5 000 jich bylo zajato, včetně velmistra řádu Jacquese de Molay. V průběhu procesu byli mnozí rytíři propuštěni, mnozí odsouzeni jako kacíři a upáleni. Tento osud stihl i velmistra Jacquese de Molay a normandského komtura Geoffroye de Charnay. Majetek zrušeného řádu měl být převeden na maltézské rytíře. Z majetku řádu ale mělo být vyplaceno 200 000 livrů jako odškodné francouzské královské pokladně za údajně vzniklé ztráty.
Obrázek: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
