S pro-life manifestacemi nejsme sami. I jinde v Evropě lidé pochodují pro život, radují se s rodinami a přáteli i přemáhají různá protivenství a zkoušky. Evropu zalila vlna pochodů pro život. Někde prošli manifestanti bez potíží, jinde se museli vyrovnat se vztekem tohoto světa. Krásné je, že kněží a biskupové doprovázejí mladé rodiny s dětmi v hlučných ulicích měst. Dokazují tím, že jsou opravdovými otci a pastýři svého lidu. Přinášíme další pro-life okénko, tentokrát se podíváme na Litvu.
Srdce litevského hlavního města ožilo 4. října hudbou, projevy a silnými osobními příběhy, když se zde tisíce lidí shromáždily na „Žygis už gyvybę“ („Pochod pro život“), akci věnované oslavě posvátnosti života a zvyšování povědomí o nutnosti jeho ochrany.
Pochod přilákal účastníky z celé Litvy, stejně jako ze sousedních zemí včetně Lotyšska, Estonska a Polska.
Akce 4. října začala brzy odpoledne poblíž Národní knihovny Martynase Mažvydase a přilákala různorodý dav rodin, studentů, aktivistů, umělců a duchovních. Pochod, který propagovala řada občanských a náboženských organizací, se zaměřil na potvrzení hodnoty každého lidského života.
Náboženské osobnosti mimo Litvu vyjádřily podporu této iniciativě, včetně lotyšského katolického arcibiskupa Zbigņevse Stankevičse z Rigy a lotyšského luteránského biskupa Rinaldse Grantse, kteří oba vyjádřili solidaritu s cíli pochodu. Pomocný biskup Saulius Bužauskas z litevského Kaunasu se pochodu osobně zúčastnil.
Účastníci se shromáždili poblíž Litevské národní knihovny na slavnostním zahájení akce, kde se řečníci podělili o poznatky z osobního, lékařského, sociálního a filozofického hlediska. Mezi nimi byla i dr. Lina Šulcienė, která zdůraznila morální a duchovní potřebu soucitnější společnosti.
„Hlubiny našeho svědomí volají po jiné cestě, než je kultura smrti,“ řekla. Naše vnitřní lidství volá po kultuře života, která se vyznačuje solidaritou, opravdovým soucitem a citlivostí vůči lidským bytostem a respektem k jejich životům.
Agnieszka Graczová, koordinátorka pro-life pochodů polského Centra Życia i Rodziny (Centrum pro život a rodinu), také promluvila ke shromáždění. Tato organizace se sídlem ve Varšavě je aktivní již více než dvě desetiletí a zasazuje se o ochranu života, rodiny a rodičovství.
Graczová poznamenala, že před pandemií COVID-19 centrum pomáhalo organizovat v průměru 150 pochodů ročně napříč polskými městy. Hovořila o tom, jak tyto veřejné demonstrace hrají klíčovou roli při podpoře ochrany nenarozených dětí, zejména těch se zdravotním postižením. Zdůraznila, že pochody pomohly vybudovat podporu veřejnosti, což vedlo k rozhodnutí polského ústavního soudu z roku 2020, které posílilo právní ochranu dětí s diagnózou postižení před narozením.
Po vernisáži se dav vydal v pokojném průvodu od Národní knihovny na náměstí s katedrálou ve Vilniusu po Gediminasově třídě, nesl transparenty a vlajky se vzkazy naděje a podpory rodinám. Následoval vzpomínkový koncert a řada osobních svědectví.
Mezi vrcholy akce patřila celostátní kreslířská soutěž pro školáky s názvem „Aš esu dovana“ („Jsem dar“). Bylo přijato více než 300 příspěvků z celé země. Vítězným umělcům byly na pódiu předány ceny za jejich kreativní reflexi hodnoty života.
Hudební program zahrnoval vystoupení známých umělců, jako jsou Voldemars Peterson, Dalia a Julius Vaicenavičiai a populární zpěvačky Sashy Song. Představení byla doprovázena osobními výpověďmi jednotlivců, jejichž životy byly formovány otázkami života a rodiny. K davu promluvili také mezinárodní řečníci z Lotyšska a Estonska, kteří nabídli kulturní a morální perspektivy z celého pobaltského regionu.
Mezi řečníky na Katedrálním náměstí byla právnička a sociální aktivistka dr. Salomėja Fernandez Montojo, která se vyjádřila k převládajícím společenským postojům k rodičovství a uvedla: „Dnes vidím, jak hluboce zakořeněná je myšlenka, že mít děti znamená ztratit – ztratit peníze, čas, kariéru, příležitosti a dobrou postavu. Nesouhlasím. Mít děti neznamená ztrácet, ale dávat smysl penězům, času, energii, příležitostem a kráse.“
Markus Järvi, šéfredaktor estonského deníku Objektiiv a jeden z řečníků, vyjádřil své uznání za pochod ve Vilniusu a naději, že bude inspirací pro podobné iniciativy v pobaltských státech.
V následném rozhovoru popsal omezenou veřejnou debatu o potratech v Estonsku jako přetrvávající důsledek sovětské éry, během níž byly potraty legální a široce praktikované. Postupem času přispěla rozšířenost této procedury k tomu, že se stala společenským tabu.
„Navzdory tomu si mnoho Estonců cení manželství a rodinného života,“ řekl. „Musíme prolomit společenské mlčení o této záležitosti, abychom mohli vést upřímné rozhovory o životě.“
Dodal, že jak občanská společnost, tak náboženské instituce hrají roli při podpoře otevřenějšího a promyšlenějšího dialogu o této otázce. V poselství určeném mladým lidem poznamenal, že „posvátnost života a jeho úcta musí být uznána jako pravda. Hledejte a najdete to.“
Na akci vystoupil profesor Benas Ulevičius, děkan Fakulty katolické teologie Univerzity Vytautase Magnuse, který se později v krátkém rozhovoru v zákulisí zamýšlel nad posunem společenských hodnot v postsovětské Litvě.
„Litva byla během sovětské okupace docela izolovaná,“ řekl. „Po získání nezávislosti prošel národ postupnými změnami, s více dostupnými zahraničními produkty, vyššími platy a větším pohodlím.“
I když uznal výhody hospodářského růstu, poznamenal, že vedl k tomu, že lidé upřednostňovali kariéru a bohatství před rodinným životem, a naznačil, že tento posun zanechal v některých lidech pocit prázdnoty. Povzbuzoval mladé dospělé, aby hledali hlubší naplnění prostřednictvím rodiny, která nabízí jedinečný druh radosti a štěstí, který materiální úspěch sám o sobě nemůže poskytnout.
Vedle programu hlavního pódia hostilo Katedrální náměstí vzdělávací a kreativní zónu pro rodiny s dětmi, kde byli návštěvníci vyzváni, aby si prohlédli stánky nevládních organizací, podepsali petice, zúčastnili se aktivit pro děti a dozvěděli se o službách na podporu rodin nabízených různými zúčastněnými organizacemi, jako je Nacionalinė šeimų ir tėvų asociacija (Národní asociace rodin a rodičů), ProLife Vilnius, a další.
Událost vyvrcholila zvláštní mší sv. ve vilniuské katedrále, kterou celebroval otec Deividas Stankevičius.
Organizátoři i účastníci vyjádřili optimismus, že Pochod pro život ve Vilniusu bude i nadále růst co do velikosti i dosahu. S rostoucí spoluprací mezi občanskými, náboženskými a kulturními hlasy mnozí uvedli, že letošní pochod považují za bod obratu, který může inspirovat širší rozhovory o životě, rodině a budoucnosti společnosti v Litvě a v celém Pobaltí.
Bryan Lawrence Gonsalves je apologeta a esejista. Ve své práci se zaměřuje na katolickou sociální nauku, teologii, lidskou důstojnost a současné sociální problémy.
Zdroj: Catholic News Agency
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!