Osobní znak arcibiskupa Jana Graubnera se v průběhu jeho služby měnil již dvakrát. Poprvé, když se stal z auxiliárního biskupa arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským; a podruhé, když usedl na pražský svatovojtěšský stolec.
V prvním případě se pole jeho dosavadního osobního znaku (3 džbány z Kány Galilejské provázené stříbrnou šesticípou hvězdou) začalo čtvrtit se znakem Olomoucké arcidiecéze. Krom toho se počet střapců z dosavadních šesti rozšířil na deset a jednoduchý latinský kříž byl nahrazen dvojitým křížem patriarším – jak je zvykem u arcibiskupů. Pod štítem bylo zavěšeno pallium, které náleží nejvyššímu představiteli církevní provincie – v tomto případě se jednalo o Moravskou církevní provincii a titul metropolity moravského.
Ve druhém případě bylo 1. a 4. pole štítu nahrazeno znakem Arcidiecéze pražské a počet střapců se zvýšil na patnáct, jak je to možné u primasů. Pallium pod štítem bylo zachováno – nově však odkazovalo na titul primase českého jako nejvyššího představitele České církevní provincie.
Podobně jako dříve Dominik kardinál Duka, rozhodl se i Jan Graubner přijmout aktualizovanou podobu svého osobního znaku pro nadcházející období emeritury, kdy již nebude zastávat úřad diecézního biskupa. Co se týče atributů, nový osobní znak již neobsahuje pallium (protože Jan Graubner již nezastává pozici představitele církevní provincie), počet střapců i dvojitý kříž však zůstávají zachovány, neboť odkazují na postavení arcibiskupa emeritního. Rovněž osobní heslo nositele QUOD DIXERIT VOBIS FACITE (udělejte, co Vám řekne), známé ze všech předchozích variant osobního znaku, zůstává beze změny.
Co se týče pořadí jednotlivých polí ve štítě, dochází k následujícímu uspořádání:
- Srdečním štítkem se stává pole původního osobní znaku, tedy hvězda a džbány odkazující k proměnění vody ve víno v Káně Galilejské.
- V 1. a 4. poli základního štítu se podle řádových zvyklostí nachází znak Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, v němž zastává Jan Graubner pozici Velkopřevora Českého místodržitelství.
- a 3. pole základního štítu je pak vyhrazeno pro znak Pražské a Olomoucké arcidiecéze, protože Jan Graubner je jak emeritním primasem českým, tak také emeritním metropolitou moravským, a to právě na základě svého postupného působení v úřadu diecézního biskupa obou těchto arcidiecézí. Rozdíl mezi primasem a metropolitou je pouze čestný (v obou případech se jedná o vrcholného představitele příslušné církevní provincie), je však určující pro pořadí jednotlivých diecézních polí (2. pole pro Arcidiecézi pražskou, 3. pole pro Arcidiecézi olomouckou).
Nová podoba osobního znaku Jana Graubnera tak odráží nejen jeho osobní spiritualitu a členství ve výše jmenovaném řádu, ale odkazuje také prostřednictvím diecézních polí na jeho v moderních dějinách neobvyklou dvojí emerituru[1].
Petr Nohel je český heraldik, genealog a teolog.
Obrázek osobního znaku emeritního pražského arcibiskupa Mons. Graubnera: Pražské arcibiskupství
[1] Kromě Jana Graubnera byli diecézními biskupy Pražské i Olomoucké arcidiecéze následující osoby:
- Jan Očko z Vlašimi – 21. biskup olomoucký (1351-1364), následně 2. arcibiskup pražský (1364-1378)
- Konrád z Vechty – 27. biskup olomoucký (1408-1413), následně 7. arcibiskup pražský (1413-1421)
- Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště – 29. arcibiskup pražský (1899-1916), následně 9. arcibiskup olomoucký (1916-1920). V roce 1920 na post olomouckého arcibiskupa rezignoval, avšak k žádné úpravě svého osobního znaku nepřistoupil.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
