Vojtěch Mátl, vedoucí Sekretariátu arcibiskupa a ceremonář:
Od roku 1993 dodnes vedu tábory. A vidím, že když tyto mladé lidi vychováme a dáme jim formaci, tak církvi přinesou obrovský užitek. Mají církev rádi a církev má ráda je. Všichni moji současní spolupracovníci na sekretariátu touto formací prošli. Až se ožení, provdají a budou mít děti, přijdou z těchto formací zase další. A mně vadí, že se pořád řeší synodní cesty, řeší se, zda světit kněze a kněžky a další liberální témata, ale nikde jsem neviděl téma, jak evangelizovat mládež. Jak s mladými lidmi pracovat, jak je nadchnout pro Krista, jak je nadchnout pro církev.
Na táboře jsme teď zavedli skvělou věc. Na začátku se všichni vyzpovídáme. Pozveme kněze a celý tábor se vyzpovídá. Pro kněze to je „záhul“, když se jde 40 kluků a holek zpovídat. Ale kdybyste pak viděli tu kvalitativní změnu! Jak tam Duch Boží okamžitě „direkt“ může působit! Jak okamžitě vznikne zvláštní nádherná atmosféra Boží přítomnosti, protože jsme byli všichni u zpovědi a hříchy nebrání toku Boží milosti. A ti mladí lidé to vidí. Přišel teď za mnou kluk a říkal mi: „Vojto, já jsem uvěřil. V tuhletu chvíli.“ A hned mi ji popisoval. A já se ptám: Kde se tímto synodální cesta zabývá? Abychom měli budoucnost. Dnes jsou Husákovy děti na vrcholu, mají děti, jsme na pomyslném peaku, ale křivka porodnosti už klesá. A pokud církev nechytne tuhle mladou generaci a „neodpracuje ji“, tak budeme mít velké problémy.
Více na Ecclesia Podcast:
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
