Projev kardinála Tomáška je tvrdou obžalobou naší pohodlnosti

Od kterých politiků by se po tomto projevu ozval potlesk? Kam se za tu dobu posunulo „společenství svobodných evropských národů“? Co by na současnou podobu a proklamované hodnoty Evropské unie řekl kardinál Tomášek dnes?

.

Těm, kteří se v porevolučních hlásili k hodnotám, o nichž hovořil kardinál Tomášek, se v roce 1990 bouřlivě tleskalo. Ve svobodném Československu, v Evropě, v Americe. Pokud jste si však tyto hodnoty ponechali v srdci dodnes, potlesk nečekejte. I když se pořád hovoří o „hodnotách, svobodě a právech“, tyto pojmy nabyly zcela jiného významu. A řeč kardinála Tomáška je tvrdou obžalobou našemu mlčení, našemu pokrytectví, naší pohodlnosti.

.

Z projevu kardinála Tomáška poslancům České národní rady:

„Jestliže se dnes mluví o našem návratu do společenství svobodných evropských národů, chtěl bych připomenout, že jsme začali být jeho součástí už více než před tisíciletím. Tenkrát to bylo společenství národů vychovaných křesťanskou kulturou. Pro nás, české Slovany, bylo křesťanství vstupenkou do Evropy. Tak to vyjádřil český filozof Emanuel Rádl. Dík tomu jsme se udrželi jako národ, ustavili svou státní suverenitu a mohli se později zapsat do evropských dějin jako stát nikoli bezvýznamný.

.

Při bližším přihlédnutí zjistíme ještě další kladný prvek. Je to přímo státotvorná účast křesťanství a církve při zrodu evropské civilizace a jejího státoprávního formování. Mravní a v důsledku toho částečně i právní myšlení evropských národů vyrostlo z křesťanské etiky. Evropská kultura je bez znalostí Bible nečitelná. Církev vychovávala nejen lid, ale i vládnoucí vrstvu ke spravedlnosti a lidskosti. Evangelium v sobě stále nese dynamický ideál svobody a rovnosti všech Božích dětí, čímž připravilo vývoj směrem k moderní demokracii.“

(Dlouhotrvající potlesk)