Na semináři s názvem „Prožívání řeholních slibů a synodality v kontextu výzev současné společnosti“ se na půdě sester boromejek v Praze Pod Petřínem sešlo minulý týden sedmdesát pět řeholních sester ze sedmnácti různých společenství z celé České republiky. Bylo to možná první setkání tohoto typu, každopádně první větší formační setkání napříč kongregacemi po delší době. A sestry se jednomyslně shodly: bylo to moc potřeba a bylo to krásné.
Dvoudenní seminář, jehož jádro tvořily přednášky a synodní skupinky, iniciovala sestra Fidelis Dana Jakšičová z Kongregace Školských sester de Notre Dame a proběhlo pod záštitou a ve spolupráci s Konferencí vyšších představených ženských řeholí v ČR. Seminář vedla sestra Gemma Simmonds CJ z Cambridge, teoložka a zakladatelka Institutu pro zasvěcený život (Religious Life Institute), který je součástí univerzity v Cambridge. Gemma se dlouhodobě zajímá o současnou situaci řeholních komunit napříč kontinenty, a kromě vědeckých výzkumů a publikačních výstupů jezdí přednášet a povzbuzovat řeholní bratry a sestry prakticky po celém světě. Je také jednou ze čtyř teologů a teoložek z řad zasvěcených osob, kteří byli vyzváni papežem Františkem, aby zpracovali synodní podklady shromážděné od řeholních institutů z celého světa. V tomto smyslu je sestra Gemma skutečně v centru dění a má hodně co sdělit. Právě synodalita je jejím hlavním tématem, stejně jako „očistný“ pohled na podstatu slibů evangelních rad a poslání těch, kteří se k nim zavázali.
„Se sestrou Gemmou Simonds jsem v kontaktu už delší dobu. Seznámily jsme se přes výzkumný dotazníkový projekt, který proběhl před třemi lety v České republice, na Slovensku i v zahraničí pod záštitou CMTF UP. Jednalo se o komplexní výzkum zaměřený na komunitní život, propojenost fyzického, psychického i duchovního zdraví řeholníků a podchycení hlavních výzev pro současný zasvěcený život. Několikrát jsem se s ní spojila přes zoom, a nakonec jsem jela na čtrnáct dní na stáž do Cambridge,“ říká sestra Fidelis. Když uvažovala, zda ji pozvat do Čech, na základě předběžného dotazníku bylo zřejmé, že zájem o setkání v jednotlivých komunitách bude. „Tak jsme ji pozvaly. Přijelo sedmdesát pět sester ze sedmnácti společenství, což jsme opravdu nečekaly,“ říká Fidelis.
Přínos setkání vidí ve dvou rovinách. První je to, že se sešly sestry napříč různými kongregacemi; zúčastnit se mohla jakákoliv sestra, která měla zájem a čas (zájem byl ve skutečnosti ještě vyšší, ale některé z časových důvodů nezvládly přijet), a pro některé z nich to byla úplně první zkušenost tohoto typu. Druhým přínosem bylo samotné téma. Sestra Gemma, která má informace z řeholních společenství napříč kontinenty, zná silné i slabé stránky, bolesti, naděje i výzvy, které v dnešní době zasvěcené osoby prožívají.
„Jsem šťastná, že sestra Fidelis spolu s konferencí vyšších představených zorganizovala toto setkání. Generální představené se scházejí pravidelně, ale teď jsme mohly i my, všechny sestry z různých společenství, a přišlo mi to úplně úžasné. I ten výběr přednášející byl skvělý,“ říká boromejka Petra Liszková. „Oslovilo mě, že tu sestru zajímalo, co si myslíme a jak bychom chtěly změnit řeholní život. Brala nás jako sobě rovné a řekla, že řeholníci z celého světa se vyjadřovali pro synodu téměř jednomyslně, že je třeba změnit formu, jak se žije slib chudoby a poslušnosti. Zdůraznila lidskost a budování důvěry v komunitách,“ dodává Petra Liszková.
Sestra Fidelis doplňuje, že se hovořilo i o prožívání slibu chudoby, čistoty a poslušnosti v kontextu učení papeže Františka a jeho encyklik Fratelli Tutti a Laudato si: „Zaznělo tam spoustu velmi podnětných věcí a pracovalo se hodně ve skupinkách. Ty se měnily, takže bylo možné se sdílet s různými sestrami, mohly říct svobodně svůj názor, aniž by se bály, že jim to někdo bude vyčítat.“
Také sestra Petra Liszková dodává, že tím, jak bylo hodně diskusí ve skupinkách, postupně rostla důvěra a blízkost: „S otevřeností jsme sdělovaly svoje postoje bez ohledu na to, kdo je autorita a kdo není. Atmosféra se postupně zlepšovala, a když jsme se na konci loučily, objímaly jsme se. Bylo to úžasné, skvělý počin a určitě by to mělo pokračovat.“
Stárnutí institutu je problém
Sestra Fidelis přitakává, že jednou z bolestí dnešní doby je, že je málo povolání k zasvěcenému životu. A to nejen u nás. „Na Západě se příliv povolání zastavil v 70. letech, po 2. vatikánském koncilu. U nás tím, že tu byl komunismus a sestry nemohly dlouho přijímat dorost, zůstal řeholní život přitažlivý jako něco dlouho zakazovaného ještě v devadesátých letech, takže nyní máme dost zastoupenou střední generaci. To už většina západních komunit nemá,“ vysvětluje sestra Fidelis, která je historička. Po roce 2000 přibylo a přibývá už jen málo povolání, a to, jak konstatuje, ne ve všech společenstvích.
Stárnutí institutu je problém a mladé lidi často ani nenapadne o zasvěceném životě uvažovat. „Prožíváme obrovskou kulturní proměnu. Učím na gymnáziu a vidím, jak se děti strašně rychle proměňují. Na jednu stranu se jim díky technologiím život velmi zjednodušil, ale na druhou stranu zase značně zkomplikoval,“ vysvětluje sestra Fidelis. Dodává, že dřív měli mladí lidí v podstatě dvě možnosti, o nichž rozhodli již v rané dospělosti, někdy ještě dříve: buď manželství nebo zasvěcený život. Dnes je možností nesrovnatelně více, rozhodování o tom, jak naložit se životem, se mnohdy posouvá až daleko za třicítku. Konstatuje, že zasvěcený život představuje závazek, proto není populární, ale zároveň, bohužel, se jeho současná forma jeví jako zastaralá.
„Vnímám ale obrovskou naději. Je jasné, že je potřeba znovu uchopit potenciál, který zasvěcený život má, a jít na podstatu. Přehodnotit spoustu věcí, které se na něj v průběhu staletí nalepily a jsou dobově podmíněné. A právě tohle setkání bylo jedním z takových momentů, kdy člověk intenzivně zažije, že to dává smysl. A bylo vidět, že sestry jsou rády, že tam byly. Že toužíme po tom stejném a víme kudy jít, že směr máme, akorát není vždycky jednoduché to žít a uskutečňovat,“ uzavírá sestra Fidelis.
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!