Blíží se 6. neděle velikonoční (25.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
Počet křesťanů pronásledovaných pro víru vzrostl z 200 milionů v roce 2017 na současných 380 milionů. Každý sedmý křesťan trpí některou formou útlaku nebo diskriminace. 4 476 křesťanů bylo vloni zavražděno z náboženských důvodů. 4744 křesťanů bylo bez procesu vězněno. Zeměmi extrémního pronásledování jsou Severní Korea, Somálsko, Jemen, Libye, Súdán, Eritrea, Nigérie, Pákistán, Irán, Afghánistán, Indie, Saúdská Arábie a Myanmar. Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, represe ze strany komunistických režimů a hinduistický nacionalismus.
Jaké skryté síly pohánějí rostoucí náboženské pronásledování, politickou nestabilitu a ideologické rozdělení ve světě se snaží odhalit monsignor Michael Nazir-Ali. Bývalý biskup z Rochesteru (Spojené království) a Raiwindu (Pákistán) říká: „Máme-li co do činění s pronásledováním náboženských komunit, vidíme, že často za ním nestojí jen zlí jednotlivci. Je tu něco víc. Jde o hlubší síly, ať už kulturní nebo duchovní, které stojí v pozadí lidských konfliktů a pronásledování. Tyto neviditelné síly utvářejí společnosti, formují ideologie a pohánějí útlak. V křesťanském chápání se často označují jako „moci a autority“ původně stvořené Bohem pro lidské blaho, které ale mnohdy mají škodlivý vliv na lidskou důstojnost. „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Ef. 6.12)
Pronásledování má hlubší duchovní příčiny. Co vede někoho k zotročení ostatních? Co motivuje teroristické skupiny, jako jsou fulbští džihádisté v Nigérii? Stojí za tím padlé mocnosti. Projevují se v ‚systémech útlaku‘, poháněných touhou po moci a vykořisťování.
V Eritreji způsobila touha jednoho jednotlivce po moci velké utrpení křesťanů. V marxistických režimech, jako byla Čína nebo Albánie, mělo být křesťanství úplně vymýceno – paradoxně tam církev enormně vzrostla. Dalším příkladem destruktivních sil je hrozba, kterou pro náboženské menšiny v Pákistánu představují islámské zákony o rouhání. Také na Západě existuje netolerance v sekulárním smyslu, například vůči křesťanskému přesvědčení na pracovišti.
Co by měli křesťané dělat tváří v tvář těmto výzvám? Nazir-Alí nabádá k oblékání „Boží zbroje“ (Ef 6) a k mluvení pravdy tváří v tvář nespravedlnosti. „Pásem, na němž visí váš meč, ať je pravda a vaším brněním bezúhonný život.“
V Pákistánu to znamená zpochybnit zákony o rouhání. V Sýrii je na místě se ptát, kdo vyzbrojuje a cvičí extremistické skupiny. Pro Západ to znamená odmítnout falešnou antropologii, falešný pohled na lidskou existenci. Ať uděláme cokoli, konečným výsledkem ale musí být usmíření,“
K rostoucímu pronásledování křesťanů ze strany islámu se vyjádřil mezinárodní prezident CSI John Eibner: Ani masakry křesťanů a jiných nemuslimů, nenarušily lhostejný klid politického a náboženského vedení post-křesťanského západního světa. Křesťanské oběti, zvláště pokud jsou to černí Afričané, nemají žádnou ekonomickou nebo politickou hodnotu, která by vyvolávala znepokojení. I jinde ve světě vidíme, jak malou hodnotu dnes nemuslimské oběti mají.
Křesťané a další lidé dobré vůle na celém světě by si měli tyto události propojit a vyvodit patřičné závěry. Jak praví staré přísloví: „Sjednoceni stojíme, rozděleni padáme“. Čas na křesťanskou solidaritu je právě teď.
Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12.26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách alespoň o 6. neděli velikonoční!
Monika Kahancová je výkonnou ředitelkou CSI ČS
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!