Vít Procházka
Strakonické
V podvečer rodné
město jsem navštívil,
jako bych umřel
mládí, na které se
přitom celkem
nedávno dalo
nadávat
jako na pošťáka,
který za týden
opět cinkne.
Kdo ale okřikne
námořníka, je-li
moře nedostižné
(na rozdíl
od torpéda).
Do štíhle krahové
Otavy pytluji
modlitbu
střemhlav vzhůru
patronce:
„Oroduj,
když uhel ztrácí volitelnost odstínu.
Oroduj,
když bouří nostalgie
se vznáší
za centrifugou.
Oroduj,
Madono Strakonická.
ORA PRO NOBIS.“
Vít Procházka – Strakonické (foto k básni)
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
