Sv. Tomáš Akvinský v Summa Theologiae nastínil – ve své době – jeden z nejvíce laskavých, a zároveň praktických argumentů týkajících se imigrace, který efektivně formoval Západ po téměř 1000 let. Imigrační politika pro národní státy je dnes jiná, přesto, či právě proto, jde o zajímavé srovnání:
1) Plné přijetí do politického společenství nemá být automatické, protože nově příchozí ještě nemusí mít „pevně na srdci společné dobro“ daného národa. Imigrace musí vždy být ‚proporcionální‘, aby se cizinci mohli řádně asimilovat do kultury a způsobu uctívání státu.
2) Občanství – a s ním spojená práva – by mělo být uděleno pouze po třetí generaci, aby byla zachována kultura, způsob uctívání a ústava státu. (Akvinský toto pravidlo nevztahuje ke všem národům, ale jen k těm „rizikovým“ – v jeho době pro Egypťany a Edomity.
3) Společné dobro občanů musí zůstat nejvyšší prioritou státu, což znamená, že povinnost státu poskytovat pomoc svým sousedům nikdy nesmí být na úkor občanů. (Akvinský zároveň učí povinnost spravedlnosti a milosrdenství vůči potřebným, včetně cizinců).
Některé národy a státy jsou navzájem nekompatibilní. Lze připustit výjimky založené na ctnostech jednotlivců těchto národů.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
