Teologie byla v minulosti hrdou nositelkou vznešených titulů. Tomáš Akvinský i celý středověk ji například pokládali za „královnu věd“, protože se zabývá nejvyššími a nejdůležitějšími otázkami o Bohu a člověku. Staletí před ním ztotožňoval Aristoteles teologii s vědou o bytí jakožto bytí, tedy s „první vědou“ (či „první filozofií“), kterou nazýváme metafyzikou. Ta podle Aristotela představuje nejzákladnější a nejdůležitější složku lidského poznávání.
Z pohledu dnešního světa bychom však sotva našli zbytečnější vědní disciplínu, než je teologie. Toto zpochybňování legitimity citelně pociťují teologické fakulty, a to nejen u nás, ale i na prestižních západních univerzitách včetně Oxfordu, Cambridge nebo Leuvenu. O to více, že drtivá většina těchto fakult se věnuje jedné konkrétní teologii – křesťanské, ba dokonce katolické (jejíž Magisterium si v některých otázkách nárokuje dokonce neomylnost).
Strategickým manévrem těchto fakult je alespoň částečná změna programu, která vedle studia křesťanské teologie zahrnuje i studium ostatních náboženství. Proto se například před několika lety teologická fakulta v belgickém Leuvenu, jejíž vznik datujeme do roku 1432, přejmenovala na „Fakultu teologie a náboženských studií“.
Jeden z důvodů, proč jsme se dostali do této situace, souvisí se změnami v západní kultuře. Víra začala být chápána jako výsostně subjektivní záležitost, jejíž obsah se jeví jako přesahující racionální schopnosti člověka. Stane-li se kritériem toho, co je „racionální“, pouze to, co je ověřitelné experimentální metodou přírodních věd, teologie se zdá být zcela diskvalifikována. Je třeba poznamenat, že v tom není sama – v jejím zástupu stojí i všechny ostatní humanitní vědy.
Další problém teologie dnes spočívá v tom, že předmět jejího zkoumání ani jeho závěry nepřinášejí žádný praktický užitek pro naši společnost jako celek. V době zaměřené na praktický přínos se přemýšlení o Boží existenci, Božích vlastnostech nebo o vztahu Boha k člověku a světu jeví jako nezodpovědné mrhání drahocenným časem.
A tak dnes uznáváme, že každý člověk má svou vlastní víru či nevíru, své vlastní přesvědčení o smyslu a původu světa a člověka. Protože o nich nelze racionálně nic vypovědět, jsou tyto víry a přesvědčení v podstatě rovnocenná. Pokoušet se je systematicky studovat, porovnávat a ukazovat na jejich teoretické či praktické nedostatky je projevem nadřazenosti a nesnášenlivosti.
Není pak překvapivé, že se dnes trvá na tom, aby víra byla odsunutá do soukromé sféry a její dosah na veřejný život byl co nejvíce omezen. Argumentovat pro veřejnou politiku pomocí teologického argumentu se dnes jeví jako nepředstavitelné. Zdá se, že to je nevyhnutelný osud teologie v moderní době.
Stojí za zamyšlení, jaké důsledky bude mít absence systematické reflexe odpovědí člověka na základní otázky o smyslu našeho světa. Zdá se totiž, že udržet přísně agnostický charakter naší kultury není možné.
Joseph Ratzinger v jednom ze svých krátkých textů píše, že „tváří v tvář otázce Boha si člověk nemůže dovolit být neutrální“ (Benediktova Evropa v krizi kultur, s. 67). Člověk si klade existenciální otázky a potřebuje na ně dostávat odpovědi. Nedá-li mu je „promyšlený“ křesťanský narativ, dá mu je „nepromyšlený“ křesťanský narativ, nebo narativ „národní“, „komunistický“ či „jiný“.
A zde se ukazuje, že otázka a předmět teologie nejsou ve skutečnosti pro společnost tak irelevantní a neužitečné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ratzinger v této souvislosti právem říká, že „otázka Boha je výsostně praktickým problémem, který má důsledky ve všech oblastech našeho života“ (Benediktova Evropa v krizi kultur, s. 66). Připomeneme-li si období naší nedávné historie, v nichž vládly jiné narativy, uvědomíme si, že způsob, jakým člověk odpovídá na tyto klíčové otázky, má zcela reálný a praktický dopad na náš každodenní život.
Ačkoli teologie již není „královnou věd“ ani „první filozofií“, její návrat na ústřední místo by mohl mít pozitivní přínos pro naši společnost.
BRANISLAV KULJOVSKÝ
Autor je teolog a ředitel Univerzitního kolegia v Ivance u Dunaje, které nabízí formační program pro vysokoškoláky ze Slovenska a Čech.
Zdroj: https://kolegium.org/teologia/
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
