Když se řekne „Pán prstenů“, většině lidí se vybaví velkolepé dobrodružství. Málokdo si ale uvědomuje, že jeho autor, John Ronald Reuel Tolkien, považoval svou katolickou víru za jeden z nejdůležitějších pilířů svého života.
.
Tolkienova matka Mabel přijala katolickou víru navzdory silnému odporu své rodiny. Po její předčasné smrti se mladého Ronalda ujal katolický kněz Francis Xavier Morgan, který významně přispěl k jeho duchovnímu i osobnímu růstu. Tolkien pak zůstal věrný katolické církvi po celý život a svou víru nenápadně, ale hluboce promítl do svého díla.
.
Ve Středozemi nenajdeme přímá kázání ani kostely. Přesto jsou příběhy prostoupeny křesťanskými motivy: zápasem dobra se zlem, mocí oběti, pokorou, odpuštěním, milosrdenstvím i nadějí, že i ten nejmenší člověk může změnit běh dějin. Sám Tolkien napsal, že Pán prstenů je „v zásadě náboženské a katolické dílo“, i když tyto prvky do příběhu vložil spíše nepřímo.
.
Současná televizní seriálová adaptace Prsteny moci, se v řadě ohledů od Tolkienovy předlohy odklánějí. Mění děj, charakter některých postav i celkové vyznění příběhu a více reflektují současné společenské a kulturní trendy. Mnozí fanoušci i literární znalci proto upozorňují, že původní Tolkienův důraz na přirozený řád, oběť a křesťanskou symboliku ustupuje snaze vyhovět aktuální poptávce, včetně prvků spojovaných s tzv. woke kulturou. O to větší hodnotu mají samotné knihy, které i po desetiletích zůstávají svědectvím o skutečných a neměnných hodnotách.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
