Rozhovor s Maksymem Rjabuchou, řeckokatolickým biskupem Doněcka
Pětačtyřicetiletý Ukrajinec Maksym Rjabucha je jedním z nejmladších biskupů na světě. Stojí v čele Doněckého apoštolského exarchátu Ukrajinské řeckokatolické církve, který zahrnuje Doněckou, Luhanskou, Dněperskou a Záporožskou oblast. Více než polovina tohoto církevního území je obsazena ruskými vojsky. Během návštěvy celosvětové katolické humanitární organizace Aid to the Church in Need (ACN,Pomoc církvi v nouzi) hovořil o dramatické situaci svého exarchátu, pastoračních výzvách a síle víry.
Pomoc církvi v nouzi (ACN): Jak byste popsal současnou situaci ve Vašem exarchátu?
Biskup Maksym Rjabucha: Stává se to stále dramatičtějším. Drony činí každé místo nebezpečným, dokonce i pro civilisty. Podél frontové linie lidé spí v noci venku ze strachu z útoků. Setkal jsem se s rodinami, které jen o vlásek unikly výbuchům bomb. Takové zkušenosti jsou hluboce šokující.
ACN: Jak prožíváte válku jako biskup?
Biskup Rjabucha: Často se cítíme bezmocní – jako by si nikdo nevšiml, co se tu děje. Nejbolestivější je, že civilní oblasti jsou bombardovány a svět o tomto masakru mlčí. Nejsou téměř žádné viditelné kroky směrem k míru.
ACN: Jaké změny přinesla válka do Vaší církve?
Biskup Rjabucha: Před invazí jsme měli více než 80 farností, dnes je aktivních pouze 37. Zbytek je uzavřen, obsazen nebo zničen. Ruská okupační vláda zákonem zakazuje jakoukoli příslušnost k řeckokatolické i římskokatolické církvi. Všechny katolické kostely v okupačním pásmu jsou zavřené. Je zakázáno je navštěvovat.
ACN: Jak se za těchto okolností dostat k lidem?
Biskup Rjabucha: Jsem neustále v pohybu, proto si říkám „biskup na kolech“. Navštěvuji farnosti, chodím do domů, naslouchám, modlím se s lidmi. Na okupovaných územích se věřící tajně scházejí. Nejničivější zbraní není bomba, ale pocit, že jsme zapomenuti.
ACN: Jak konkrétně vypadá pastorační práce?
Biskup Rjabucha: Máme 53 kněží, osm řeholních sester a několik rodinných a charitních center. Doprovázíme především lidi, kteří byli válkou traumatizováni: děti, které zapomněly číst nebo mluvit, matky padlých vojáků, lidi, kteří přišli o všechno. Pomoc církvi v nouzi (ACN) nás podporuje školením kněží, kteří mají léčit psychické rány, a humanitární pomocí: potravinami, hygienickými potřebami, teplými přístřešky v zimě.
ACN: Můžete popsat zážitek, který Vám obzvláště utkvěl v paměti?
Biskup Rjabucha: Přivezli jsme balíčky pomoci staršímu páru ve Slovjansku. Když žena uviděla jídlo, řekla: „O tom se mi zdálo.“ Pro mě je to znamením, že nejde jen o materiální pomoc, ale také o to, aby lidé cítili, že je někdo miluje.
ACN: Co Vám v této situaci dává naději?
Biskup Rjabucha: Že Bůh je silnější než zlo. Vidíme život skrze brýle ráje: dříve nebo později všechno skončí – a konec se nazývá rájem. Každý den je příležitostí udělat krok tímto směrem.
Archivní fotografie biskupa Maksyma Rjabuchy, apoštolského exarchy doněckého: Kath.net
Zdroj: Kath.net, Pomoc církvi v nouzi
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
